Všechny nemoci Polska

Robert Biedroň, starosta Slupsku.

foto Profimedia.cz.

Už více než rok řídí gay Robert Biedroň stotisícový Slupsk v katolickém Polsku. Je prvním otevřeně homosexuálním politikem, jehož do funkce starosty v zemi zvolili. Jak se mu daří ve vedení města? Mnozí jeho působení oceňují, kontroverze však vzbudil vstřícný postoj k přijímání uprchlíků. A vlády ve státě se chopila strana, která ho, mírně řečeno, nemiluje.

Psal se rok 2007 a Robert Biedroň už toho měl dost. Kvůli situaci ve svém rodném Polsku si pořídil učebnici švédštiny; coby gay nechtěl v zemi zůstat. Tehdy, před devíti lety, vládla Polsku (tak jako dnes) strana Právo a spravedlnost; kabinet Jaroslava Kaczyňského tenkrát začal vypracovávat oficiální seznam příznaků, podle nichž se u člověka poznají známky nežádoucího homosexuálního chování. Ministr zdravotnictví ustanovil komisi zodpovědnou za „léčení gayů“ a vášnivé diskuse vzbudil návrh na zákaz dětského seriálu Teletubbies. Červená kabelka jedné z postav – Tinki Winky – totiž některým politikům přišla příliš „gay“.

„Vláda tenkrát byla kolem gayů úplně šílená. Mnozí Poláci měli silné předsudky, tak toho lidé z Práva a spravedlnosti využili. Pro mě to byla děsivá doba – vyšetřovali mě, jestli jsem propojený s drogovou mafií a pedofilním podsvětím. Měl jsem toho už natolik plné zuby, že jsem se začal učit švédsky a chystat se na odjezd,“ vzpomíná dnes devětatřicetiletý Robert Biedroň na léta, kdy byl aktivistou bojujícím za práva sexuálních menšin. Podle nevládních organizací v té době opouštěly zemi právě kvůli politice tehdejší vlády tisíce gayů.

Robert Biedroň je však důkazem, že se situace v zemi přece jen změnila. Dnes totiž Biedroň nikam neodjíždí. Na svá někdejší studia švédštiny vzpomíná z prostorné kanceláře na radnici severopolského Slupska – je starostou tohoto města s téměř sto tisíci obyvatel.

Od deviantů k musulmanům

Co se to za těch devět let v Polsku stalo? V roce 2011 se Biedroň jako známý aktivista dostal na kandidátku uskupení nazvaného Palikotovo hnutí. Výstřední liberální strana tehdy ve volbách do parlamentu zazářila, získala deset procent hlasů a podporu hlavně mladých voličů, kteří ji vnímali jako uskupení proti establishmentu: její šéf Janusz Palikot v katolickém Polsku běžně a často napadal katolickou církev a propagoval legalizaci marihuany.

Biedroň – rodák z malého města na konzervativním jihovýchodě země – byl do Sejmu zvolen jako poslanec za liberální severopolské Pomořské vojvodství. Stal se tak prvním otevřeně homosexuálním poslancem v polském parlamentu a od vlivného liberálního časopisu Polityka si vysloužil zařazení mezi třináct nejschopnějších poslanců za uplynulé volební období.

Podpořte Reportér sdílením článku