Tankuj proud

Do Lipska je to z Prahy sotva tři hodiny jízdy, ­a právě na severním předměstí saské metropole se sjíždějí fanoušci elektrických aut z celé Evropy. Automobilka BMW tu zhmotnila jejich představu o symbióze automobilu s tím, co se obvykle nazývá trvale udržitelným rozvojem. Továrna budoucnosti, jak uvádí nápis na budově navržené londýnskou architektkou Zahou Hadidovou, využívá k výrobě aut energii z pěti větrných elektráren stojících v těsném sousedství. „Naším cílem je nespotřebovat při výrobě auta více energie, než dokážeme sami vyrobit,“ vysvětluje při prohlídce továrny Christian Lang. V praxi to třeba znamená, že k osvětlení haly se využívá denní světlo proudící střechou a příjemnou pracovní teplotu nezajišťuje klimatizace, ale obyčejný průvan. „Když je horko, zkrátka otevřeme okna.“ A právě v této energeticky šetrné továrně se vyrábí energeticky šetrné – na elektřinu jezdící – BMW i3.

Odbornice na recyklaci Hanne Dinkelová drží při své přednášce plechovku od coca-coly. Návštěvníkům vysvětluje, že zrovna takových použitých, recyklovaných plechovek je v hliníkovém podvozku každého BMW i3 přesně 580. Podle průzkumů automobilky nemají lidé, kteří jsou ochotni vyměnit svobodu spalovacího motoru za život plný omezení, existenční nouzi, zato jim leží na srdci osud naší planety. A majitelé elektrických aut, na které lze při troše štěstí při obědě v podnikové kantýně lipské továrny narazit, průzkum potvrzují. Opravdu to nejsou lidé, kteří by si elektrické auto kupovali kvůli vysoké ceně nafty. V garáži jim obvykle stojí další dva konvenční bavoráky a s malým elektrickým vozem se nepouštějí dál než za hranice města. Ostatně, přesně na takové, jen relativně krátké ježdění je většina elektrických aut stavěná.

BMW i3 se nabízí i v Česku a zdaleka nejde o jediný vůz. Ačkoli některým automobilkám zatím nestojí za námahu uvést svá elektroauta na zdejší trh, výběr už zdaleka není tak chudý, jak tomu bylo ještě loni. Ale jak moc se vůbec může elektromobil rozšířit?

Vizionář ze Silicon Valley

Zatímco zavedené automobilky zkoušejí elektrický pohon teprve v poslední době, průkopníkem moderního elektroautomobilismu je mladá americká firma Tesla Motors, která se rozhodla nabízet auta na baterky už v roce 2003. Kdyby za celým projektem nestál tvůrce platebního systému PayPal Elon Musk, patrně by „projekt elektrického sportovního auta s dojezdem několika stovek kilometrů“ nebral nikdo vážně. Jenže celý podnik, jakkoliv ve své době těžko uskutečnitelný, měl už v roce 2008 svůj happy end. Muskovi se podařilo od investorů a budoucích klientů vybrat peníze na rozjezd sériové výroby, aniž ji komukoliv z nich mohl skutečně zaručit. A když nakonec těsně před spuštěním produkce hrozil firmě bankrot, dokázala Tesla jakoby zázrakem získat investora, který ji z problémů vytáhl.

První vůz, Teslu Roadster, postavený převážně z komponentů britského sporťáku Lotus Elise, už firma nenabízí. Místo něj je na trhu pětimístná luxusní limuzína Tesla S vlastní konstrukce, kterou pro evropský trh montuje holandská továrna v Tilburgu. Auto s dojezdem až 500 kilometrů nemá momentálně ve světě konkurenci a firma si svoje výsadní postavení na trhu s elektromobily dobře uvědomuje. Její šéf Elon Musk neváhá adresně kritizovat konkurenci za slabý výkon baterií nebo špatnou aerodynamiku karoserie, nejnověji dal k volnému užívání i všechny patenty Tesly, aby tak „urychlil rozvoj elektromobility po celém světě“.