Fotoreportáž: Opium lidstva

„Když jsem byl malý, říkali mi, že náboženství je opium lidstva a Bůh není,“ vzpomíná fotoreportér Michal Novotný. O víře vážněji neuvažoval ani po pádu diktatury – avšak před patnácti lety se jeho postoj začal měnit. Při cestách do válečných zón i exotických zemí si držitel dvacítky ocenění Czech Press Photo a jedné z cen World Press Photo uvědomil, kolik podob religiozita na zeměkouli má. A začal náboženství systematicky fotit. Ne, k žádné konkrétní víře se nepřidal. Ale jeho náhled už je o hodně jiný než kdysi.

Desítky milionů lidí mířily tehdy – roku 2001 – na hinduistickou pouť Kumbhaméla. Davy přišly k městu Iláhabád, kde se nachází soutok řek Jamuny a Gangy s mytologickou Sarasvatí – aby se ve vodě vykoupaly. Byl u toho i tehdejší fotograf Magazínu Lidových novin Michal Novotný; rozhodl se tam zastavit ve chvíli, kdy viděl snímky předchozích poutí, které se na tom místě konají jen jednou za několik let. Obrazy onoho obřího shromáždění ho fascinovaly. „Přišlo mi to jako svět, který mizí a který musím zaznamenat.“

Za fotky z události tehdy dostal jednu z cen Czech Press Photo, šlo ovšem pouze o začátek dlouhého příběhu (a nejde jen o to, že pak na tuto pouť jel ještě dvakrát). „Tyhle věci, náboženství, mě začaly přitahovat.“

Jiný impulz přišel, když o pár let později odjel fotit do Demokratické republiky Kongo. Ačkoli hlavním předmětem jeho zájmu byla vleklá a odpudivá občanská válka, vyfotil i tamní letniční křesťany, kteří svým důrazem na emoce, radosti, „na spojení s Duchem svatým“ ubírají věřící tamní katolické církvi.

Na snímcích z Afriky lidé křičeli a omdlévali – něco podobného (vlastně ještě emocionálnějšího) Novotný zažil, když fotografoval v Iráku krátce po pádu diktátora Saddáma Husajna. Poprvé po letech se mohl uskutečnit svátek ašúrá, jejž slaví tamní šíitští muslimové, které předchozí režim utlačoval – Husajn totiž patřil k jiné, sunnitské větvi islámu. Při vzpomínce na bitvu u Karbaly z roku 680, od níž se rozkol v islámu datuje, se někteří šíité v onom městě do krve bičují a řežou (i když část duchovních tyto praktiky odsuzuje a miliony slaví svátek nekrvavým procesím).

Fotky projevů náboženství z různých míst světa se začaly vršit: přibyly fotografie tibetských buddhistů nebo kultu bohyně Kumárí v Nepálu, kdy věřící uctívají malou dívku, do níž podle jejich víry vstoupila bohyně Durga.