Rekordní lijavec L.P. 1897

30. července 2015

Hotel Deutscher Kaiser ve Špindlerově Mlýně, 30. července 1897.

foto Émile Joffé

Dvoutýdenní deště, která vyvrcholily průtrží mračen, přinesly v noci z 30. na 31. července nevídanou zkázu – jen v Krkonoších a Jizerských horách usmrtily 102 lidí. Bylo nemístné takto pózovat na místě katastrofy?

Meteorologická stanice na Nové Louce zaznamenala 29. července čtyřiadvacetihodinový úhrn srážek 345 mm (345 litrů na metr čtvereční!), což je i po téměř 120 letech český rekord.

Po povodni vyšly publikace, které přinášejí srdceryvná líčení škod… „V Trutnově byl mocným proudem vody železniční most ohnut jako slabý prut, v továrně firmy Ettrich byla část strojovny a stáj pro koně stržena a odplavena. Žena kočího, která zaměstnána byla zachraňováním koní, zahynula. Část podemletého břehu totiž, na němž stála, byla vodou urvána a nebohá žena nalezla ve vlnách smrt. Na zachránění její z rozkaceného živlu nebylo lze ani pomysliti. Utonulá zanechala čtyři dítky.“

Hotel Deutscher Kaiser ve Špindlerově Mlýně, 30. července 1897.

foto Émile Joffé

Fotograf Émile Joffé z Janských Lázní fotografoval zkázu na mnoha místech podél koryt Úpy a Labe, nejvíc snímků pořídil ve Špindlerově Mlýně. Na našem hlavním snímku skupina deseti mužů a jedné dámy pózuje na vodou naplavených valounech před tamním hotelem U německého císaře, z něhož vodní živel třetinu strhl. Viditelná je jistá společenská hierarchie. Postavy v popředí jsou honosněji oblečeny – vyniká mladík s kufříkem, stojící vedle dámy. Čtyři muži v pozadí zastupují „prostý lid”.

Hotel Deutscher Kaiser ve Špindlerově Mlýně, 30. července 1897.

foto Émile Joffé

Fotograf byl ve svém počínání zřejmě sugestivní: když pořizoval detail poničeného křídla hotelu, přiměl část stafáže přemístit se na nové stanoviště a znovu zapózovat. Učinila tak i mladá dáma a tři muži z popředí prvního snímku. Dvě další ženy se do bočního záběru zvědavě přidaly, naopak personál ze zadní řady už na tomto snímku chybí. Nezjistíme už, proč se figuranti stavěli do záběru pro zvěčnění katastrofy. Měli k onomu místu bližší vztah? Šlo o náhodné kolemjdoucí? Jsou to hoteloví hosté?

Svou účastí na snímku každopádně „vstoupili do dějin” a jsou si toho zřejmě vědomi. Stojí a dívají se do fotoaparátu, v jejich pohledech lze vyčíst: „My jsme přežili!”.


Historik fotografie Pavel Scheufler se zaměřuje na díla pořízená před rokem 1918. Inspirovala ho sbírka, kterou začal vytvářet jeho dědeček. Pro magazín Reportér připravuje seriál Tajemství historické fotografie. Vybírá a komentuje nejzajímavější kousky své kolekce, které zachycují mimořádné události i každodenní život.

Podpořte Reportér sdílením článku