Jen se klidně ptejte

Andrej Babiš v restauraci v ulici Vodičkova v Praze zkoumá zavádění EET.

foto Profimedia.cz

Organizátoři setkání s Andrejem Babišem na téma EET vyhlásili, že lze položit jakýkoli dotaz. Tak jsem se ho při té příležitosti zeptal, zda je normální, když neplatí daně z korunových dluhopisů Agrofertu.

Je chladné ráno 30. ledna, na teploměru minus dvanáct, mráz v pražských Vysočanech zalézá pod nehty. V hotelu Clarion je ale pěkně teplo, možná až trošku přetopeno. V sále sedí dobře pět set lidí, kteří přišli kvůli EET; z pódia mluví Andrej Babiš, ministr financí o tom, jak se nám všem skvěle daří. Rozpočet jsme měli nejlepší. Dluh se snižuje. Hospodařili jsme skvěle. V tom teple začíná obecenstvo mírně klimbat. Sáhnu po bublinkové vodě, kterou dávali pořadatelé zdarma, abych se napil.

Vtom to ale řečník na pódiu rozbalí. „Normální je daně platit… Pěti milionů zaměstnanců se taky nikdo neptá, jestli chtějí platit, nebo ne.“ Tu vodu překvapením málem vyprsknu za krk dvěma dobře vypadajícím dámám v řadě přede mnou. Ne, nešálí mne sluch, ten muž na pódiu, o kterém celý sál ví, že už pár let nezaplatil na dani z devadesáti milionů příjmu ani korunu, pokračuje dál: „Chceme, aby daně platili skutečně všichni.“ Část publika se rozpačitě rozhlíží kolem sebe a očima hledá ujištění u dalších: slyšeli jste to taky?

Vzpomenu si, jak nás na začátku semináře moderátor vyzýval, ať posíláme přes mobil otázky na obrazovku na pódiu. Je to anonymní, ptejte se na cokoli, říkal s úsměvem. Naťukám do mobilu otázku: „Vazeny pane ministre, rikate, ze platit dane je normalni. Vy je vsak z korunovych dluhopisu Agrofertu neplatite. Jiste, je to legalni. Ale je to podle vas take normalni?“ Kliknu, odešlu. Rozsvítí se nápis „pending“, uběhne pár vteřin a otázka zmizí. Naťukám ji tedy znovu. Kliknu, odešlu, otázka zmizí… Dobře, nejsem zrovna technický talent, třeba dělám něco špatně. Naťukám tedy pro kontrolu nějakou neškodnou otázku na téma e-shop. Kliknu, odešlu – a už svítí mezi ostatními dotazy…

Nu, nebudu vás napínat, ani třetí pokus o dotaz na ministrovy daně se na obrazovku nedostal. A taková to mohla být zajímavá chvilka…

Ostatně, podívejte se sami, jak je to s daněmi a byznysem ministra financí, článek začíná na straně 18 tištěného vydání nebo zde.

Milé čtenářky, milí čtenáři, přeji vám krásný únor, hodně sněhu na horách, pevný led pod nohama a příjemné čtenářské zážitky.

Podpořte Reportér sdílením článku