Antonem za katr

31. října 2017

Přeprava provinilých do Městské věznice, kolem roku 1900.

Zikmund Reach

Na dvůr Městské věznice královského hlavního města Prahy vjíždí uzavřený kočár, vzadu sedí policajt. Souprava zastavila, aby mohl vzniknout tento snímek; policista pózuje, na fotografa se otočil i muž na kozlíku. Proč se policejnímu vozu říkalo a dodnes říká anton?

Kdyby se koně pohybovali a jeli dál, nebyl by snímek ostrý, čili v dobovém pohledu pokažený. Funkční pohybová neostrost jako výrazový prostředek se kolem roku 1900 ještě nepoužívala.

Jaká síla přinutila představitele moci zastavit? Byla to možnost zvěčnění? Nebo šlo o oficiální zakázku, která měla ilustrovat, jak mohou zločinci dopadnout a jaké to je, mířit „za katr“ ve voze bez oken, jen se škvírami na vzduch?

Tomuto vozu se v Praze říkalo (a vlastně dodnes říká) zelený anton. Proč? Mohlo to mít souvislost se slavným vězením své doby, které se nalézalo v berlínské ulici Antonstrasse.

Fišpanka aneb Fischbein

Zato městská věznice v Praze, zvaná Fišpanka, se nalézala pod Emauzským klášterem – tam, kde jsou nyní tenisové kurty a zdravotní středisko. Název Fišpanka pocházel rovněž z němčiny, původně na tomto místě totiž stála továrnička na úpravu rybích kostic – německy Fischbein – používaných hlavně do šněrovaček…

Věznice sloužila pro krátkodobé pobyty, většinou sem vozili prostitutky, tuláky a žebráky. Jak píše Jan Neruda (citace pochází z Kroniky královské Prahy): „Sem přicházejí dopadení žebráci a tuláci, než dopraveni jsou k soudu nebo do domovských obcí; mnohý tu dostane nutný oblek a sotva vyšel, prodá jej, aby měl na pálenku.” Původní zeď s bránou, která ale nyní vypadá trochu jinak než na našem snímku, najdeme v ulici Pod Slovany 18.

Přeprava provinilých do Městské věznice, kolem roku 1900.

Zikmund Reach

Nejspíš šlo o vytvoření ilustrativního snímku na téma „odvrácená tvář Prahy”. A kočí, policajt a fotograf se domluvili, že zapózují. Právě tím je fotografie mimořádná. Autorem mohl být Zikmund Reach, nadšený amatérský fotograf, který si později zařídil antikvariát, kde prodával snímky Prahy.

Historik fotografie Pavel Scheufler se zaměřuje na díla pořízená před rokem 1918. Pro magazín Reportér připravuje seriál Tajemství historické fotografie. Vybírá a komentuje nejzajímavější kousky své kolekce, které zachycují mimořádné události i každodenní život. Rozhovor s ním si můžete přečíst zde.

Podpořte Reportér sdílením článku