ANKETA: Jaká je nejhorší česká píseň všech dob?

Když Landa zpívá Kryla

Nabídka je samozřejmě nesmírně bohatá a pestrá, ale nebudu se uchylovat k lacinému kopání do těch, jejichž tvorba leží – podle mého soudu – na lopatkách. Tato odsuzovaná tvorba totiž bývá často alespoň původní – a to se vlastně počítá. A mezi námi hlavně doufám, že jsem nejhorší českou píseň všech dob nenapsala já… Nicméně opravdu mi slézají nehty, pokaždé když slyším coververzi geniální písně Morituri te salutant od legendárního Karla Kryla v podání Daniela Landy, což říkám při veškeré úctě k jeho autorské tvorbě.

Iva Pazderková, herečka a zpěvačka. Proslavila se v pořadu Na stojáka. Loni vydala debutovou desku.

Coververze cizích skladeb

Nejhorší česká píseň všech dob? Pro mě je to kterákoli česká coververze zahraničních skladeb, které tuzemská masová rádia s takovou oblibou uvádějí v programech typu „to nejlepší z české hudby“ nebo „hrajeme hezky česky“. A nemám přitom na mysli jen takové „chuťovky“, jako jsou například Sny o tygří lady v podání Arnošta Pátka, ale i všechna ta Dvě malá křídla a další. Dramaturgové těchto rádií by měli hrát skladby v jejich originálních verzích – a v oněch „hezkých českých“ relacích jenom skutečně původní českou tvorbu.

Jan P. Muchow, hudebník a skladatel. Člen skupiny Ecstasy of Saint Theresa, známý i jako příležitostný herec.

Aha Františka Janečka

Nerad bych na někoho zapomněl, výběr je bohatý: zvlášť při pohledu do – k hudbě opravdu krutého – normalizačního období. Při letmém ohlédnutí z něj vystupuje existence Markéty Muchové v angažmá Františka Janečka. Jejich ultimátní „hit“ Aha má v sobě všechny ingredience nejhoršího songu. Od toho, jak je nahraný, přes zvuk až k interpretaci. Nakonec nejvíce smyslu v něm dává text „Aha, aha, tak ty jsi balonek, aha, aha, tak proto jsi to řek“. Ten je na samé hranici geniality. No a taky by se samozřejmě nemělo zapomínat na Vizitku „Hamleta popu“ Jana Cézara.

Honza Vedral, hudební publicista. Pracuje jako redaktor deníku MF DNES a serveru iDNES.cz.

Česká hymna

Porušuju nepsané pravidlo – kolegové se nepomlouvají, ale dobrá. Bylo by asi jednoduché vyjmenovat něco z instantního popu, na jehož výrobu měli komunisté svoje dělníky. Taky z prvoplánových banalit, co vznikly potom, například od Wohnout. Ale nic z toho mi nevadí tak jako hodně známá skladba, která mě pronásleduje celý život. Jde o českou hymnu. Její unylá melodie mi dost drásá uši a ani text příliš neoslovuje. Připadá mi spíš jako pohřební píseň než ta, u které bych byl pyšný, že jsem členem tak dokonalého a – nebojím se to říci – nejkrásnějšího národa na světě.

Matěj Homola, zpěvák a kytarista. Se svým bratrem Janem Homolou hraje ve skupině Wohnout.