Jak zavřít město na noc

Kulaté výročí narození císaře a krále Karla IV. si můžeme připomenout snímkem Hladové zdi na pražském vrchu Petřín. Fotografie od Františka Fridricha pochází z časů, kdy funkce této legendární stavby byla ještě vskutku nápadná.

Začalo se jí říkat Hladová s odkazem na hladomor, který v Království českém vypukl v roce 1361 – tehdy na její stavbě patrně našla obživu část městské chudiny. Že by ale už počátek a důvod budování byl iniciován za tím účelem, aby stavba poskytla obživu hladovějícím, je legenda: hladomor totiž postihl zemi až po zahájení stavby.

Fotograf si vyčkal na vhodné světlo, které ozářilo mohutnou zeď a bránu někdy mezi desátou a jedenáctou hodinou dopolední. Vhodné nasvícení má u fotografií staveb klíčový význam a mnozí fotografové architektury si o ideálních termínech vedli zápisky. Možná měl takový zápisníček i František Fridrich, který tento záběr vytvořil někdy na přelomu dubna a května – na stromech jsou květy, některé ještě nemají všechny listy.

Opuková hradba působivě září a její opevňovací charakter je ještě dostatečně průkazný. Mohutná barokní Újezdská brána nahradila původní gotickou v roce 1694 a tu zase přebudovali v neogotickém stylu v roce 1862. Třemi velkými průjezdy mohla později jezdit i koňka. Příchozí vítal nápis se jménem panovníka (Franciscus Josephus I.) v neutrální latině.

Barokní brána byla při těchto změnách zazděna, na snímku se již jen skromně krčí (vpravo) vedle té velké nové. Ale i novogotická brána s větší částí opevnění mezi Petřínem a Vltavou byla nakonec v roce 1891 zbourána a dnes na jejím místě stojí domy. Kdybychom fotografa přenesli strojem času do dnešní doby, ocitne se přibližně v ulicích Plaská a Mělnická.

Také podoba Hladové zdi se během své šest staletí trvající historie měnila. Původně dosahovala výšky přes čtyři metry, její dvoumetrové zdi byly zpevněny osmi věžemi. Postupně se osadilo cimbuří a ochoz, proměňovaly se průchody, jedna z pětibokých předsunutých věží vytvořila základ hlavní kupole dnešní Štefánikovy hvězdárny.

Petřínská rozhledna v době vzniku tohoto snímku ještě neexistovala, také kultivace petřínských sadů byla teprve v počátcích, i když zárodky, jak vidíme, tehdy již vznikaly. Celé město se tehdy na noc uzavíralo. Že už na tomto místě v dnešním centru se tehdy nacházel „konec Prahy“, může současníka až překvapit.

Historik fotografie Pavel Scheufler se zaměřuje na díla pořízená před rokem 1918. Pro magazín Reportér připravuje seriál Tajemství historické fotografie. Vybírá a komentuje nejzajímavější kousky své kolekce, které zachycují mimořádné události i každodenní život.