Maďarsko na dohled: Evropa, nebo smrt

Vzhledem k narůstajícímu napětí v Budapešti a vůbec na východní hranici Evropské unie nabízíme za sdílení reportáž, která vyšla v srpnovém Reportéru. Kdo jsou lidé, kteří opustili své domovy a putují naším směrem? Co se děje na jednom z míst, kudy přecházejí maďarskou hranici?

Syřan, z jehož rodného města si udělal základnu Islámský stát. Jezídka prchající před pronásledováním. Těmto lidem, stejně jako stovkám dalších běženců, se stala Ukrajina poslední zastávkou na cestě za snem – do Evropské unie. Zbývá překonat střeženou hranici, jejíž součástí jsou ostnaté dráty z dob, kdy tudy vedla hranice Sovětského svazu…Devětadvacetiletý Migel Azawi nyní přežívá na Ukrajině; pochází však ze syrské Rakky. Tedy z města, které je nyní baštou, vlastně hlavním městem nechvalně známého Islámského státu.

Konečně normálně žít

Do ukrajinského Dněpropetrovsku se Migel vydal už před lety, ještě před začátkem syrské občanské války – aby tam studoval medicínu. Jenže rok před dokončením studií mu, jak vypráví, zemřel otec, takže nebylo z čeho dál financovat studia. Tudíž přišel i o ukrajinské vízum. A v jeho rodném městě už řádili extremisté.

„Vrátit se domů nebylo možné – to, co vidíte v médiích o Islámském státu, jsou jen takové obrázky do televize. Skutečnost, o které mi píší kamarádi z místa, je ještě mnohem horší,“ říká mi tenkým hlasem.

Migel se proto vydal do Užhorodu na západě Ukrajiny, v někdejší podkarpatské Rusi, která patřila před druhou světovou válkou Československu. Chtěl se podívat, jak vypadá slovenská hranice, a zjistit, zda by ji případně bylo možné přejít a dostat se tak do Evropské unie. V Užhorodu jej však chytla policie. A protože Migel neměl doklady umožňující pobyt na Ukrajině, dostal se do uzavřeného uprchlického tábora.

„Jsi zahraniční student na medicíně, chodíš na přednášky, nemáš špatné známky a žiješ na docela dobré úrovni. Pomalu se připravuješ na závěrečné zkoušky, a najednou je všechno pryč. Sedíš v táboře horším než vězení, nemůžeš vycházet ven, a cokoli se s tebou stane, tak na to dostaneš jednu univerzální růžovou tabletku. Když tě bolí zub, hned se trhá. K jídlu jsou třikrát denně suché špagety nebo pohanka. Novináře tam nepouštějí a jediný svátek v roce je, když přijede někdo z Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. To se na jeden den všechno uklidí, a dokonce dostaneme víc jídla,“ popisuje Migel rusky život v táboře, kde strávil sedm měsíců za nelegální pobyt na území Ukrajiny.