Komentář

ANO riskuje osud komunistů

11 / 05 / 2017

Dlouhá léta blokovala politické spektrum jedna parlamentní strana bez koaličního potenciálu. Nyní k ní možná přibude druhá, což by pro sestavování vládních koalic znamenalo katastrofu.

Dlouhá léta blokovala politické spektrum jedna parlamentní strana bez koaličního potenciálu. Nyní k ní možná přibude druhá, což by pro sestavování vládních koalic znamenalo katastrofu.

Máte pocit, že česká politika se v posledních týdnech hodně zkomplikovala? Užívejte si dneška, po volbách může být hůř. 

Bez ohledu na to, jak dopadne současná vládní krize, se v jejím průběhu něco změnilo. Politická scéna se dokázala sjednotit proti Andreji Babišovi i Miloši Zemanovi, nahlas se ozvala i veřejnost demonstrující v desetitisícových počtech proti oběma jmenovaným. Trojkombinace dluhopisy – nahrávky – protiústavní čachry dostala dva nejoblíbenější politiky do defenzivy. 

Nikdo zatím neví, jaký dopad na preference bude jejich současný boj mít – zkušenosti z minula ukazují, že spíše menší než větší. Zejména voliči ANO se zdají být neteční k jakýmkoli problémům svého idolu.

Připusťme však, že podpora ANO by spadla o třetinu někam k 20 procentům, či snad dokonce pod tuto hranici. Připusťme, že voliči pochopí krkolomné kličkování Bohuslava Sobotky a dotlačí sociální demokraty k těsnému vítězství ve volbách. 

A pak se stane – co vlastně?

ČSSD nedá poslaneckou většinu dohromady ani s lidovci a starosty, pokud se vůbec do Sněmovny dostanou, ani s KSČM. Zůstanou jí tedy dvě možnosti: přibrat do party alespoň jednu z ryze pravicových stran, nebo pokračovat s ANO.

První varianta by byla reálná, pokud by se ovšem ČSSD v zoufalé snaze zastavit pád preferencí nerozhodla pro starolevicový populismus, který spojení s pravicí činí prakticky nerealizovatelným – přinejmenším jedna strana by musela nepokrytě zradit základy svého volebního programu.

Druhá cesta, zpět k ANO, bude od nynějška velmi trnitá. ANO není běžnou stranou, která se může zbavit problematického lídra a vyrazit vpřed bez zátěže. ANO je Babiš, bez něj by se do parlamentu nejspíš vůbec nedostalo. A Babiš má kromě mocenských tužeb také silné ego, které nyní dostává pořádný výprask, což si bude dlouho pamatovat. Mohli by si sociální demokraté ve světle současných událostí dovolit sestavení dalšího kabinetu s Babišem a tvářit se, že nic z minulého týdne se nikdy nestalo?

Nejde přitom jen o dilema sociální demokracie. Obhájily by si strany TOP 09 a ODS účast ve vládě vedené člověkem, kterého dnes označují za nebezpečí pro demokracii? Obě partaje bezesporu zkusí nasadit všechny páky, aby případný odliv hlasů z ANO zamířil jejich směrem. A kampaň proti oligarchizaci státu jim na koaličním potenciálu nepřidá.

Dostáváme se tak k jádru problému. Andrej Babiš si s největší pravděpodobností udrží významnou část svých oddaných voličů, ale stává se zcela nepřijatelným pro většinu ostatních. 

Dosud byla na parlamentní scéně jediná strana – komunisté – s koaličním potenciálem blížícím se nule. Teď bychom mohli mít dvě. Pro zbytek politické scény by to znamenalo katastrofu: buď programově zcela nekompatibilní koalice plodící davy zhrzených voličů, nebo morálně pokřivené koalice plodící totéž z jiných důvodů. Jak tohle končí, se mohou zdejší politici zeptat ve slovenské Sieťi, černém koni loňských voleb a dnes vládní straně s pěkným půl procentem veřejné podpory.

V české politice se lze samozřejmě spolehnout jen na to, že se nelze spolehnout na nic. Může dojít k souběhu málo očekávaných okolností, které by povolební matematikou zásadně zahýbaly: extrémní propad ANO k jednociferným číslům, ohromující vzestup ČSSD, úspěch demokratických mimoparlamentních stran, Babišův odchod do ústraní…

Pravděpodobnější však je, že letošní sněmovní volby budou pro demokratické strany jen začátkem ve srovnání s tím, jak těžká volba je čeká poté.


Autor je publicista a ředitel vývojářské firmy Blue M

Galerie (1) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat