Ubrání Svanové svoji řeč?

Gruzínští Svanové zažívají něco, o čem se jejich dědům ani nezdálo. Generace dnešních dvacátníků má šanci prožít život nejsnadněji ze všech zdejších pokolení. Skloubit tradice s moderním způsobem života, postaveném na překotném rozvoji turistického ruchu, však není vůbec snadné. „Peníze lidi mění. Není to tak dlouho, co Svanové odcházeli za živobytím do měst. Dívky toužily vdát se za kluky z města, aby odsud vypadly. I chlapci si hledali dívky z měst,“ říká Larisa Margiani, která provozuje rodinný penzion v Mestii, administrativním centru Horní Svanetie.

UNESCO bije na poplach

Ta radikální změna začala před deseti lety: rozběhl se vládní program na rozvoj turistického ruchu. „Mladé Svany, kteří se už narodili v nížině, to teď táhne zpět do kraje předků,“ říká Larisa, etnická Ukrajinka, která se sem provdala v osmdesátých letech. Zná díky tomu zvyky i zlozvyky, mentalitu i jazyk Svanů, dokáže o nich hovořit zasvěceně a přitom s nadhledem. „Víte, co mládež dělá, když přijede do města? Stydí se za to, že jsou Svanové, a raději mluví gruzínsky! Svanové mají totiž v Gruzii pověst zaostalých horalů, v hlavním městě Tbilisi se jich někteří i bojí.“

Svanetská osada Ušguli leží v nadmořské výšce 2100 – 2200 metrů. Foto: Tomáš Kučera.

Larisa se obává, že se tradiční horalská kultura může zhroutit. „Na vlastní oči vidím, že se to už děje, Svanové ztrácejí především svůj jazyk.“ Je fakt, že Gruzínci svanštině, která patří mezi čtyři kartvelské jazyky (svanština, lazština, megrelština a gruzínština), téměř nerozumějí. „Například ´dobrá dívka´ se gruzínsky řekne ´kargi gogo´, megrelsky ´džgiri dzgabi´ a svansky ´choča dina´. Čili je tam značný rozdíl,“ říká padesátiletý Sergo Matkava, rodák z abchazského Suchumi – jeho příjmení je megrelské, mluví však hlavně gruzínsky.

Někteří lingvisté o svanštině hovoří jako o samostatném jazyku, zatímco úřady a instituce ji považují za dialekt gruzínštiny. Ke Svanům se v Gruzii hlásí asi 40 tisíc lidí, z nichž 15 tisíc žije v Horní a 12 tisíc v Dolní Svanetii. Aktivních mluvčích je však mnohem méně, odhady hovoří o několika tisících. To je také důvod, proč UNESCO zařadilo svanštinu mezi extrémně ohrožené jazyky světa. Svanština, která nemá vlastní písemnou podobu, rozeznává čtyři dialekty: hornobalský, dolnobalský, lášchský a lentešský. Svanové sami sebe nazývají Šwanar nebo Mušwan.