Názor

Zoufalý výkřik, nebo hra o finance?

02 / 05 / 2017

Demise premiéra a potažmo celé vlády může být riskantní, přesto však racionální krok, jak najít zbraň proti Babišovi. Sobotka už takřka nemá co ztratit, ale k úspěchu by potřeboval pomoc opozice i prezidenta, kterým však nemá mnoho co nabídnout.

Demise premiéra a potažmo celé vlády může být riskantní, přesto však racionální krok, jak najít zbraň proti Babišovi. Sobotka už takřka nemá co ztratit, ale k úspěchu by potřeboval pomoc opozice i prezidenta, kterým však nemá mnoho co nabídnout.

Bohuslavu Sobotkovi je nutné přiznat, že dokáže překvapit, což je zrovna u něj poněkud překvapivé. Premiér byl dosud znám uvážlivými, zlé jazyky by mohly říct pomalými kroky. Střemhlavé naběhnutí na meč v podobě demise vlády je zajímavá novinka.

Zároveň však neměl mnoho možností. Nedělat s daňovými kejklemi Andreje Babiše nic a problém vysedět již zkusil po loňské kauze Čapí hnízdo; učinit tak znovu by znamenalo posílení obrazu slabého premiéra, který Sobotku – do jisté míry neprávem – provází. Čekal se však návrh na Babišovo odvolání, ne pád celého kabinetu.

Dát všechny karty do rukou Miloši Zemanovi nevypadá jako dobrý nápad a prezident bude bezesporu přemýšlet, co může z nenadálé situace vytěžit. Nejčistším řešením by byly předčasné volby, které se však pravděpodobně nehodí vůbec nikomu. Sobotkovo tvrzení, že se pokusí jednat o dalším pokračování koalice, ale bez Babiše, nedává smysl vůbec – veřejnost by to těžko vnímala jinak, než kdyby Babiše rovnou odvolal.

Avšak možná jde o něco jiného. Andrej Babiš s možným vyhazovem z vlády musel počítat, premiér zahnal sám sebe příliš daleko do kouta, než aby neudělal nic. Pro Babiše by to dokonce mohla být výhra: stylizace do role odstaveného bojovníka proti nepravostem, spousta času na efektní kampaň – a hnutí ANO by přitom stále sedělo ve vládě a kontrolovalo své resorty. A to včetně ministerstva financí.

Pokud by něco bylo pro předsedu ANO mimořádně nepříjemné, byla by to ztráta kontroly nad ministerstvem, pod které spadá Finanční správa, která jako na potvoru právě teď vyšetřuje problematické dluhopisy „svého“ ministra. A nad ministerstvem, které má spolupracovat s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), jenž vyšetřuje mimo jiné kauzu Čapí hnízdo.

Sobotka jistě není iracionální snílek, a tak tuší, že dohnat zhruba patnáctiprocentní ztrátu sociálních demokratů na ANO je za normálních okolností během půl roku neproveditelné. Muselo by se stát něco mimořádného, něco jako stíhání či alespoň formální obvinění Andreje Babiše, případně nalezení významně chrastících kostlivců ve skříni ministerstva financí. K tomu by ovšem bylo zapotřebí, aby klíče od té skříně držel někdo „mimo holding“. 

Můžeme tedy Sobotkův krok vnímat jako zoufalý výkřik politika, který se snaží zachovat zbytky důstojnosti. Nevylučujme však ani variantu, že jde o sice riskantní, ale za daného rozložení politických sil racionální pokus odstavit ANO z úřadu, na kterém Andreji Babišovi v této době velice záleží.

Pokud by to tak bylo, zbývají dva velké otazníky k vyřešení: jak chce Sobotka přesvědčit opoziční strany, aby mu dovolily udržet menšinový kabinet bez ANO, a zejména proč by tuto hru měl akceptovat Babišův spojenec na Pražském hradě.

 

Autor je publicista a ředitel vývojářské firmy Blue M
 

Galerie (1) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat