Kauza

Exkluzivní posudek a Babišova čapí můra

08 / 10 / 2017

Andrej Babiš opakuje, že v kauze Čapího hnízda nic zlého neudělal – není to však jen policie a státní zastupitelství, kdo má jiný názor. Magazín Reportér si nechal zpracovat znalecký posudek u expertů zabývajících se českým i evropským dotačním právem. Jejich pohled je zdrcující: případ znaky podvodu má a indicie nejsou vůbec slabé.

Andrej Babiš opakuje, že v kauze Čapího hnízda nic zlého neudělal – není to však jen policie a státní zastupitelství, kdo má jiný názor. Magazín Reportér si nechal zpracovat znalecký posudek u expertů zabývajících se českým i evropským dotačním právem. Jejich pohled je zdrcující: případ znaky podvodu má a indicie nejsou vůbec slabé.

Případ Farmy Čapí hnízdo zásadním způsobem ovlivňuje nejen politickou agendu posledních měsíců, ale ohrožuje i budoucnost samotného miliardáře Andreje Babiše. Je dost dobře možné, že kvůli kauze, v níž jde o podezření z padesátimilionového podvodu, nakonec Babiš skončí před soudem.

V srpnu 2017 požádala policie sněmovnu, aby vydala k trestnímu stíhání šéfa hnutí ANO 2011 Babiše a jeho spolupracovníka a předsedu poslaneckého klubu Jaroslava Faltýnka. Detektivové se při dokazování opírají zejména o znalecké posudky: ty jsou podstatné při zkoumání, proč by mělo jít o trestný čin podvodu, za který hrozí jeho aktérům pět až deset let vězení.

Znalecký posudek si nechal zpracovat také magazín Reportér. Redakce se obrátila na auditory ze společnosti Good Governance a požádala je o vypracování auditu k případu Čapího hnízda. Šlo o řádnou zakázku, za niž auditoři dostali od redakce zaplaceno; auditorský tým tvořili dva lidé. Samotnou auditní zprávu vypracoval Ing. Lukáš Pečeňa, přední expert na audity veřejné správy. Supervizi provedl JUDr. Josef Včelák, který je spoluautorem zákona o finanční kontrole ve veřejné správě a jeho prováděcího předpisu.

Zadání magazínu Reportér mělo dvě otázky:

Za prvé: Byla splněna kritéria přijatelnosti pro udělení padesátimilionové dotace Farmě Čapí hnízdo?

Za druhé: Existují v případu významné okolnosti mající znaky dotačního podvodu?

Auditoři po důkladném rozboru odpověděli, že majitelé farmy nesplnili kritéria pro udělení evropské dotace. A dospěli také k závěru, že v případu existují jednoznačně znaky podvodu.

„Z důvodu prokazatelně nepravdivých informací týkajících se finanční návratnosti a udržitelnosti projektu jsou veškeré výdaje projektu nezpůsobilé. V projektové žádosti jsou prokazatelně uvedeny nepravdivé nebo hrubě zkreslené informace, které vedly k neoprávněnému poskytnutí dotace a naplňují všechny znaky dotačního podvodu,“ shrnuli svůj závěr auditoři. (Jejich zpráva má celkem 27 stran a magazín Reportér přináší celý text na webu zde.)

Auditoři vycházeli – podobně jako policie – z kompletní žádosti Farmy Čapí hnízdo o poskytnutí dotace. (Úřední dokumentaci k dotaci na Projekt multifunkčního areálu Čapí hnízdo získal magazín Reportér již v roce 2016 na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.) Auditoři se také opírali o data z veřejně přístupných úředních zdrojů a jejich rejstříků.

Výhodou auditorů bylo, že v policejních závěrech ohledně této kauzy nehrají roli žádné skryté důkazy, které policie získává operativními prostředky – například odposlechy či sledováním. Názor policie je založen převážně na veřejných informacích. Jediné, v čem má policie náskok, jsou důvěrné údaje z bank: ty podléhají bankovnímu tajemství a mohou se dostat na veřejnost, až kdyby byl případ řešen u soudu.

 

„Co Babiš provedl?“

Proč si vlastně Reportér nechal audit zpracovat?

Nedávno jsem se setkal s pár přáteli ze školních let a překvapilo mne, kolik lidí je ochotno volit Andreje Babiše, přestože má za sebou celou řadu problémů a nevysvětlených kauz.

„Co udělal tak hrozného, že bych ho neměl volit?“ zeptal se mne kamarád, dnes ředitel školy. „Tak třeba Čapí hnízdo. Je přece podezřelý, že zneužil padesát milionů evropské dotace,“ odvětil jsem. Kamarád mávl rukou a reagoval: „Ale no ták. To přece dělá každý druhý. A teď toho akorát někdo využil a chce ho poškodit.“

Přiznávám, šokoval mě.

Jenže za chvíli se přidal druhý kamarád, také státní zaměstnanec, který dodal: „Třeba to Babišovi jen ujelo a jako podvod to nezamýšlel. Proč by si chtěl on – miliardář – přidělávat problémy s padesáti miliony? Vždyť to je pro Babiše špetka v moři.“

Následovala vzrušená, asi hodinová debata. Po jejím skončení jsem si uvědomil, jak málo informací o případu lidé mají a jak málo se vede o případu důkladná a věcná diskuse.

Celá řada médií se o ní sice snaží poctivě informovat, ale nestačí to. Komerční televize, na jejichž zpravodajství se dívají miliony diváků, často Babišovy problémy přehlížejí nebo přinesou jen základní a známá fakta. A média ze skupiny Mafra, která patří do Babišova Agrofertu (jenž nyní řídí svěřenské fondy), v zásadě monitorují, co napíší či udělají jiní, ale vlastní důkladný rozbor nedodávají.

Mnoho lidí tak v případu kvůli nedostatku faktů tápe. Stejně jako mí kamarádi ze školy.

Po debatě s nimi jsem si řekl, že by bylo dobré mít v ruce – pro příště – nějaký jasný a přesvědčivý doklad, o který se lze opřít, aby i jim bylo jasno, v čem je problém. Sešel jsem se proto nejdříve s jedním ekonomem, pak s bývalým kriminalistou, který se specializoval na hospodářské trestné činy. Ale nakonec mi nejvíce pomohl expert z oboru auditů veřejné správy Lukáš Pečeňa.

Tento muž vystudoval obor kvantitativní metody v managementu na Vysoké škole ekonomické v Praze. Pracoval jako interní auditor v Dopravním podniku hlavního města Prahy, za éry Babiše dokonce působil nějaký čas na ministerstvu financí jako koordinátor sekce Finančního řízení a auditu a pak také jako interní auditor ve společnosti Deutche Post DHL. Fakt, že pod Babišem chvíli pracoval, na výsledek jeho práce nemá vliv. Audit je v zásadě práce s čísly a s fakty, jež probíhá podle stanovených pravidel. Navíc Pečeňa patří ve svých devětadvaceti letech ke špičce ve svém oboru. Byl členem expertní skupiny Evropské komise pro rozvoj auditu v členských státech EU, podílel se na projektu Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj řádné správy zemí východní Evropy a Střední Asie, pracoval na projektu francouzského ministerstva zahraničí pro rozvoj auditu v Albánii a působil také jako expert OECD pro analýzu legislativy týkající se auditu v zemích severní Afriky.

Spolu s bývalým náměstkem ministra financí Lukášem Wagenknechtem, který po neshodách s Babišem v červnu 2015 resort opustil, je Pečeňa zakladatelem Good Governance, s.r.o., která poskytuje konzultační služby.

 

 „Šlo o fiktivní konstrukci“

Věcná podstata kauzy Čapí hnízdo není složitá: z fondů Evropské unie (rozdělovaných českými úřady podle závazných pravidel) získal 50 milionů korun projekt výstavby Farmy Čapí hnízdo na Benešovsku – šlo o dotaci na podporu malého a středního podnikání v oblasti cestovního ruchu.

Jenže nakonec se ukázalo, že v případě Čapího hnízda o malého ani středního podnikatele nešlo. Projekt totiž nejdříve zastřešovala, pak se z něj na chvíli vytratila, ale později jej už opět zcela nepokrytě vlastnila jedna z firem Babišova holdingu.

Tím pádem dotace nesplnila svůj původní účel – tedy že podpoří podnikání někoho „malého“, kdo na takový projekt nemá dostatek svých prostředků. A vznikla tudíž oprávněná otázka, zda to nebyl cílený podvod čili úmysl, jak na dotaci dosáhnout. Kdyby totiž o ni požádal rovnou „velký“ Agrofert, dotaci by nedostal.

Základní otázka tak zní: Co vede policii k přesvědčení, že šlo o podvod, a tedy k podezření ze zločinu, za který hrozí až deset let vězení?

Auditor Pečeňa řekl, že se vůbec nediví, že policie případ vyšetřuje. V celé kauze je totiž podle něho vidět několik naprosto jasných a zřetelných bodů, které nasvědčují tomu, že šlo o podvod. Podle auditora je víc než jasné, že projekt multifunkčního centra Čapí hnízdo byl od samého počátku projektem Babišovy společnosti. A jen kvůli získání dotace se majitel na chvíli a účelově změnil na anonymního vlastníka.

„K tomuto závěru jsme dospěli na základě analýzy podkladů, jež se staly součástí žádosti o evropskou dotaci, kterou předložil sám žadatel o dotaci. Žadatel v žádosti o poskytnutí dotace musí uvést úplné a pravdivé informace. Především pak musí popravdě uvést, jak bude projekt financován, a doložit, že projekt je ekonomicky návratný a finančně udržitelný. Pokud by nebyl projekt farmy ekonomicky návratný a finančně udržitelný, v žádném případě by dotaci z EU farma nedostala. Dotace byla určena na podporu podnikání a musí splňovat podmínky veřejné podpory,“ uvedl auditor Pečeňa.

Z materiálů, které statutární zástupci Farmy Čapí hnízdo předložili u výběrového řízení, lze podle něj doložit, že žadatel o dotaci neříkal pravdu. „Podle mého názoru vytvořili žadatelé dotace fiktivní a jen formální konstrukci, že výstavbu areálu Čapí hnízdo bude realizovat malý a střední podnik. Ovšem ve skutečnosti se celá stavba financovala prostřednictvím sponzora, tedy skupiny Agrofert, která se zaručila za úvěr u banky a která poskytovala investiční zdroje projektu. K této konstrukci pak žadatelé dotace zkreslili údaje tak, aby to vypadalo, že projekt bude ziskový, avšak ve skutečnosti ziskový nebyl, a díky své luxusnosti a megalomanii ziskový být ani nemohl,“ uvedl auditor.

„Od počátku realizace projektu bylo zřejmé, že žadatel, který nemá žádný vlastní kapitál, nebude schopen úvěr u banky splácet z provozního cash flow a projekt tak svého realizátora zruinuje,“ vysvětlil Pečeňa.

 

Tajemný Babiš

O tom, kdo byl v letech 2008 až 2013, kdy se o dotaci žádalo a pak se i čerpala, majitelem Farmy Čapí hnízdo, kolovalo několik verzí. Nejasnost přiživoval i sám Babiš. „S Čapím hnízdem nemám nic společného. Nevím, komu to patří,“ řekl v roce 2013 týdeníku Respekt. „Faktem je, že tam přišel investor, který si nepřál být jmenován. Vím, kdo to byl, ale neřeknu to,“ sdělil Babiš v roce 2016 v televizi Prima.

Majitele nešlo zjistit z veřejně přístupných listin. V obchodním rejstříku bylo pouze uvedeno, že akcie byly vedeny na majitele, tedy na toho, kdo je zrovna drží v ruce. Pro veřejnost byl tedy akcionář skrytý, šlo o anonymní akcie.

V roce 2013 pak tajemnosti s vlastníkem skončily. V té době totiž začal platit zákon, který zakazoval anonymní akcie. Farma Čapí hnízdo se tak sloučila s firmou IMOBA, což je společnost, jež spravovala převážně Babišovy nemovitostní investice.

Poté se staly tři důležité věci:

Za prvé. V lednu 2014 se stal Babiš ministrem financí a místopředsedou vlády. Začalo tak na něj být daleko více vidět, objevila se řada nejasných záležitostí z jeho minulosti, které musel vysvětlovat.

Za druhé. V říjnu 2015 byl zveřejněn dokumentární film Matrix AB. Dokumentarista Vít Klusák v něm zachytil Babiše na Farmě Čapí hnízdo, jak tam veřejně svým hostům vysvětluje, že „je to jeho nejlepší projekt, který kdy vymyslel“. „Napadlo mě to, když jsem čekal s dětmi ve frontě v zoo. U krmení koz byla obrovská fronta a já nesnáším čekání. Tak jsem si řekl, že udělám něco podobného. Je to fantastický projekt, 90 hektarů, atrakce pro děti, spousta zvířat, ekofarma,“ řekl Babiš v dokumentu.

Za třetí. Koncem roku 2015 pak sedl k počítači nějaký člověk – což je dodnes jedna z mála neznámých v celé kauze – a jako anonym napsal na jednu stránku trestní oznámení na Andreje Babiše kvůli dotačnímu podvodu. Šlo o podezření, které bylo zčásti ověřitelné z veřejných zdrojů. Policie tak začala případ šetřit. Stejně tak se o něj později začali zajímat kontroloři z evropského úřadu proti podvodům OLAF.

V březnu 2016 se pak Babiš dostal pod politický tlak. Nejprve žádali Babiše o vysvětlení jeho koaliční partneři. A když to neudělal, opozice svolala mimořádnou schůzi sněmovny. Až tam Babiš řekl, že v rozhodné době, kdy se čerpala dotace, vlastnila Farmu Čapí hnízdo jeho rodina – konkrétně dvě jeho dospělé děti a bratr jeho partnerky Martin Herodes.

„Jsem přesvědčen, že vlastnictví společnosti Farma Čapí hnízdo nemělo žádný dopad na získání dotace. Dokonce podle dotačních specialistů jsem já osobně, a ne společnost, mohl být stoprocentním akcionářem farmy. Neměl jsem žádný důvod něco skrývat. Dotace byla přidělena podle platných pravidel,“ prohlásil Babiš v březnu 2016 ve sněmovně.

Jenže takhle jednoduše to lze „vysvětlit“ možná poslancům a voličům, ale ne expertům a policii.

 

I výmluva na rodinu je problém

„Pokud Farma Čapí hnízdo relevantním způsobem prokáže, že ji v rozhodné době vlastnil ze šedesáti procent (bratr Babišovy partnerky) Martin Herodes a ze čtyřiceti procent děti Andreje Babiše, i tak by se jednalo patrně o jednu hospodářskou entitu. A to vzhledem k existenci příbuzenského vztahu mezi majiteli Farmy Čapí hnízdo a majitelem holdingu Agrofert a vzhledem k existenci hospodářských vztahů mezi těmito dvěma firmami,“ stojí v auditní zprávě společnosti Good Governance. „Nebylo by tak splněno základní kritérium přijatelnosti pro udělení dotace,“ zdůraznil Pečeňa.

Auditoři se ve zprávě odkazují na dva rozsudky Soudního dvora Evropské unie. V jednom případě se jednalo o podobnou záležitost, kdy dotaci dostala německá firma HaTeFo, v druhém šlo o spor Itálie versus Evropská komise.

Ze soudního verdiktu v kauze rodinné firmy HaTeFo vyplývá toto: „Pokud existuje příbuzenský vztah mezi osobami, které vlastní malý a střední podnik, a osobami vlastnícími jiný velký podnik, poskytují tyto vztahy těmto osobám možnost sladit své jednání s cílem uplatnit vliv na obchodní rozhodnutí dotyčných podniků. To tedy vylučuje, aby tyto podniky mohly být považovány za vzájemně hospodářsky nezávislé.“

Jinými slovy se dá z rozhodnutí Soudního dvora EU říct, že pokud čerpá dotace rodinná firma, nesmí v ní mít víc než 25 procent osoby, jejichž příbuzní mají nějaký velký podnik. Pokud ano, pak je to formální obcházení podmínky podpory malého a středního podniku.

Z rozhodnutí Soudního dvora ve věci Itálie vs. Evropská komise pak podle auditorů plyne smysl podpory malého a středního podniku, tedy opět to, kdo na ni má, a kdo naopak nemá nárok. „Smyslem takové dotace je, že se poskytnou výhody těm podnikům, pro něž je jejich malá velikost skutečnou překážkou při financování projektu, a nikoli formálně malým podnikům, jež mají díky své provázanosti s velkým podnikem přístup k financování,“ uvedl Pečeňa v auditní zprávě.

Žadatel o dotaci tedy nesmí obcházet definici malého a středního podniku pomocí fiktivních a formálně právních konstrukcí. Pokud to tak úmyslně udělá, může to být hodnocené jako podvod, a tedy jako trestný čin.

Další problematický bod případu leží podle auditorů v části projektové žádosti popisující náklady a přínosy projektu.

Andrej Babiš v roce 2016 ve sněmovně řekl, že Agrofert se stal strategickým partnerem farmy už před přidělením dotace v roce 2008. „Agrofert podepsal s farmou smlouvu o budoucí spolupráci, pronajal farmě pozemky na třicet let a poskytl ručení na úvěr ve výši 350 milionů korun na financování projektu. Bohužel projekt se v období krize v roce 2009 stal ztrátovým a předluženým. Naše firmy musely z důvodu ručení převzít firmu v listopadu 2013,“ řekl Babiš.

Co na to říká znalecký posudek?

Každý projekt, jehož celková výše výdajů činí minimálně 100 milionů korun, musí obsahovat analýzu nákladů a přínosů (CBA). „Analýza CBA umožňuje zodpovědět otázku, zda je projekt smysluplný a společensky přijatelný, ale také realizovatelný. Je možné vytvořit projekt, který má sice vysoký kladný celospolečenský efekt, ale který může zároveň zruinovat svého realizátora, neboť generuje výrazně záporné finanční toky,“ uvedl Pečeňa.

Pro posouzení návratnosti investice se používá takzvaný ukazatel čisté současné hodnoty. To je fakticky údaj o tom, v jakém hospodářském stavu se bude nacházet projekt za deset let. (Podmínka ekonomické udržitelnosti přitom u dotovaného projektu platí minimálně na tři roky. Ale vedle toho musí firma prokázat, že projekt bude dlouhodobě rentabilní – jako základ se bere většinou lhůta deseti let.) Na výpočet zmíněné „čisté současné hodnoty“ existují specifické vzorce a tabulky, obecně se dá říct, že pokud o dotaci žádá soukromá firma, má na ni nárok jen takový projekt, který prokáže, že jeho investice jsou v budoucnu návratné.

Babišova rodina do žádosti uvedla, že na projekt ve výši 437 milionů si vezme v převážné míře úvěr z banky. Šlo o úvěr 385 milionů korun, který se měl splácet 10 let. Předpokládaná roční splátka úvěru byla 39,6 milionu korun. Zbytek nákladů pokryje dotace ve výši 50 milionů. Podle projektové žádosti měl být tento úvěr splácen z peněz získaných z běžného provozu, tedy provozního cash flow, které se mělo pohybovat v jednotlivých letech mezi 34 až 57 miliony ročně.

Majitelé Čapího hnízda do projektové žádosti uvedli, že čistá současná hodnota bude nakonec 282 milionů korun. Tuto částku by tedy za deset let měla firma vydělat. „Už to byl sám o sobě ekonomický nesmysl. V oboru cestovního ruchu si lze těžko představit projekt, který za 10 let splatí vstupní investici 437 milionů a ještě dalších 282 milionů (přepočtených na současnou hodnotu) vydělá,“ řekl auditor Pečeňa.

Ve skutečnosti si Čapí hnízdo nakonec vzalo bankovní úvěr ve výši 350 milionů korun se splatností pouhých pěti let. (První splátka byla 31. prosince 2010 a poslední 30. června 2015.) A k tomu si Farma Čapí hnízdo vzala ještě krátkodobý, takzvaný revolvingový úvěr ve výši 25 milionů. Ručení za úvěry – jak již bylo řečeno – poskytly holding Agrofert a společnost IMOBA. „Banka neposuzovala rizikovost projektu ani bonitu dlužníka. Veškerá rizika projektu nesli ručitelé úvěru,“ zdůraznil auditor.

Zkrácení splatnosti bankovního úvěru z deseti na pět let znamenalo zdvojnásobení výše roční splátky úvěru. Tedy místo plánovaných 39,6 milionu ročně splácela „Babišova rodina“ bance 79,2 milionu ročně. „Z parametrů předpokládaného provozního cash flow (34 až 57 milionů) a vzhledem k neexistenci vlastních zdrojů je zřejmé, že projekt byl finančně neudržitelný a svého realizátora zruinuje,“ vysvětlil Pečeňa.

Podle výsledků jeho auditu tak představitelé Farmy Čapí hnízdo v žádosti o dotaci uvedli nepravdivé a zkreslené informace, které neodpovídaly skutečnosti. Úředníci, kteří pak žádost o dotaci vyhodnocovali, byli podle auditu uvedeni v omyl a hodnotili finanční způsobilost projektu na základě nepravdivých a zkreslených informací v projektové žádosti.

 „Z chování žadatele je zřejmé, že od samého počátku projektu jednal ve shodě s ručiteli úvěru. Je zřejmé, že žadatel (ve společném jednání s ručiteli) volil úvěr na pět let, i když bylo jasné, že tento úvěr nebude schopný splácet,“ uvedl auditor.

Pečeňa připomněl, že auditorský tým neměl možnost vést řízený pohovor se zaměstnanci Farmy Čapí hnízdo ani společnosti IMOBA. Je ale přesvědčen, že pravděpodobným důvodem zkrácení doby úvěru na pět let  byla snaha zaplatit co nejméně peněz na úrocích z bankovního úvěru. „Od počátku se jednalo o fiktivně formální konstrukci s cílem získat dotaci ve výši 50 milionů korun. Kdyby si vzali úvěr na deset let, nedávalo by to smysl. Zaplacené úroky z úvěru by snižovaly získanou částku dotace a celá fiktivně formální operace by postrádala ekonomický smysl,“ vysvětlil Pečeňa.

Z analýzy účetních závěrek Farmy Čapí hnízdo podle něj vyplývá, že splátky úvěru byly možné jen díky nárůstu krátkodobých závazků, tedy díky půjčce „pravděpodobného sponzora projektu“ – skupiny Agrofert. Farma Čapí hnízdo tak samostatně fungovala pouze formálně – po dobu dotačními pravidly požadované nezbytné udržitelnosti projektu a jen díky finanční podpoře „sponzora“. Ihned po ukončení nezbytné doby udržitelnosti byla Farma Čapí hnízdo převzata svým „sponzorem“ – Babišovou společností IMOBA. Ta ihned poté veškeré bankovní úvěry splatila.

„Z toho všeho vyplývá, že se jednalo o fiktivně formální konstrukci, kde sponzor projektu (velký podnik) realizuje svůj projektový záměr prostřednictvím malého podniku s cílem získat na svou soukromou investici podporu z veřejných zdrojů ve výši 50 milionů korun,“ uzavřela svůj posudek společnost Good Governance.

 

Problém bude vždy

Andrej Babiš se dostal do zapeklité situace. Zdá se, že ve snaze ušetřit se v tomto případě pustil na tenký led a neohlídal si všechny právní aspekty konkrétní dotace. A při kličkování, jak dotaci získat, zřejmě udělal fatální chybu.

Babiš se teď snaží vysvětlit, že jde o nesmyslnou konstrukci jeho politických protivníků, kteří ho chtějí diskreditovat kvůli volbám. „Dotace byla přidělena podle platných pravidel. Nespáchal jsem žádný dotační podvod,“ opakuje stále Babiš. Policie i státní zastupitelství si však myslí něco jiného – a to na základě faktů o případu a zjevně i znaleckých posudků.

Posudků podobných tomu, jaký si nechal zpracovat magazín Reportér. •

 

Celý posudek v originálním znění si můžete přečíst ve formátu pdf zde.

Galerie (2) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat