Vzhůru do boje, Tyroláci!

21. února 2015

Joachim Haspinger a Andreas Hofer vedou lid do boje, rok 1880.

foto Jindřich Eckert

Čím je zajímavý snímek znázorňující příběh tyrolského hostinského, který se postavil do čela lidového povstání? Vznikl v Praze, a to díky české sekci horolezeckého spolku, který vlastnil v Alpách jedenáct chat.

Dne 20. února 1810 byl v lombardském městě Mantova popraven Andreas Hofer. Jeho jméno většině Čechů asi nic neřekne, zato pro mnoho Rakušanů zůstává národním hrdinou. Vedl totiž boj za osvobození svého rodného Tyrolska od nadvlády cizáků, v tomto případě Bavorů a Francouzů, kteří jeho vlast okupovali po porážce země napoleonskými vojsky.

V dubnu 1809 se tento hostinský a obchodník s dobytkem postavil za tichého souhlasu vídeňského dvora do čela povstání, v němž byl v listopadu 1809 definitivně poražen. Skrýval se pak s rodinou na horské salaši, kam za odměnu 1500 zlatých přivedl nepřátelské vojáky jiný tyrolský patriot Franz Raffel. Hofer byl poté souzen francouzským válečným soudem. V Innsbrucku, kde je pohřben, má bronzový náhrobek.

Příběh našeho snímku je neméně zajímavý. Vytvořil jej v Praze sedmdesát let po Hoferově smrti nejvýznamnější český fotograf své doby a zasloužila se o to pražská sekce alpinistů, která tehdy v Alpách spravovala jedenáct vlastních horských chat! O jejich výstavbu se zasloužil pražský rodák Johann Stüdl, který zdejší sekci padesát let vedl a je považován za zakladatele organizovaného alpinismu v Evropě.

Joachim Haspinger a Andreas Hofer vedou lid do boje, rok 1880.

Nahuštění postav, jejich gesta a narušení dispozic na první pohled naznačuje divadelnost kompozice, můžeme být v pokušení vnímat ji jako výjev s cínovými figurkami. Ústřední postavou má být kapucín Joachim Haspinger, který ve jménu kříže vede lid v tyrolských krojích. Muž s bujným plnovousem vedle duchovního ukazuje, kam se má střílet. Sám zbraň nemá, jeho zbraní je horoucí srdce bijící pro vlast, kterou chce zbavit okupantů.

Onen muž znázorňuje právě Andrease Hofera a mezi jeho druhy jistě bude několik významných osobností zmíněné pražské sekce Německého a rakouského alpského spolku, pro niž byl tento živý obraz v dubnu 1880 vytvořen. Stalo se tak v sále domu U lázní na Malé Straně a jeho provedení je pravděpodobně totožné s dílem „Andreas Hofer“, inscenovaným za světla „Hájkova elektrického slunce“ na slavnosti k 10. výročí založení spolku.

O slavnosti se rozepisují noviny Bohemia 12. dubna 1880, snímky pak byly vystaveny v salonku hotelu U zlatého anděla. Ženy tehdy nebyly členkami spolku, jejich role při péči o raněného má naznačit, že proti útlaku cizáků povstal všechen lid. Současně jde o parafrázi díla malíře Franze von Defreggera, který Hoferův boj opakovaně zobrazoval.

Historik fotografie Pavel Scheufler se zaměřuje na díla pořízená před rokem 1918. Inspirovala ho sbírka, kterou začal vytvářet jeho dědeček. Pro magazín Reportér připravuje seriál Tajemství historické fotografie. Vybírá a komentuje nejzajímavější kousky své kolekce, které zachycují mimořádné události i každodenní život.

Podpořte Reportér sdílením článku