Jsme on-line, tedy šílíme

9. listopadu 2014

Profimedia.cz

Taky se vám zdá, že máte poslední dobou problém se soustředěním? Od práce vás odvádějí zprávy na chytrém telefonu? Pořád chodíte na Facebook nebo Twitter? Nestíháte odpovědět na e-mail? Nejste sami, lidská komunikace se poslední dvě dekády zásadním způsobem mění a s přetlakem digitálních informací se potýkají mnozí.

Kde je ten počítač, potřebuji zaplatit za lampu na e-shopu. Probouzím laptop, startuji prohlížeč. V levém horním rohu vyroluje Twitter nové zprávy. Automaticky klikám a okno prohlížeče se plní obsahem. Fakt zajímavý text, uložím ho na později. Vlastně už mám ve své schránce na Pocket čtyři texty k článku, na to jsem úplně zapomněl. Pink! Přichází pracovní e-mail. „Dnes má narozeniny Anička,“ zachytím mezitím oznámení z Facebooku. V kapse mi zabrní zpráva z Viberu od kamaráda, vytahuji telefon. Odpovídám na Viber, kontroluji Facebook Feed, dneska je docela hezky. Zpět k počítači. Kalendář žádá o potvrzení schůzky. Potvrzuji. Co jsem to jenom chtěl? Zaplatils tu lampu? ptá se žena. Ehm, ještě ne, nestíhám, mám toho strašně moc.

Taková normální situace, kterou zažívají nejen Češi, ale obecně občané rozvinutého světa. Razantně rychlý vývoj digitálních technologií, které již přepsaly řadu odvětví − hudbou a filmem počínaje, zpravodajstvím nebo způsobem volání taxíku konče. V obecné rovině naplno transformují způsob, kterým spolu komunikujeme. Ať už se jedná o komunikaci pracovní, či soukromou, důležitou, či povrchní, nebo dokonce komunikaci zcela intimní.

S náhradou dopisu e-mailem se dodnes nevyrovnala jen hrstka skalních romantiků − výhody této proměny v komunikaci jsou zřejmé pro většinu z nás; e-mail nám umožnil precizně formulovat sdělení (můžeme mazat, přepisovat, upravovat), zároveň však cestu informace zkrátil na vteřiny. Pak ale přišly služby instant messenger typu Viber nebo WhatsApp umožňující snadno on-line komunikovat přes chytrý mobil, tablet nebo počítač. Facebook se mezitím vlámal do životů drtivé většiny včetně těch, kteří si zpočátku zakládali na onom „ne, já na Facebooku nejsem. To já fakt nemusím“. A přicházejí další komunikační služby: třeba Vine, který umožňuje posílat několikavteřinová videa, nebo Snapchat, jímž lze posílat zprávy, které zmizí v horizontu 1 až 10 vteřin. Nesmysl − říkáte si? Právě poslední zmíněná a nejbizarněji znějící forma komunikace je třetí nejoblíbenější sociální aplikace takzvaných millenials, tedy generace lidí narozených na přelomu století. Oblíbenější mezi omladinou, pro niž je svět závislý pouze na pevných telefonních linkách dávnou minulostí, je jen Facebook a Instagram.

Stíhat obsluhu takového arzenálu zkratkovitých komunikátorů samo o sobě zmenšuje čas na normální „nedigitální“ komunikaci − přirozeně, pokud se té digitální chceme účastnit. Mnohdy však nejde o zcela svobodné rozhodování. Vzhledem k tomu, jak masově je v civilizovaném světě rozšířen Facebook, a vzhledem k tomu, jak nesmlouvavě zabírá místo tradiční SMS, je oprávněné počítat tuto sociální síť mezi nejdůležitější komunikační kanály, jako je e-mail nebo telefon. Navíc je zdarma a většina těch, kteří jej využívají, tak činí pomocí svého telefonu. Šance zachytit hledaného příjemce vzkazu na Facebooku je stejná, leckdy dokonce vyšší než posláním SMS nebo zavoláním. Většina jeho uživatelů komunikuje i v situacích, kdy by zvednout telefon bylo nemístné.

Trendy na poli sociálních sítí se přirozeně mohou dramaticky změnit. I mocný Facebook může během několika málo měsíců ztratit svoji výjimečnou pozici, protože jeho existence je postavena na jeho uživatelích, na jejich komunikaci, jejich emocích, ale samozřejmě také na jejich počtu. Hlavně kvůli množství lidí, kteří již na Facebooku jsou, se to zatím nikomu nepodařilo: řeč je o konkurenčních pokusech o alternativní sociální síť jako Diaspora nebo Ello. To však není podstatné − zajímavé je uvědomit si, že na rozdíl od změn technologie a obchodního modelu, které se odehrávaly ve filmovém a hudebním průmyslu ve dvacátém století, míří nynější vývoj v komunikaci přímo do našeho nitra. Ovlivňuje to, jakým způsobem vnímáme sami sebe; jak nás vnímají ti, na kterých nám záleží hodně, i ti, na kterých nám záleží méně, dokonce i ti, které neznáme, protože lehkost, s níž dnes spolu můžeme komunikovat (myšleno všichni s přístupem k internetu), nebyla nikdy v historii větší. Právě tato snadnost a zkratkovitost komunikace může zásadním způsobem ovlivnit i to, jak jsme schopni se soustředit, jak přínosná pro nás komunikace je a jak nás obohacuje, nebo naopak. Ještě jednou stojí za to podtrhnout, že komunikace a získávání informací jsou jedněmi ze základních stavebních kamenů společnosti a lidského života obecně.

Znepokojivá pornografie

Podpořte Reportér sdílením článku