Seriál

Proč koňka stojí?

15 / 09 / 2017

Vrcholí Týden evropské mobility. Při té příležitosti nabízíme ctěným čtenářům snímek tramvajové linky tažené koňmi, která nejede, ale stojí. Proč souprava uprostřed Palackého mostu zastavila?

Vrcholí Týden evropské mobility. Při té příležitosti nabízíme ctěným čtenářům snímek tramvajové linky tažené koňmi, která nejede, ale stojí. Proč souprava uprostřed Palackého mostu zastavila?

Tramvajový vůz tažený koňmi na mostu Františka Palackého v Praze evidentně stojí. Kdyby jel, byl by snímek rozostřený. Důvodem k zastavení mohlo být vybírání mýtného a mostného. Palackého mostem v té době končilo město Praha a začínal „venkovský” Smíchov. 

Před zavedením korunové měny se za osobu platil jeden krejcar, za kolo nebo trakař se dvěma koly 2 krejcary, za dětský kočárek a čtyřkolový trakař 4 krejcary, za koně 6 plus 1 krejcar za jezdce. Za každý průjezd koňky pak platil dopravce 10 krejcarů. Z poplatku byli osvobozeni vojáci a policisté v uniformě. Mostné bylo v Praze zrušeno v roce 1925. Výběrčím se říkalo datlové, protože mince „klofali“ z misky.

59bbd1979c40587eea456bfb MEDIA_ITEM image
Koňka na Palackého mostě v Praze, léto 1897

Za potraviny a některé další zboží (svíčky, uhlí, dřevo) se platila daň. Docházelo k tomu na takzvané potravní čáře neboli městišti či akcízu. Na našem snímku vidíme právě takovou daňovou zastávku, proto koňka stojí. Výběrčím neboli akcízákům se říkalo lumíři, důvod je ze záběru zřejmý. Na Palackého mostě se totiž potravní daň platila u Myslbekova sousoší Lumír a Píseň, z něhož Lumír shlížel na hemžení lidu. 

Právě toto sousoší pomáhá určit dataci snímku, neboť jednotlivá díla od Josefa Václava Myslbeka byla na most osazována postupně: Lumírova píseň v letech 1887-88, Libušina věštba 1889-92, Záboj a Slavoj 1892-95, Ctirad a Šárka v roce 1897. Potravní daň byla zrušena v květnu 1942.

 

Žlutá tradice

Koňka na snímku je pravděpodobně součástí takzvané žluté linky, která byla v provozu od června 1883. Linky pražské koňky totiž nebyly označeny čísly ani písmeny, označovaly se barvami. Smíchovská linka byla označena žlutou výsečí na terčíku, měla žluté tabule i žluté jízdenky. Právě na tuto tradici navázalo později i metro linky B, která vede pod Smíchovem – ta je dnes v mapách rovněž označena žlutou barvou. 

Koňka na Smíchov jezdila od 6:30 do 22:00, základní interval byl 7 minut. Trasa vedla ve stopě dnešních kolejí mezi Masarykovým nádražím, Jindřišskou věží, Václavským náměstím,  Myslíkovou ulicí a odtud přes nábřeží na Palackého most a dále k nádraží Západní dráhy na Smíchově. A proč je o odstavec výše uvedeno slovo „pravděpodobně”? V letech 1897-98 jezdily po Palackého mostě dvě linky, žlutá však častěji. 

 

Historik fotografie   Pavel Scheufler se zaměřuje na díla pořízená před rokem 1918. Pro magazín Reportér připravuje seriál   Tajemství historické fotografie. Vybírá a komentuje nejzajímavější kousky své kolekce, které zachycují mimořádné události i každodenní život. Rozhovor s ním si můžete přečíst   zde.
Galerie (1) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat