Prezentace

Revoluce zvaná ETF

30 / 11 / 2016

Objem majetku spravovaného takzvanými burzovně obchodovanými fondy (exchange traded funds či ETF) prudce roste. Podle údajů londýnské společnosti ETFGI už celosvětově dosahuje téměř 3,5 biliónu amerických dolarů. Zejména v USA, ale už i v západní Evropě, jsou ETF stále populárnější, a to na úkor klasických podílových fondů.

Objem majetku spravovaného takzvanými burzovně obchodovanými fondy (exchange traded funds či ETF) prudce roste. Podle údajů londýnské společnosti ETFGI už celosvětově dosahuje téměř 3,5 biliónu amerických dolarů. Zejména v USA, ale už i v západní Evropě, jsou ETF stále populárnější, a to na úkor klasických podílových fondů.

Objem majetku spravovaného takzvanými burzovně obchodovanými fondy (exchange traded funds či ETF) prudce roste. Podle údajů londýnské společnosti ETFGI už celosvětově dosahuje téměř 3,5 biliónu amerických dolarů. Zejména v USA, ale už i v západní Evropě, jsou ETF stále populárnější, a to na úkor klasických podílových fondů.

Co stojí za tímto trendem? Hlavním důvodem jsou poplatky. ETF přitahují investory, drobné i profesionální, neboť jsou levné.

 

Správa podílového fondu prostředníkem

Investiční společnosti, které nabízejí podílové fondy investující například do akcií, si mnohdy berou od klientů každoročně za správu majetku téměř dvě procenta a často i více. Vysoké náklady jsou zdůvodňovány tím, že fondy spravují profesionálové, kteří jsou schopni vyhodnotit investiční příležitosti lépe než investor z ulice. Platy investičních manažerů, stratégů a analytiků se následně samozřejmě promítají do poplatků, které se obvykle každoročně platí bez ohledu na to, zda hodnota fondu v daném roce vzrostla či klesla.

Výnosnost podílových fondů bývá porovnávána s indexy (například S&P 500 či Euro Stoxx). A výzkumy ukazují, že drtivá většina investičních manažerů nedokáže dlouhodoběji překonávat jejich výkonnost.

 

ETF dominují nízkými poplatky

ETF fungují v porovnání s podílovými fondy jinak – obvykle totiž kopírují složení a vývoj vybraných indexů. Odpadají tak náklady na manažery a analýzy investičních příležitostí, což se pozitivně odráží na poplatcích. U většiny ETF investoři neplatí ze svého investovaného majetku ročně více než půl procenta. A je mnoho ETF, u kterých se poplatky pohybují pod hranicí 0,2 procenta.

Při dlouhodobém investování hraje výše poplatků důležitou roli. Pokud například průměrná roční hrubá výnosnost podílového fondu činí šest procent a investiční společnost si vezme dvouprocentní správcovský poplatek, znamená to, že přicházíte zhruba o třetinu zisku, který jste navíc mohli dále reinvestovat. U ETF je v porovnání s tím dopad poplatků až zanedbatelný.

Vstup do podílových fondů s sebou navíc nese i pořizovací náklady, které se mohou pohybovat mezi jedním až pěti procenty z investované částky. I zde vychází lépe nákup ETF na burze. Nad to ETF můžete nakupovat a prodávat (na rozdíl od podílových fondů) přes obchodní platformu bez zpoždění za aktuální kurz na trhu.

Jak v rozhovoru pro agenturu Bloomberg uvedl v souvislosti s ETF John Bogle, zakladatel významné investiční společnosti Vanguard. „Je zřejmé, že jsme uprostřed revoluce. Dochází k tomu, že více zisků z investic na akciových trzích směřuje do kapes běžných investorů, a ne firem z Wall Streetu.“

 

Autor je ředitelem Saxo Bank pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko. Text je komerčním sdělením společnosti Saxo Bank.

Galerie (1) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat