Na Jiřího Rusnoka nejspíše čeká v roce 2017 jemná práce bankovního pyrotechnika. 

Před několika měsíci se stal guvernérem České národní banky (ČNB) a po svém předchůdce zdědil vedle dohledu nad světem financí i jeden výbušný dárek. Oslabenou měnu, která se jen díky výrazným zásahům držela nad hranicí sedmadvaceti korun za euro. Po více než třech letech řízeně slabší koruny – nebo, jak říkají centrální bankéři, udržování „kurzového závazku“– se mluví o tom, že nazrává čas k opětovnému uvolnění české měny. Tedy k pomyslnému rozbalování explozivního balíčku.

Ekonomika v roce 2016 rostla, výdělky se zvedaly a vypadalo to, že se inflace v České republice přiblíží dvouprocentnímu cíli, a ČNB tudíž bude moci v průběhu nového roku nechat korunu volněji plavat. Podle guvernéra i dotázaných ekonomů může být v roce 2017 politika ČNB tou hlavní akcí, jež bude mít vliv na českou ekonomiku. „Příští rok bude v souvislosti s předpokládaným ukončením kurzového závazku zkouškou důvěryhodnosti České národní banky. V tom spatřuji jednoznačně největší výzvu,“ uvedl guvernér Jiří Rusnok pro Reportér.

Srovnání s prací pyrotechnika přitom není zase tak velká nadsázka. Národní banka bude mít jen jeden pokus provést to „správně“. „Největší zprávou nebude to, kdy závazek opustí, ale jak ho opustí. To je věc, která pohne s celou českou ekonomikou,“ říká Luděk Niedermayer, bývalý viceguvernér ČNB a nyní poslanec Evropského parlamentu. „Zda zkusí divokou variantu a oznámí, že závazek již neplatí, a potom případně začnou hasit rozsáhlé požáry, anebo vyzkoušejí spořádaný způsob,“ vysvětluje. 

Podle něj uvolnění koruny v obou případech přinese určité turbulence, které mohou oživit diskuse o přijetí eura a následně i o smyslu a nákladech devizových intervencí jako takových. „Když koruna funguje pro firmy dobře, je kolem toho úplné ticho. Ale v okamžiku, kdy jim komplikuje život výraznějším posílením nebo oslabením, potom se nechají slyšet,“ dodává Niedermayer.

Drama 

Opuštění režimu slabší koruny by mohlo mít širší dopad než jen pouhý posun kurzu. Do země přitekl spekulativní kapitál, sázky v miliardových hodnotách na posílení koruny pomohly srazit i výnosy českých státních dluhopisů ještě hlouběji do minusu. Vývozci již nyní prodávají eura, která teprve v budoucnu vydělají – v očekávání, že koruna bude brzy silnější a oni na ní po opuštění intervencí vydělají.

„Krátce po ukončení kurzového závazku bude vývoj koruny značně nevyzpytatelný vzhledem k velkému objemu spekulativního kapitálu investovaného do české měny v posledních měsících,“ myslí si David Marek, hlavní ekonom ve společnosti Deloitte Czech Republic. Z dlouhodobějšího pohledu by vývoj kurzu měly ovlivňovat především reálné ekonomické faktory jako vývoj cen, produktivity práce, platební bilance či úrokové sazby. Podle těchto kritérií by koruna měla být jednoznačně silnější než nyní. „Podle mého modelu dokonce až o deset procent. Nicméně ČNB se nejspíše bude snažit tlumit nadměrné výkyvy kurzu koruny a vypouštět polštář postupně, aby dopady na ekonomiku a inflaci byly přiměřené,“ odhaduje Marek.

Ještě před očekávaným uvolněním kurzu se zřejmě do Česka přivalí závěrečná vlna spekulantů. V druhé fázi budou čekat na posílení a poté vybírat zisky. V ten okamžik se paradoxně může stát, že koruna naopak krátkodobě oslabí – spekulanti se ji budou v případě opuštění kurzového závazku snažit prodat, a na trhu jí bude nadbytek. Půjde o tradiční souboj, kdo má kvalitnější odhady a analýzy a kdo lépe čte chování centrální banky. Stejně jako před třemi lety se pravděpodobně objeví i divoké spekulace o zneužití neveřejných informací. Sečteno a podtrženo: může to být drama.

Zatímco před třemi lety vývozci patřili mezi vítěze, nyní se zřejmě budou více těšit dovozci a lidé vyjíždějící na cesty do zahraničí. 

„Nadále očekáváme, že ČNB ukončí režim slabé koruny v 2. čtvrtletí příštího roku a koruna následně posílí na úrovně v rozmezí 25,5–26 Kč za euro,“ odhaduje Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank v Česku. „ČNB sice opakovaně tvrdí, že koruna nebude mít tendenci posilovat, avšak sama očekává ve 4. čtvrtletí příštího roku kurz koruny ve výši 26 korun za euro,“ uvádí.

Utahování šroubů

Pod předchozím guvernérem Miroslavem Singerem byla ČNB výrazným hráčem v diskusi o euru a o evropských projektech jako bankovní unie. S Rusnokem v čele a postupnou obměnou bankovní rady se zdá, že se ČNB stáhne více do pozadí a veřejnou diskusi přenechá jen politikům. Jedním z prvních velkých dokumentů, kde by se to mohlo v argumentaci projevit, je zpráva o sladěnosti s eurozónou, zveřejňovaná obvykle koncem prosince. Ta je jakousi technickou kuchařkou, co je třeba udělat pro přijetí eura.

Rok 2017 se zřejmě také stane rokem postupného utahování šroubů a brzdění expanze. Od ledna je již schválené mírné zvýšení kapitálových požadavků bank a podle Jakuba Seidlera z ING Bank by mohla ČNB rozhodnout o dalším nárůstu. Od dubna přijde zatím nejvýraznější zpřísnění limitů u schvalování hypoték. Hlavním cílem je přibrzdit jejich přidělování rizikovějším klientům a také zchladit růst nabídkových cen nemovitostí.

Jednou z neznámých byl koncem roku 2016 efekt zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Jeho výrazným slibem bylo zrušení podstatné části regulace vzniklé po finanční krizi. Volebním vítězstvím nastartoval velké očekávání, že se do (amerického) bankovnictví vrátí vyšší ziskovost. Podle Luďka Niedermayera mají nyní banky již vytvořený velký kapitálový polštář a byla by neopatrnost jej opět riskantně rozpouštět.

„Pokud se systém v uplynulých letech příliš vychýlil na stranu nadměrné regulace, uvítal bych, kdyby se v budoucnu tento trend obrátil,“ říká obecně k regulaci finančního odvětví guvernér Jiří Rusnok. Sám tipuje, že k tomuto obratu dojde spíš za mořem. •

Jaká rozhodnutí, která vás čekají jako guvernéra ČNB v příštím roce, považujete za klíčová?

Po amerických volbách a vítězství Donalda Trumpa převládlo očekávání, že za mořem přijde rušení regulace bankovnictví přijaté po finanční krizi. Myslíte si, že by to bylo vhodné, případně že k něčemu podobnému dojde i v rámci Evropy?