Utajený mistr z Pardubic

Josef Pírka fotografoval hlavně dostihy a hony, ale také polabskou krajinu, každodenní život města a jeho rázovité postavičky. Výstavu tohoto polozapomenutého autora je možné navštívit do konce ledna ve Východočeském muzeu v Pardubicích.

Snímek má tři kompoziční plány, které zvýrazňují jeho plasticitu. Pozornost přitahuje mohutné koňské pozadí v popředí, ale jádrem uspořádání je kmen stromu, u něhož stojí fotokamera. Strom současně s oběma koňmi spoluvytváří zlatý řez, přičemž všechny tři části snímku působí rytmicky, ladně a promyšleně.

Snímek symbolizuje autorovu lásku ke koním a k pardubickým dostihům – ty Josef Pírka fotografoval v letech 1877-1937. Dokázal se obratně pohybovat v aristokratických kruzích, jako fotograf byl ctěn a neměl nouzi ani o zahraniční zákazníky. Po vzniku republiky jej však zasáhla kampaň, spojená s dobovým parodováním všeho starorakouského a šlechtického: Jan Václav Rosůlek jej zachytil ve svém románu Huláni a kavalíři v podobě zkarikované epizodické postavy Josefa Dýchavce. Soudní spor, který kvůli tomu Pírka vedl, skončil fotografovým vítězstvím.

Na pražské výstavě Sto let české fotografie, uspořádané v roce 1939, měli jen dva žijící autoři vlastní expozici: František Krátký a právě Josef Pírka, který byl při této příležitosti označen jako „nejstarší žijící český fotograf z povolání“. Vystavoval většinou „malby na fotografickém podkladě“ a na své jedenaosmdesáté narozeniny exponoval svůj poslední snímek, na němž zachytil pardubické fotografy jako gratulanty – den po tomto jubileu zemřel.

Za Pírkův nejvýznamnější odkaz můžeme považovat snímky z prostředí dostihů a honů, při jejichž vzniku využil svou důvěrnou znalost prostředí a dlouholetou zkušenost. Četné fotografie Josefa Pírka se stávaly i předlohami k vytvoření malířských obrazů, také tím byl mezi profesionálními českými fotografy výjimečný. Možná i tato kompozice s opuštěným fotoaparátem byla původně předlohou pro malbu. Fotografování sice Pírka živilo, srdcem byl však malíř. A ten, jak známo, má oproti fotografovi výhodu, že není omezen realitou a může se vyjadřovat svobodněji.

---

Historik fotografie Pavel Scheufler se zaměřuje na díla pořízená před rokem 1918. Pro magazín Reportér připravuje seriál Tajemství historické fotografie. Vybírá a komentuje nejzajímavější kousky své kolekce, které zachycují mimořádné události i každodenní život.