Obrazem

Poslední nosorožci. Co bude dál?

23 / 05 / 2017

Již jen poslední tři nosorožci severní bílí žijí dnes na Zemi, z toho pouze jediný samec: Sudán. Peníze na výzkum umělé reprodukce těchto dvouapůltunových zvířat se nyní shromažďují i na sociálních sítích. Sedmačtyřicetiletý Sudán, který strávil většinu života ve Dvoře Králové a nyní žije v Keni, má svůj profil na seznamce Tinder.

Již jen poslední tři nosorožci severní bílí žijí dnes na Zemi, z toho pouze jediný samec: Sudán. Peníze na výzkum umělé reprodukce těchto dvouapůltunových zvířat se nyní shromažďují i na sociálních sítích. Sedmačtyřicetiletý Sudán, který strávil většinu života ve Dvoře Králové a nyní žije v Keni, má svůj profil na seznamce Tinder.

Nosorožec tuponosý severní, známější jako nosorožec bílý severní, je nejohroženějším savcem na zeměkouli. Na celém světě má už jen tři zástupce, poslední samec a dvě samice jsou jedinými exempláři tohoto druhu nosorožce. 

 

Nosorožci severní bílí jsou nejohroženějšími savci na planetě. V rezervaci Ol Pejeta, kde žijí, mají svou vlastní stráž.

Nosorožci jsou častým cílem pytláků kvůli svým rohům. Bílým nosorožcům jsou proto jejich rohy preventivně odstraňovány.

Sudán. Poslední žijící samec nosorožce tuponosého severního na světě.

 

Obrovští nosorožci nemají ve volné přírodě přirozené nepřítele. Jediným predátorem je člověk, který je téměř vyhubil. Ještě v roce 1960 jich žilo více než dva tisíce kusů. Pytláci tato majestátní zvířata ale zabíjeli pro jejich rohy (na černém trhu lze získat až 130 tisíc dolarů za kilogram), takže v roce 1980 jich bylo napočítáno již jen patnáct. . 

Ještě před několika bylo severních bílých nosorožců na světě alespoň sedm, v roce 2014 ale uhynuli dva samci. První z nich, Suni, zemřel stářím v rezervaci Ol Pejeta. Druhý, Angalifu, podlehl rakovině v zoologické zahradě v San Diegu. V roce 2015 zahynuly dvě samice: v české ZOO ve Dvoře Králové zemřela Nabiré, poslední nosorožec tohoto druhu v Evropě, a také Nola ze San Diega.

Druhý typ nosorožce tuponosého, jižní, byl před sto lety také na pokraji vyhynutí. Dnes je přitom jedním z nejrozšířenějších druhů nosorožců. Šance na záchranu nosorožců tudíž stále existuje. Výzkumníci možná ještě letos odeberou vajíčka posledním dvěma žijícím samicím.

 

Jižnímu druhu nosorožce tuponosého hrozilo před sto lety také vyhynutí. Dnes je jich ve volné přírodě na 20 000.

 

Plán na záchranu nosorožců publikoval vloni časopis ZOO Biology, letos v březnu se vědci setkali ve Dvoře Králové. Kdyby nebylo právě této české ZOO, tento druh nosorožce by již pravděpodobně vyhynul – právě zde se jej totiž podařilo několikrát rozmnožit.

Poslední tři žijící nosorožci severní bílí byli do svého nynějšího domova, rezervace Ol Pejeta v Keni, převezeni v roce 2009 právě ze Dvora Králové. Očekávání, že ve volné přírodě budou mít nosorožci lepší podmínky k rozmnožování, se však bohužel nenaplnilo. 

 

Jeden ze správců rezervace Ol Pejeta se samicí Najin.

 

Ve volné přírodě se tato dvoutunová zvířata již nejsou schopna samovolně rozmnožovat. Březnová konference ve Dvoře Králové nicméně ukázala, že v dohledné době by mohlo dojít k odběru vajíček posledních dvou žijících samic.

Sedmačtyřicetiletý Sudán, poslední samec na světě, prožil většinu svého života ve Dvoře Králové. V roce 2009 byl převezen do Keni, kde jej hlídá ozbrojená stráž. Kromě tohoto posledního nosorožce svého druhu narozeného ve volné přírodě žije v rezervaci Ol Pejeta také samice Nájin s dcerou Fatu.

 

Na fotografii samice Najin, která se narodila v roce 1989 v ZOO Dvůr Králové a v roce 2009 byla převezena do Keni.

 

Nosorožec Sudán má svůj profil v seznamovací aplikaci Tinder, která uzavřela dohodu s keňskou rezervací, kde tento poslední samec žije. Veřejnost zde může přispívat na výzkum plodnosti nosorožců a umělé reprodukce. Genetická výbava posledních žijících nosorožců je však velmi limitovaná, protože obě žijící samice severního druhu – Nájin i Fatu – jsou Sudánovými potomky.

 

Sudán zachraňuje svůj druh na Tinderu. Peníze, které se vyberou, budou použity na výzkum umělé reprodukce nosorožců.

 

Dobrá zpráva je, že ve volné přírodě dále žijí tisíce samic jižního druhu a ty by potenciálně mohly odnosit potomky severních samců. Nosorožci tuponosí severní a jižní se totiž mohou křížit.

 

Naštěstí je možné křížit severní druh nosorožce tuponosého s jeho jižním protějškem. Na fotografii nosorožec severní a jižní v rezervaci Ol Pejeta.

Galerie (9) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat