Korupce v Keni: od FIFA po teroristy

Keňská vlajka na stěně, před ní rozložitý muž ve volné košili. Hovoří znělým hlasem, každý argument doprovází pozvednutím obočí za silnými obroučkami. Padesátiletý John Githongo se nebojí promluvit nahlas. Už jako novinář šel po úplatkářích a upozorňoval na ně i jako šéf vládní antikorupční komise. Tam ho původně spíše pro okrasu jmenoval tehdejší prezident Mwai Kibaki. Jenže Githongo se pustil s vervou do práce a odhalil zmanipulovanou zakázku na výrobu cestovních pasů, na níž se obohatili nejbližší prezidentovi spolupracovníci. Dodnes nebyli potrestáni, naopak Githongo po vypuknutí skandálu z obavy o život opustil zemi. Později se do Nairobi vrátil a od té doby zůstává nejviditelnějším africkým bojovníkem proti korupci. Ta podle něj nejen udržuje kontinent v chudobě, ale nyní ho navíc vydává všanc islamistickým fanatikům, kteří jsou stále častěji přímo napojeni na Evropu.

Existovala korupce v Africe už před kolonizací?

Současný systém korupce vychází z koloniálních časů, to je pravda, v keňských kmenech pro ni neexistovalo slovo. Ale já ze současné situace neviním Evropany. Ano, naučili jsme se těm praktikám od kolonizátorů, ale proč bychom v tom jako nezávislý národ měli pokračovat? Nešťastné je, že mnozí Keňané termínu korupce dodnes nerozumí: vidí za ní v podstatě jen nevinné hrátky s dokumenty. A nikoliv krádež, což je mrzuté, protože zloděje tradiční komunity odmítají mezi sebou trpět.

Jak z korupce sejmut tento „pel nevinnosti“?

Inspirací může být jihoafrická Botswana, kde si s úplatkářstvím poradili nejlépe na celém kontinentu. Místo anglického slova korupce v místních jazycích používají výraz pro tlející rybu. Snažím se i ve svahilštině vymyslet podobně urážlivý ekvivalent, který by na první poslech upozornil na zkaženost korupce. My v Keni o ní ale bohužel mluvíme jako o „jídle“, což nezní nijak negativně a navíc… každý má přece hlad.