Seriál

Obsazená trojka Karlín – Vysočany

06 / 12 / 2016

V průběhu 19. století se do života pražské aglomerace včleňovala městská hromadná doprava. Novinkou bylo, že se stávala dostupnou pro téměř všechny vrstvy. Pánové na snímku ovšem patří spíše k honoraci, rozhodně nejedou do fabriky. Co to tedy předvádějí?

V průběhu 19. století se do života pražské aglomerace včleňovala městská hromadná doprava. Novinkou bylo, že se stávala dostupnou pro téměř všechny vrstvy. Pánové na snímku ovšem patří spíše k honoraci, rozhodně nejedou do fabriky. Co to tedy předvádějí?

Fotograf byl přizván k technicko-policejní zkoušce nové elektrické dráhy, která měla jezdit z Florence do Vysočan (v podstatě  stejnou trasou jezdí tramvaj dodnes). První úsek vedl od karlínské vozovny koňky na Balabenku, odkud je náš snímek. 

Bylo pošmourno, expoziční čas byl poměrně dlouhý, takže některé postavy dramatu nebyly zobrazeny ostře. Pohybová neostrost propůjčuje snímku dramatičnost, z některých zúčastněných jako kdybychom cítili nervozitu, z jiných zvědavost. 

Většina pasažérů i okolostojící muži soustředěně hledí do objektivu fotografa, který měl událost zvěčnit. Byla to velká sláva, neboť již o den později – 19. března 1896 – zde měla začít jezdit elektrická dráha v běžném provozu. 

Elektrické tramvaje sice Pražané znali již pět let, od Jubilejní výstavy, která se uskutečnila v roce 1891. Nová linka však měla mít jasnou návaznost na koňku a její tvůrce a majitel v jedné osobě doufal, že koňku brzy vytlačí. 

Oním mužem byl František Křižík, který je zpodobněn i na našem snímku. Jako jediný z osazenstva vozu nepohlíží do aparátu. Cítí pravděpodobně určitý neklid, aby všechno fungovalo k plné spokojenosti všech zúčastněných.

5846ce5c9c40b4dd005abf72 MEDIA_ITEM image
Vůz elektrické dráhy Praha – Vysočany, Balabenka, 18. března 1896.

Na střeše můžeme vidět ceduli s nápisem Complet – naznačuje, že vůz je plně obsazen. Fotograf nejspíše mimoděk zachytil i koňský povoz (vpravo), jehož provozovatel nebyl z této „konkurenční“ události asi příliš nadšen.

Rudolf Bruner-Dvořák tehdy vytvořil několik snímků a jeden z nich byl vzápětí otištěn v Pražském ilustrovaném kurýru. Jen na okraj: muž v pozadí vedle koně je patrně další fotograf – bedýnka, kterou drží v ruce, připomíná fotopřístroj.

Nad koňskou dráhou, páteří tehdejší městské hromadné dopravy, se poté začalo smrákat. V roce 1898 ji vykoupila pražská obec a vzápětí začala přestavba tratí na elektrický pohon. V roce 1905 vyjela pražská koňka na svou poslední jízdu.

I Křižíkovu společnost vykoupila roku 1907 pražská obec. Přechodně existovalo v pražské aglomeraci i několik dalších soukromých drah: elektrická dráha města Královských Vinohrad a Hlaváčkova dráha, která jezdila na trase Smíchov – Košíře.

 

Historik fotografie   Pavel Scheufler se zaměřuje na díla pořízená před rokem 1918. Pro magazín Reportér připravuje seriál   Tajemství historické fotografie. Vybírá a komentuje nejzajímavější kousky své kolekce, které zachycují mimořádné události i každodenní život. 
Galerie (1) Diskuze Sdílet

Autor také napsal