Záhadná výdrž šéfa tajné služby BIS

Jiří Lang byl nejdéle sloužící šéf tajné služby v novodobé historii země. Nyní ohlásil odchod. Proslul tolerováním bývalých příslušníků StB, na druhou stranu služba „za Langa“ poctivě monitorovala projevy extrémismu a měla výsledky i v odhalování aktivit lidí napojených na teroristické sítě. Je tu ale otázka: jak je možné, že Lang přečkal všechny aféry BIS?

Ministr vnitra Milan Chovanec před pár dny oznámil, že ve funkci skončí ředitel BIS Jiří Lang. Prý na vlastní žádost. V čele tajné služby byl tento pozoruhodný muž třináct let.

Pro odborníky, novináře i další lidi zvenčí je vždy velmi těžké hodnotit práci tajné služby. Veřejnost se o ní dozví většinou, až když „praskne“ nějaký skandál. A ty dobré počiny zůstávají pod pokličkou – ví o nich jen vláda, někdy dokonce jen premiér.

Objektivní posouzení Langovy éry je tedy složité. Pokud ale budeme vycházet jen z toho, co je veřejně známé, lze konstatovat: je s podivem, že v čele BIS vydržel tak dlouho. Řekl bych, že odchází šéf, u něhož je záhada že dokázal přečkat všechny aféry.

A pak je tu ještě jeden úhel pohledu. Nelze se ubránit dojmu, že Lang po těch letech ve funkci poněkud vyhořel, což je u tak extrémně náročných funkcí vcelku logické a pochopitelné. Je ovšem také možné, že si neuměl poradit a sžít se s novou dobou. Protože priority současné vládní garnitury jsou v rozporu s realitou dosavadní zpravodajské práce.

Prioritou BIS totiž dosud byly – kromě obecně daných témat jako je boj proti terorismu a obchod se zbraněmi – závažné fenomény doby: rizika ruského a čínského vlivu, ekonomická kriminalita a takzvaná dysfunkce státní správy, čili nezákonný vliv lobbistů a podnikatelů na rozhodování politiků a úředníků.