Češi brání Bělověžský prales

3. července 2017

Adam Lawnik

Území na hranici Polska a Běloruska má pohnutou minulost a neméně divokou přítomnost. V nejzachovalejším pralese Evropy se odehrává bezprecedentní kácení a nyní se sem sjíždějí stovky protestujících. Je mezi nimi i hrstka Čechů.

Sedím ve Varšavě na břehu Visly pod pódiem, na kterém se střídají polští písničkáři. Počasí nám přeje, je lehce pod mrakem a od řeky vane svěží vítr.

Návštěvníci koncertu vyjadřují podporu blokádám těžby dřeva v Bělověžském pralese, čili stovkám lidí, kteří se poutají do kovových trubek kolem harvestoru – stroje, který dokáže ze stovek stromů denně udělat holou pláň. Zpívá i Kayah, která byla pro své politické názory vyloučena z účasti na letošním festivalu polské písně v Opole.

Chceme se postavit tomu, co se děje pod taktovkou polské vlády v nejzachovalejším evropském pralese, který se nachází po obou stranách hranice mezi Polskem a Běloruskem.

Zločin ve jménu božím

Minulý rok podepsal polský ministr životního prostředí Jan Szyszko nařízení o navýšení těžby stromů v národním parku Bělověžský prales. Z pohledu evropských standardů v ochraně přírody je to o zločin – jde o poslední dochovaný nížinný prales v Evropě. Žijí zde zubři, vlci, bobři či rysové, zdejší biotopy jsou tvořeny i stromy starými přes sto let.

Lesníci zaměstnaní na polském ministerstvu životního prostředí však zastávají názor, že tam, kde nehospodaří člověk, nemůže vzniknout pořádný les. A současný výskyt lýkožrouta smrkového jim poskytl záminku k rozsáhlé těžbě, která nemá na zdejším území obdoby. Tvrdí, že kdyby napadené stromy nebyly vykáceny a odvezeny, z lesa by se stala poušť plná suchých a šedivých kmenů. S tímto odůvodněním těží nejen kůrovcem napadené smrky, ale také dobře zpeněžitelné zdravé duby.

Podpořte Reportér sdílením článku