Kauza

Hluboce zamrazená tajemství Andreje B.

09 / 04 / 2017

V případu prostějovské továrny na zamražování pečiva Profrost – jejíž většinu kdysi Andrej Babiš prodal svému Agrofertu a získal tak nezdaněné peníze – se skrývají zajímavé podrobnosti. Firma získala dokonce investiční pobídku, která jí umožnila neplatit od roku 2011 žádné daně. A i když nyní Babiš přiznal, že Profrost patřil jemu, sám ji kdysi představoval jako firmu Agrofertu. Historie Profrostu je názornou ukázkou Babišova daňového matrixu.

V případu prostějovské továrny na zamražování pečiva Profrost – jejíž většinu kdysi Andrej Babiš prodal svému Agrofertu a získal tak nezdaněné peníze – se skrývají zajímavé podrobnosti. Firma získala dokonce investiční pobídku, která jí umožnila neplatit od roku 2011 žádné daně. A i když nyní Babiš přiznal, že Profrost patřil jemu, sám ji kdysi představoval jako firmu Agrofertu. Historie Profrostu je názornou ukázkou Babišova daňového matrixu.

Jak zhodnotit podíl ve firmě více než třistakrát za čtyři roky? Kupte budovu a pozemky od své vlastní pekárny za sedm milionů. Vybudujte mrazírnu pečiva na místě, kde jste předtím zavřeli výrobu cukrovinek. Zařiďte si odpuštění daní za investice, za které ručí váš holding, a za vytvoření nových pracovních míst, která jste předtím zlikvidovali. Prodejte osmdesát procent mrazírny pečiva za 527 milionů svému holdingu, který vám na to půjčoval, dodával suroviny, staral se o zázemí a s firmou převzal i úvěry. 

Je to docela snadné, když v tom umíte chodit.

 

Od věnečku k lednici

Z areálu prostějovské pekárny se kouřilo jako z malé elektrárny. Začalo sice jaro, ale brzo dopoledne bylo stále jen těsně nad nulou. Před devátou přijel po krátké přístupové ulici kamion s dlouhým návěsem a chladicím zařízením, za půl hodiny další. Oba obkroužily vnitřní dvůr pekárny, jíž dominuje silo na mouku – vysoká budova s logem PENAM na bocích úplně nahoře. Kamiony se musí vytáčet, aby zvládly proklouznout do zadní části areálu, nacouvat k chladicím skladům a spolykat tuny hluboko zamraženého pečiva. V této části pekárny se víc mrazí, než peče. Na hlavní budově také není logo pekáren PENAM, ale červenomodrý znak společnosti Profrost. 

„Tohle celé byl jeden podnik,“ popisuje areál Metoděj Vinkler, bývalý vedoucí cukrářského provozu v prostějovské pekárně. „Byly tady dva provozy. Vzadu, co je to velké silo na mouku, to je pekárna. A tohle, ta budova s nápisem Profrost, to byla cukrárna, kterou jsem vedl,“ ukazuje přes plot. Jako šéf provozu měl k ruce sedmdesátku cukrářek a cukrářů vyrábějících věnečky, větrníky, trubičky, tyčinky, turecké medy, lámanou čokoládu, croissanty a stovky dortů denně. „Vedle toho jsme dělali i polotovary jako korpusy, vaničky, ale i speciální zakázky na svatby a hostiny, měsíčně jsme udělali i zhruba pětadvacet tun perníku. Z osmdesáti procent to byla ruční práce.“

Pekárna je jen deset minut chůze od historického centra Prostějova. Péct se zde začalo v půlce osmdesátých let. Po revoluci se prostějovská pekárna a cukrárna nejprve osamostatnila a na přelomu tisíciletí nakonec zakotvila pod střechou PENAM, v nově vytvořeném sdružení moravských pekáren a mlýnů. 

Nyní dvaasedmdesátiletý cukrář byl celou dobu u toho. Z prostějovské pekárny odešel až krátce před penzí v červenci 2005. Nechtěl být tím, kdo jako poslední zhasne v cukrářském provozu. Podle Vinklera náročnější ruční výroba k útlumu směřovala delší dobu především kvůli nástupu řetězců a zlevňování výroby, ale i kvůli přetahování o práci mezi jednotlivými pekárnami sdruženými v PENAM. Úplný konec ovšem nečekal. 

Celou skupinu PENAM, tedy včetně prostějovské pekárny a cukrárny, v polovině roku 2004 koupil Agrofert Andreje Babiše. Konec cukrárenského provozu v Prostějově oznámil v březnu 2006 již nový šéf PENAM Jaroslav Kurčík, a to „kvůli zdražování energií a dalších vstupů“.

„Přišli s tím, že cukrárna končí a bude se předělávat na něco jiného. Postupně jsem se dozvěděl, že v prostorách, kde byla cukrárna, je už jiná firma. I když to vypadá jako PENAM, tak to není PENAM, ale Profrost se specializací na zamražené výrobky,“ říká cukrář Vinkler. Podle něj několik lidí přešlo do sousedního pekárenského provozu, v Profrostu našli práci tři čtyři lidi.

Vznik továrny na mražené pečivo by zřejmě dál zůstal jen příběhem o zavření jednoho provozu s vysokým podílem lidské práce a jeho nahrazení ziskovější strojovou výrobou. Kdyby ovšem Andrej Babiš nevstoupil do politiky, nezamotal se do vysvětlování svých daněných a nedaněných příjmů a nebyl ministrem financí, který staví kariéru na boji s daňovými úniky. Příběh Profrostu nyní ukazuje, že vznik prostějovské společnosti sehrál důležitou roli ve snižování jeho osobních daní. 

 

Otevíráme a mlžíme

Společnost Profrost byla donedávna jen málo viditelnou součástí Agrofertu. Výrobce pečiva určeného k rozpékání v obchodech byl s půlmiliardovými tržbami a sto třiceti zaměstnanci jen malým dílkem ve stamiliardové bilanci holdingu Andreje Babiše.

Na firemním webu Profrost.cz, jehož aktualizace zamrzla někdy před pěti šesti lety, stále visí i první tisková zpráva popisující slavnostní otevření závodu v dubnu 2007. Ačkoli se ukázalo, že Profrost na počátku vlastnil Babiš a nikoli Agrofert, v první tiskové zprávě firmy je na dvou místech zmíněno, že otevíraná pekárna-mrazírna patří do skupiny Agrofert Holding. Andrej Babiš byl při otevření na místě. Prostějovskému večerníku se pochlubil, že jde již o „třetí nemalou investici“ holdingu ve městě a Agrofert novou výrobou doplňuje portfolio svých tradičních pekáren. Radiožurnálu zase sdělil, že jde o investici na zelené louce, která doplní obilnou vertikálu holdingu. 

O tom, že prostějovský Profrost patří do holdingu, byla tehdy zřejmě přesvědčená i státní agentura na podporu investic CzechInvest. Profrost získal již v květnu 2007 příslib investiční pobídky ve formě daňových prázdnin (slevy na dani) a Agrofert je v seznamu podpořených projektů z té doby uveden v kolonce „investor“.

Jenže s holdingem to skutečně bylo jinak. Společnost Profrost vlastněná Babišem sehrála důležitou roli v jeho osobním daňovém matrixu. V příběhu okolo mraženého pečiva se miliardář dokázal placení daně z příjmů vyhnout hned několikrát.

Profrost je jednou ze tří společností, které Babiš uvedl ve svém prohlášení a zprávě od dvou renomovaných auditorských společností, když vysvětloval, jak si vydělal peníze na nákup korunových dluhopisů svého Agrofertu. Ze zpráv auditorů vyplývá, že se Agrofert stal majitelem pekárny Profrost až v průběhu roku 2010. 

Babišův Agrofert získal od fyzické osoby Andreje Babiše – skutečného majitele výroby šokově mražených croissantů a kaiserek – většinu Profrostu za více než 527 milionů korun. Podle zprávy šlo o nedaněný příjem; prodej akcií, které člověk získal před rokem 2008, byl osvobozený od daně, už když se prodaly po šesti měsících od nabytí (v lednu 2008 se tato doba protáhla na pět let – neplatilo to však zpětně na již dříve založené firmy).

Více než půlmiliarda, již mu za Profrost vyplatil Agrofert, je nyní pro Andreje Babiše důležitá. Díky této sumě může zpětně matematicky vysvětlit, jak si mohl coby fyzická osoba dovolit v letech 2013 a 2014 nakoupit nedaněné korunové dluhopisy Agrofertu za zhruba 1,5 miliardy korun. Ze zpráv auditorských společností totiž mimo jiné vyplývá, že Babišem původně oznámené příjmy ze zaměstnání a manažerských smluv za dvacet let v Agrofertu by mu na koupi dluhopisů nestačily, i kdyby z těchto peněz během téměř dvaceti let neutratil ani korunu. 

Koupi štědře úročených dluhopisů si mohl – čistě matematicky – dovolit jen díky příjmům z prodeje prostějovské pekárny Profrost a dvou obchodníků s krmivy (slovenské společnosti AFEED a české AFEED CZ). Ve všech třech případech byl princip stejný. Šlo o prodej akciových společností, u jejichž zrodu Andrej Babiš stál jako fyzická osoba, s podporou holdingu je zvětšil a následně tyto společnosti Agrofertu prodal. Ve všech třech případech šlo pro Babiše o příjem osvobozený od daně a cena, kterou mu Agrofert za akcie vyplatil, byla stanovena znaleckým posudkem. Celkem šlo o 748 milionů korun, z toho byl Profrost s 527 miliony nejvýznamnější. Babiš je uvedl v kolonce „vybrané osvobozené příjmy“, je tedy možné, že podobných transakcí uzavřel více.

Potřeba prokázat dostatek vysvětlitelných příjmů byla zřejmě hlavním důvodem, proč se rozhodl tyto tři dříve nezveřejněné obchody odhalit i s rizikem, že s tím vyjde najevo, jak se úspěšně dokázal vyhýbat placení daně z příjmů. 

 

Tenkrát v Prostějově

Kdy a v čí hlavě se zrodil nápad postavit továrnu na mražené pečivo v Prostějově, není jasné. Andrej Babiš v nedávném rozhovoru pro MF DNES uvedl, že za ním přišla s tímto nápadem Simona Sokolová a dva její spolupracovníci, kteří tehdy pracovali v konkurenční pekárenské skupině Delta (dnes součást United Bakeries). Sokolová byla ředitelkou Delta Frozen Products, první velké továrny na mražené pečivo v Kladně. Podle Babiše za ním přišli s hotovým projektem s tím, že ho nechtějí uskutečnit s Agrofertem, ke kterému nemají důvěru, ale s ním jako s fyzickou osobou. „Takže jsme uzavřeli už v roce 2007 smlouvu, že oni to postaví a dostanou možnost uplatnit opci (přednostní právo na odkoupení podílu, pozn. red.). Já v Profrostu viděl příležitost, proto jsem tam šel jako fyzická osoba. Paní Sokolová s partnery svou opci v roce 2010 využili. Zřejmě změnili názor, od té doby všichni pracují v Agrofertu,“ uvedl. 

Proč dříve tvrdil, že jde od začátku o investici Agrofertu a jeho součást, nevysvětlil.

Simona Sokolová, nyní jedna z vedoucích manažerek potravinářské části Agrofertu a dlouholetá ředitelka Profrostu, to před lety popisovala jinak. Nápad podle ní vzešel od Babiše, a to někdy v roce 2005. „Když mi pan Babiš řekl, abych postavila továrnu na předpečené zamražené pečivo, tušila jsem, že musí být tam, já bez toho kraje nemohu být,“ uvedla v rozhovoru v HN v listopadu 2011.

Výběr Prostějova, dvacet kilometrů po dálnici od Olomouce, však měl i méně romantické důvody. Tím nejdůležitějším byly snadno dostupné pozemky. 

Při zpětném pohledu celá transakce proběhla hladce jako roztírání másla po čerstvě rozpečené bagetě. V březnu 2006 pekárny PENAM (tehdy již ovládané Agrofertem) skončily s výrobou cukroví v Prostějově. V červenci si nechaly ocenit budovu a pozemky za účelem prodeje a v listopadu tuto část areálu prodaly Profrostu, tedy nové firmě Andreje Babiše. Podle smlouvy, kterou Reportér získal z katastru nemovitostí, to bylo za sedm milionů. 

Další pozemky v areálu koupil Profrost v polovině roku 2011 od státu za 2,2 milionu. K nim se společnost dostala díky vstřícnosti města Prostějov, které na nich mělo sklad stavebního materiálu. Město se nejprve vzdalo předkupního práva na koupi pozemků od státu a na konci roku 2010 zastupitelstvo odhlasovalo, že objekty skladiště prodá Profrostu za odhadních 390 tisíc. Ze zápisu z jednání vyplývá, že jako jediní se na transakci vyptávali komunisté, prodej poté prošel všemi přítomnými hlasy. V zastupitelstvu seděl – ovšem jako jediný nehlasoval – Jaroslav Faltýnek, dlouholetý prostějovský politik, člen představenstva Agrofertu a tehdy zastupitel za ČSSD. (Současný první místopředseda ANO přitom dříve sehrál důležitou roli v bohatnutí Andreje Babiše. Na přelomu tisíciletí byl jedním z členů vedení prostějovské skupiny Tchecomalt Group. Její vedení včetně Faltýnka ji proti vůli financující banky strhlo do konkurzu. Babišovi tím otevřeli cestu k ovládnutí zemědělských skladů a sil, které tehdy Tchecomalt vlastnil. Trestní oznámení podané ČSOB na Faltýnka a jeho kolegy policie několikrát odložila.)

To, co následovalo po prodeji části areálu Profrostu, jde ze zpětného pohledu přirovnat k vykrmování sváteční husy na prodej. Na úspěchu investice svého majitele zapracovala celá skupina Agrofert. Pro připomenutí – Profrost nebyl součástí skupiny, šlo o soukromou investici Andreje Babiše. Z cukrárny se stala mrazírna. Za bankovní úvěry pro Profrost ručil Agrofert, část půjček přímo poskytl, jak vyplývá z účetních závěrek společnosti. O zázemí areálu se dál staral PENAM, tedy pekárna vlastněná Agrofertem, z které Profrost odloupl halu a pozemky. PENAM byl mimo jiné i dodavatelem surovin. Dotaz Reportéra, proč si Agrofert nevybudoval výrobu mraženého pečiva sám, odmítl mluvčí společnosti Karel Hanzelka komentovat. 

Již po třech letech od spuštění továrny na mražené pečivo ji Agrofert od svého majitele koupil. Jak už bylo řečeno, za více než půl miliardy korun. Ocenění bylo na základě posudku, který Agrofert nezveřejnil. 

Způsob prodeje, jak byl v jednotlivých krocích provedený, byl podle veřejně dostupných dokumentů také kouzelný (detailněji v boxu). Andrej Babiš například nevystupoval v oficiálních dokumentech jako majoritní vlastník Profrostu. Továrna na mražené pečivo uváděla, že ve firmě nemá nikdo podíl větší než dvacet procent. Kouzlo spočívalo v tom, že osmdesát procent Profrostu pro Babiše držela HSBC Bank plc – pobočka Praha, která měla anonymní akcie v zástavě. Mimochodem jde o banku, která ve stejné době a se zárukou od Agrofertu financovala vznik farmy Čapí hnízdo. Jednou z podmínek, kdy HSBC slíbila akcie uvolnit, bylo, že Profrost „rozhodne“ o zvýšení tehdy dvoumilionového základního jmění. O tom Andrej Babiš na valné hromadě koncem dubna 2010 sám rozhodl s tím, že se kapitál Profrostu zvýší ze dvou na 102 miliony. Osmdesát milionů měl dodat Agrofert a dvacet milionů Babiš. Než k navýšení, které by Babišův podíl naředilo na pětinu, došlo, Agrofert od Babiše jeho akcie (konkrétně osmdesát procent původně držených bankou HSBC) koupil. 

Svůj vklad (80 procent ze dvou milionů) tím Andrej Babiš během tří let zhodnotil 329krát a z výnosu nemusel díky osvobození zaplatit ani korunu na dani.

Až týden poté Agrofert v Profrostu navýšil kapitál a splatil svých osmdesát milionů. Zda Andrej Babiš sám vložil slíbených dvacet milionů, není z dostupných dokumentů zřejmé. Během roku 2010 se ovšem takový podíl odpovídající dvaceti procentům Profrostu objevuje v majetku nově založené společnosti Rapaces Group s.r.o. ovládané Simonou Sokolovou. Rapaces znamená ve francouzštině dravci. Společnosti Rapaces Group půjčila Sokolová dvacet milionů, aby tato společnost mohla akcie Profrostu koupit, vyplývá ze závěrek. 

Kruh se uzavřel o pět let později, kdy Agrofert schránku Rapaces Group i s dvacetiprocentním podílem v továrně na mražené žemle koupil. Přesná cena nebyla zveřejněna. Vzhledem k pětiletému období mezi vznikem a prodejem firmy je pravděpodobné, že i tento prodej byl osvobozený od daně z příjmů.

 

Skoro zadarmo

Tím ovšem tento příběh z pohledu daní a veřejných peněz stále nekončí.

Profrost získal již při startu v roce 2007 příslib investiční pobídky ve formě slevy na dani. Podle údajů agentury CzechInvest si může mrazírna výměnou za investici přes 270 milionů a pětašedesát nových pracovních míst odečíst z daní přes sto milionů korun. Podle údajů z výročních zpráv mrazírna Profrost od roku 2011 vydělala přes 330 milionů hrubého, na dividendách vyplatila přes 170 milionů (společnostem Agrofert a Rapaces Group dohromady) – a na dani z příjmů od roku 2011 neodvedla díky slevě ani korunu.

Třešničkou na dortu mohla být ještě dotace na novou výrobní linku. Profrost o ni požádal v rámci programu inovace. Podle Simony Sokolové byl jeden úřední posudek na dotaci pro, druhý proti a měl rozhodnout třetí. „To byl typický Čech a napsal: doporučuji s výhradou. A proto jsme dotaci (od CzechInvestu) nedostali. Od ministerstva zemědělství jsme naopak dotaci pro linku v Olmě (olomoucké mlékárně, kterou také vedla – pozn. red.) dostali, neboť projekt hodnotili odborníci na zemědělství, a ne žádný stavař. Takto se u nás podporují výrobci v Česku,“ postěžovala si v rozhovoru s deníkem E15 v únoru 2013. 

Agentura CzechInvest spadající pod ministerstvo průmyslu a spravující tyto dotace tehdy veřejně reagovala, že to bylo jinak a projekt nesplnil základní podmínku, tedy inovaci a využití výsledků výzkumu. „Projekty prosté obměny výrobního zařízení bez prokázané návaznosti na vývojovou fázi inovačního procesu podporovány nejsou,“ uvedla agentura.

Jak upozornil týdeník Euro, letos uspěla s žádostí o velkou dotaci sesterská Pekárna Zelená Louka patřící do holdingu Agrofert. Přiklepnuto má sto milionů na inovativní výrobu toastového chleba, který bude obsahovat méně soli, konzervantů a vydrží ještě déle.

 

Ve správný moment

Ivan Flek je generálním ředitelem United Bakeries, což je vedle PENAM největší tradiční pekárenská skupina. K oboru a firmě se před pár lety vrátil, do roku 2004 pracoval v Delta pekárnách. Se Simonou Sokolovou byl tehdy v jedné podnikatelské skupině. Považuje ji za „vynikající manažerku“, která vytáhla některé ztrátové potravinářské podniky Agrofertu do zisku.

Podle něj vznikl Profrost v nejlepší moment, kdy začala konjunktura mraženého pečiva. Výroba měkkého cukroví, která musela v Prostějově ustoupit továrně na mražené pečivo, nemá podle Fleka v průmyslovém pekařství moc šancí přežít. „V průmyslovém prostředí děláte denně miliony čerstvých rohlíků nebo mražených baget, a to na stejných linkách a podle stejných technologických postupů. To u cukrařiny, kde je velký podíl lidské práce a zákazníci chtějí spíš originální výrobky, moc nejde,“ říká Ivan Flek.

Na mém průvodci po Prostějově, cukrářském mistrovi Metodějovi Vinklerovi, je vidět, že konec speciální cukrářské výroby nese těžce i po letech. Na otázku, zda tuší, proč továrna na mražené bulky vznikla právě v Prostějově, přemítá o vlastních pozemcích, blízké dálnici, strategické poloze a jedné lokální specialitě: „Pan Babiš tu pekárnu dobře znal. Věděl o ní už od doby, kdy v Prostějově vznikal tenisový areál, co je hned za námi.“ 

Agrofert se na konci devadesátých let stal titulárním sponzorem klubu a pro Babiše se staly místní kurty seznamkou se špičkou politiky a byznysu, co hraje nebo chodí na tenis. „My jsme mu dělali velkolepé rauty na různé Nokia Cupy nebo když sem jezdil Klaus,“ vzpomíná Metoděj Vinkler.

 

Hádanka pro berňák

Zatímco cukrář Vinkler smutně vzpomíná, mrazič Babiš může s radostí bilancovat. Za prodej akcií Profrostu od svého Agrofertu utržil 527 milionů, na daních nezaplatil nic (slovy: nula korun českých). Kdyby si Babiš stejné peníze platil z Agrofertu jako dividendu, činily by daně 79 milionů.

Profrost vydělal od počátku existence do konce roku 2015 celkem 370 milionů před zdaněním. Celkem firma zaplatila na daních z příjmu 7,4 milionu. Od roku 2011 už ani korunu. Do Babišova holdingu a firmy Simony Sokolové za stejnou dobu poslala 173 milionů korun na dividendách.

Ministr financí dnes tvrdí, že i díky nezdaněné půlmiliardě, kterou dostal od svého Agrofertu, mohl později Agrofertu půjčit jeden a půl miliardy přes nezdaněné korunové dluhopisy. Agrofert mu za ně vyplácí úrok devadesát milionů ročně. Daň Andreje Babiše je: nula.

Je tu ovšem ještě jedna okolnost. Oficiální výklady daňových zákonů říkají, že se osvobození od daně nevztahuje na operace, které příslušné úřady vyhodnotí jako účelovou konstrukci k obejití daňové povinnosti. Před Finanční správou a dalšími orgány se tak v případě Profrostu otevírají klíčové otázky:

Mohl Andrej Babiš ve chvíli, kdy si od své firmy kupoval část své pekárny, tušit, že ji za pár let své firmě zase prodá a inkasuje velký nezdaněný příjem? Nemohl si Babišův Agrofert ve svém areálu vybudovat mrazírnu pečiva rovnou, což by ale znemožnilo onen nezdaněný mnohasetmilionový příjem pro stoprocentního vlastníka? Proč se mrazírna od začátku tvářila, že patří holdingu, když byla soukromou firmou jeho vlastníka?

Jak si lovci daňových neplatičů poradí s těmito otázkami, uvidíme v příštích týdnech a měsících.

 

 
Jak Agrofert koupil od Babiše továrnu
 
15/6/06
Zápis v rejstříku
Vzniká Profrost a.s., první sídlo má v chemičce Precheza (součást holdingu Agrofert). Základní jmění 2 mil. Kč, 16 akcií á 100 tisíc, 6 akcií à 50 tisíc, 9 à 10 tisíc, 10 à tisíc.
 
23/11/06
Kupní smlouva
Profrost kupuje část areálu pekárny PENAM a.s. (součást Agrofertu) v Prostějově za 7 milionů Kč.
 
13/4/10
Zápis v rejstříku
Vzniká Rapaces Group s.r.o., kterou ovládá Simona Sokolová.
 
29/4/10
Notářský zápis z 29. 4. 2010
Andrej Babiš jako jediný akcionář Profrostu rozhoduje, že se základní jmění Profrostu zvýší ze 2 na 102 miliony Kč. Agrofert bude mít možnost upsat 8 nových akcií za 80 milionů, A. Babiš dvě akcie za 20 milionů. 16 „starých“ akcií à 100 tisíc Kč je v zástavě u HSBC Bank – pob. Praha (80 % Profrostu), která je vydá nejdříve po rozhodnutí o navýšení kapitálu.
 
11/5/10
Prohlášení A. Babiše o příjmech
Andrej Babiš uzavírá s Agrofertem smlouvu o prodeji 16 „starých“ akcií Profrostu za 527 milionů Kč (v té době jde stále o 80 % Profrostu).
 
18/5/10
Zápis z VH 18. 5. 2010
Andrej Babiš vystupuje na valné hromadě naposledy jako jediný akcionář (schvaluje účetní závěrku za rok 2009, rozdělení zisku).
 
19/5/10
Výroční zpráva za rok 2010
Agrofert se stává ovládající osobou s podílem 80 % (zda je A. Babiš stále 20procentním spolumajitelem, není zřejmé).
 
19/5/10
Zápis v rejstříku
Základní jmění se zvyšuje o 100 milionů na 102 miliony; je splaceno (Agrofert navýšil o 80 milionů, zda A. Babiš navýšil o 20 milionů, není zřejmé).
 
31/5/10
Zápisy z VH
Profrost vydává akcionářům 10 nových akcií à 10 milionů (Agrofert má 8 ks „nových“ akcií à 16 ks „starých“, kdo drží zbývající, není zřejmé).
 
26/11/10
Zápis z VH
Profrost mění „staré“ akcie z anonymních (na doručitele) na akcie na jméno.
 
31/12/10
Výroční zpráva za rok 2010
Nejpozději k tomuto datu získal Rapaces Group 20 % Profrostu za 20,4 milionu Kč.
 
27/5/11
Zápis z VH 27. 5. 2011
Agrofert vystupuje jako 80% akcionář, Rapaces Group jako 20% (Agrofert drží 80 % „nových“ a „starých“ akcií Profrostu, Rapaces Group 20 % „nových“ a „starých“ akcií).
 
2/11/15
Zápis z VH 2. 11. 2015
Společníci Rapaces Group souhlasí s prodejem společnosti Agrofertu; cena není zveřejněna.
 
21/6/16
Zápis v rejstříku
Agrofert je zapsaný jako 100% majitel Rapaces Group.
 
23/11/16
Notářský zápis z 23.11.2016
Agrofert rozhoduje, že se Rapaces Group sloučí s Agrofertem.
 
1/1/17
Rapaces Group zanikl, Agrofert drží 100 %
Profrostu přímo.

 

58e50e429c40c0e05d34feff MEDIA_ITEM image

 

Galerie (6) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat