Názor

Topolánek na Hrad aneb Vždy může být ještě hůř

16 / 11 / 2017

Nový prezidentský kandidát Mirek Topolánek by rád byl akčnější, charismatičtější alternativou k Jiřímu Drahošovi. Přepjatý antibruselský postoj z něj však dělá jen ještě strašidelnější verzi Miloše Zemana.

Nový prezidentský kandidát Mirek Topolánek by rád byl akčnější, charismatičtější alternativou k Jiřímu Drahošovi. Přepjatý antibruselský postoj z něj však dělá jen ještě strašidelnější verzi Miloše Zemana.

Dlouho toužili městští liberálové po dokonalém soupeři Miloše Zemana do prezidentské volby. Po novém a výrazném kandidátovi, kterého by chtěl každý. Tak dlouho toužili, až dostali starého, kterého nechce nikdo. Výrazný je ovšem více než dost a slovo „nikdo“ vztahujme pouze na ony zmíněné liberály, kteří už roky zapalují svíce za výměnu stráží na Hradčanech. Mirek Topolánek není slabým kandidátem – bohužel.

Zrcadlo jménem Topolánek nám umožňuje se zpožděním docenit, jak velké štěstí nás potkalo v podobě dvou solidních osobností – Jiřím Drahošovi a Michalu Horáčkovi. Místo žabomyších hádek o to, který z nich je méně výrazný, můžeme pro změnu přemýšlet, jak moc bychom chtěli za kancléře třeba Aleše Řebíčka a zda by si Bílého lva zasloužil Silvio Berlusconi.

Topolánek vzor ’06 byl proevropský lídr s – na poměry ODS – nevídanou otevřeností občanské společnosti. I proto dokázal vyhrát volby se ziskem vysoko přes 30 procent, o čemž se Václavu Klausovi ani nesnilo. Jenže člověk, který se převléká do kostýmu Mirka Topolánka dnes, je někým úplně jiným.

„EU pokládám za nereformovatelnou. Bylo to deset ztracených let,“ prohlásil expremiér před třemi lety v České televizi. „Pokud se nepodaří dostat EU do podoby, kterou si představujeme, je vystoupení z EU na místě.“  Minulý rok pro změnu na akci časopisu Echo uvedl: „Musíme vybojovat za každou cenu, i za cenu vystoupení z EU, modernizaci Dukovan a výstavbu nových menších zdrojů v Temelíně ve chvíli, kdy to budeme potřebovat.“

Spolupráci s holdingem EPH sice Topolánek po oznámení kandidatury pozastavil, ale jak je patrno z druhé citace, bude na své pracovní zájmy myslet poctivě i nadále. Nebylo by pěkné upírat Danielu Křetínskému právo na svého vlastního avatara v politice, když ho má už skoro každý miliardář – byť posun od lobbisty za ruské zájmy k emisarovi českých energetiků asi není tím druhem změny, jaké bychom se od prezidentské volby rádi dočkali.

 

Od Bruselu dále

Horší problém je nenucené žonglování s naším členstvím v EU, které představuje základní politický, hospodářský i bezpečnostní zájem ČR. Nelze zcela vyloučit, že jde o pouhé populistické blábolení, Topolánek nikdy příliš nevážil slova a muž, jenž tak činil za něj, sedí za mřížemi.

Jenže to jako účelový populismus nevypadá. Oba citované výroky padly ještě v době, kdy Topolánek nikam nekandidoval, a varovně působí také jeho současná slova o názorovém sblížení s Klausem. Tohle asi některým lidem, kteří stále nosí v mysli obraz „starého“ Topolánka z minulé dekády, úplně nedochází: někdejší předseda ODS zachází ve svých vyjádřeních ohledně členství v EU bez okolků za hranici, jíž se Marine Le Pen nebo ultranacionalisté z AfD málokdy troufají byť jen dotknout. 

Ovšem Topolánkovi zase nedochází něco jiného. Liberálně, prozápadně orientovaný Čech snadno najde přehršel důvodů, proč nevolit nacionalistu s xenofobními rysy, jaký se v posledních letech naplno vyklubal z Miloše Zemana. Ale přes zjevnou a dnes již nijak neskrývanou příchylnost k Moskvě je Zeman stále příznivcem našeho členství v EU (byť i on připouští v této otázce referendum). Pokud pro výše uvedeného voliče existuje ještě horší alternativa k současné hlavě státu, pak je to kandidát, jenž naši příslušnost k Unii zpochybňuje.

Expremiér věří, že se dokáže stát životaschopnější alternativou pro část Zemanových voličů a zároveň menším zlem pro jeho odpůrce. V té druhé části se mýlí. Topolánek si sebe představuje jako akčnějšího, charismatičtějšího Drahoše. Přepjatý antibruselský postoj z něj však dělá jen strašidelnější verzi Zemana.

Jeho plán může skvěle zafungovat tehdy, vyřadí-li Zemana ze souboje jeho zdraví. Pokud by však v druhém kole čelil současnému prezidentovi, s řečmi o vystupování z EU mnoho Drahošových a Horáčkových příznivců nezíská. Nemluvě o tom, že by se nejprve do druhého kola musel dostat, což bez proevropských voličů nepůjde snadno.

Netuší-li to expremiér teď, záhy mu to jeho poradci prozradí – nebo přijde telefonát od Daniela Křetínského, kterému by z „czexitu“ zešedlo víc vlasů než z výsledků jeho fotbalové Sparty za celou dekádu. Můžeme tedy očekávat klopotné rétorické prostocviky o dezinterpretaci a vytrhávání z kontextu. Otázkou je, kdo mu ještě bude ochoten věřit. Hlava státu, která nás vede pryč z EU, je tím posledním, co naše země potřebuje.


Autor je publicista a manažer (vývojářská firma Blue M, sdružení CMBC)

Galerie (1) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat