Minuta slávy na lokti sv. Václava

28. října 2015

Václavské náměstí, 29. října 1918. Dobový popisek: "I sv. Václav vztýčil prapor červeno-bílý”.

foto D. Dítě

Socha knížete Václava v centru Prahy má výjimečnou přitažlivost. Kdykoliv „se dělají dějiny“, lidé se začnou scházet právě tam – ať už jde o konec monarchie, sovětskou invazi či hokejové vítězství. A proč na našem snímku slézají sochu tři vojáci?

Mýtus sv. Václava coby zemského patrona přetrvávává v myslích ateisticky orientovaných Čechů možná už trochu automaticky, nícméně stále funguje. Nejinak tomu bylo 28. října 1918, jehož výročí nyní slavíme jako Den vzniku samostatného československého státu. Atmosféra velela vylézt na sochu zemského patrona, vztyčit na znamení vítězství vlajku a zapózovat – nejen pro fotografa, ale i pro dav, který se u sochy shromáždil.

Fotograf mhouřil oči proti světlu a zaclonil trochu více, z postav tak zbyly vlastně jen siluety. Nedostatečná kresba v tmavých partiích vyplývá i z vlastností tehdejších fotomateriálů, s podobným problémem (nezvládnutí dynamického rozsahu mezi světly a stíny) ovšem zápolíme i v digitální éře. Světlo fotograf změřil dobře, nápis „Svatý Václave”, který se skví ve středu, je zcela zřetelný a správně exponovaný. Na detailu je již hůře čitelný nápis „Česká republika“ – s účastí Slováků ve společném státě to tehdy ještě nebylo úplně jasné.

Václavské náměstí, 29. října 1918. Dobový popisek: “I sv. Václav vztýčil prapor červeno-bílý”.

Je ale docela dobře možné, že fotograf využil technická omezení fotomateriálů úmyslně a usiloval o to, aby lidé u sochy měli charakter siluet – ostatně do tváří dalších dvou světců u čela sochy rovněž nevidíme, výraz koně se také ztrácí a hlavu knížete při tomto podhledu nevidíme vůbec, zakrývá ji komoň. Jako kdyby o knížete ani tolik nešlo, hlavní jsou ti tři, kteří k němu vyšplhali. Každopádně je to roztomilá památka na slavný den, o němž snímek říká víc, než se na první pohled zdá. A to by mělo být cílem každé dobré reportážní fotky.

Nedošlo ovšem ke znevážení a znesvěcení patrona země? Bylo společensky přípustné, předvádět se takto na lokti svatého Václava? Pánové byli v očích davu hrdinové, lidé je obdivovali, že tam nahoru vylezli. Jelikož neznáme jejich jména, asi se nikdy nedozvíme nic o jejich dalších osudech. Zažili si svou minutu slávy, byli věrozvěsty svobody. Na reversu snímku čteme: „Oslavy osamostatnění Král. českého v Praze. I sv. Václav vztýčil prapor červeno-bílý”.


Historik fotografie Pavel Scheufler se zaměřuje na díla pořízená před rokem 1918. Pro magazín Reportér připravuje seriál Tajemství historické fotografie. Vybírá a komentuje nejzajímavější kousky své kolekce, které zachycují mimořádné události i každodenní život.

Podpořte Reportér sdílením článku