Příběh

Filip a Pavlína: víc než jedna aplikace

03 / 10 / 2017

„Ve firmě máme přísné vedení, žádné velké pochvaly se nedočkám. Až jsem si začala říkat, jestli nepracuju špatně. A teď vidím, že mám co nabídnout, což je pro téměř padesátiletou holku z Beskyd radostné zjištění,“ říká Pavlína Zemanová, která si díky programu Rok jinak odskočila z velké korporace do malého startupu.

„Ve firmě máme přísné vedení, žádné velké pochvaly se nedočkám. Až jsem si začala říkat, jestli nepracuju špatně. A teď vidím, že mám co nabídnout, což je pro téměř padesátiletou holku z Beskyd radostné zjištění,“ říká Pavlína Zemanová, která si díky programu Rok jinak odskočila z velké korporace do malého startupu.

Pavlína Zemanová, která již šest let pracuje pro společnost Vodafone v oblasti IT a IoT (Internet of Things neboli internet věcí), se od letošního ledna v rámci programu Rok jinak věnuje malému projektu mobilní aplikace Záchranka. Díky té si mohou lidé zavolat pomoc prostřednictvích svých chytrých telefonů. Stačí kliknout na ikonu aplikace a stisknutím jediného tlačítka se vytočí linka 155. Současně mobil odešle díky GPS přesnou polohu zraněného. 

59c9225a9c40587eecd9673f MEDIA_ITEM image
Chytrý náramek, který by měl přispět k úspěchu aplikace Záchranka.

Záchranku si během půldruhého roku stáhlo téměř 400 tisíc uživatelů. Jejím autorem je sedmadvacetiletý Filip Maleňák. A chce k ní přidat „chytrý“ náramek. Ten může přijít vhod třeba vaší babičce, která smart phone nepoužívá. Nebo sportovcům, kteří u sebe zrovna nemají mobil. Filip je zkrátka nadšený mladý muž s ušlechtilou vizí. A Pavlína je zkušená expertka ze světa velkého byznysu. Přivedou spolu projekt k úspěšnému konci, nebo spíš startu?


Rok napůl jinak  

Nadace Vodafone zaplatí rok práce několika vybraným expertům, aby se mohli věnovat konkrétnímu technologickému projektu v rámci neziskového sektoru. A Pavlína se rozhodla k originálnímu kroku: ponechala si půl úvazek pro Vodafone a na půl úvazku pomáhá Filipovi Maleňákovi s vývojem jeho náramku. V prvních měsících intenzivně hledala způsob, jak dělit čas mezi svou mateřskou firmu a Filipa. „Musela jsem se to naučit oddělovat. Prostě jeden den neberu telefony Vodafonu, jiný den zase Filipovi,“ říká Pavlína, která má tři děti – dva dospělé syny a dospívající dceru. A ve volném čase se ještě doma v Beskydech věnuje jógovému centru, které provozuje a cvičí v něm. 

Vyladit pracovní vztah s Filipem tak, aby se k němu nechovala jako k synovi – to byl další velký úkol, který musela vyřešit. „Zjistila jsem, že mám sklony ho až příliš chránit, což není v pořádku,“ říká a dodává: „Má nárok dělat chyby a nést jejich důsledky.“ Jeden rodičovský aspekt v jejich vztahu ale zůstává. Tím, že Pavlína musí dělit čas mezi Filipův projekt a korporaci, prožívá si znovu rozpolcenost pracujících matek. „Byla jsem vždycky hodně zaměstnaná a dotíral na mě pocit, že nemám na děti dost času. A když se teď Filipa ptají, co od spolupráce se mnou očekává, vždycky říká, že by chtěl, abych na něj měla více času. Jako s mými vlastními dětmi!“ směje se.    


Pozor na investory 

Filip sídlí v Brně, Pavlína v Beskydech a zároveň jezdí často kvůli práci ve Vodafonu do Prahy. S Filipem tak nejvíce času tráví na telefonu. „Jsme spolu v kontaktu denně. Telefonujeme si, posíláme si zprávy. Komunikace je s ním výborná,“ pochvaluje si Pavlína a dodává: „Vidíme se na jednáních a využíváme k práci i společné cesty autem na schůzky, při kterých zároveň zmenšujeme naši uhlíkovou stopu.“

S velkou nadsázkou Pavlína říká, že se svými znalostmi by lidé z byznysu mohli neziskovkám pomoci, i kdyby pracovali jen jeden den v týdnu. V neziskovém sektoru totiž podle ní vedle čirého zápalu panuje i velké naivita. „Vidím propastnou neznalost zejména v oblastech financí a legislativy. V důsledku toho jsou mnohé startupy investorům vystaveni jako jehňata na porážce. Někdo má unikátní nápad, přijde investor a řekne: ´Ty mi dáš procenta a já ti dám tolik a tolik peněz.´ Autor nápadu je šťastný, že si ho vůbec někdo všiml, ale vlastně tak zabije svůj byznys hned na počátku.“

Filipa spolupráce s Pavlínou učí třeba větší opatrnosti. „Naučil jsem se od ní třeba to, že není nutné při jednání hned prozradit všechny nápady,“ pochvaluje si. „Povedlo se nám setkat s hodně zajímavými partnery, jenomže Filip měl i dost vysoké designové nároky. Prostě to chce mít takové, jaké si to vysnil, což je v pořádku,“ doplňuje Pavlína, která oceňuje, že Filip zatím projekt platí z vlastních zdrojů. „Zvyšuje tak svoji hodnotu. Jde do rizika, ale nemusí ještě nikomu dávat procenta. A investorů, kteří by měli zájem, už je celá řada, protože ten projekt je opravdu zajímavý.“

 

Nové možnosti

Obohacení probíhá obousměrně. Pavlína (napůl) opustila těsný korporátní prostor a uvědomila si nové možnosti. „Naše německé vedení je hodně striktní. Až člověk časem získá dojem, že pracuje špatně, protože oni moc nechválí. A teď vidím, že mám co nabídnout, což je pro téměř padesátiletou holku z Beskyd radostné zjištění!“

S tím, že má Pavlína co nabídnout, rozhodně souhlasí i Filip. „Díky tomu, že léta pracuje pro Vodafone, má spoustu kontaktů a dokáže se dostat k těm správným lidem.“ Co na to Pavlína? „Když vidím to ryzí nadšení lidí, kteří zachraňují lidské životy, tak si někdy až říkám, jestli kariéra v korporátní sféře není trochu promarněný život.“

 

Příběh dalšího grantisty Roku jinak si můžete přečíst zde.

Galerie (2) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat