Chartista Brikcius: Levičáci, podporujte Izrael!

Eugenu Brikciusovi je 74 let. Před čtyřiceti lety pracoval jako výtvarník na volné noze. Dnes je stále výtvarným umělcem – a básníkem. Jedenáct rozhovorů s prvními chartisty vychází v prosincovém vydání magazínu Reportér. V náhledu na dnešní svět se často výrazně liší.

Básník a výtvarný umělec Eugen Brikcius sedí u okna svého bytu, dívá se na Vídeň pod sebou a vzpomíná na dobu před čtyřiceti lety, kdy v předvečer Štědrého dne podepsal Chartu 77: „Začalo to už v únoru roku 1976,“ řekne, „kdy se v Bojanovicích konala opožděná oslava svatby Ivana Jirouse řečeného Magor a jeho Juliany. Přijela tam policie, všechny perlustrovala, a po několika týdnech to začalo. Zatýkání, soudy, kriminály… Filozof Jiří Němec, kterému se říkalo Starej, vysvětlil Václavu Havlovi, co to je underground, Havel se šel v listopadu podívat na soud, a lidi, které tam viděl, označil za předobraz vzniku Charty… Mně ji dal podepsal v předvečer Štědrého dne zmíněný Jiří Němec – když vysvětloval, o co jde, všechno odpovídalo mým názorům, takže jsem bral podpis jako samozřejmost; byl to dárek, který jsem si dal pod stromeček. Ke zveřejnění Charty došlo šestého ledna a o pár dnů později mě už vezli k výslechu…“

Cítíte v současnosti potřebu podepisovat nějaké petice?

Příležitostně, když je důvod. I dnes se stane, že sedí ve vězení nevinní lidé; správně se tomu věnuje třeba John Bok.

Co vám po listopadu 1989 přineslo největší zklamání?

Nic mě nemohlo zklamat, protože jsem byl skeptický a tušil, že pokud začínáme v bodě nula, nebude se to vyvíjet podle ideálních představ. Ale vyvíjí se to ještě hůř – zmařili jsme kolosální šanci.

Co považujete za největší hrozbu pro Českou republiku?

Nejen pro Českou republiku je největší hrozbou negativní vztah evropské levice k Izraeli. Já byl vždy levicově orientován, ale tohle mě vyléčilo. Izrael je totiž demokracie fungující lépe než demokracie v Evropě, jenom je nešťastně obklopen nepřáteli. Povinností evropských demokratů by měla být podpora Izraele, protože pokud bude jediná demokracie na Blízkém východě zničena, automaticky nastane i zničení vadně fungujících demokracií západních.

Máte koho volit?

Obvykle se volí menší zlo a třeba v Rakousku to možné je, ale v českých zemích ne. Alespoň já tedy netuším, koho bych volil – ale stejně jsem bez volebního práva, mám rakouské občanství.

Obáváte se výsledků příštích voleb do Poslanecké sněmovny?

Podpořte Reportér sdílením článku