Článek

Odcházení knížete Karla

15 / 03 / 2015

Ne vždy milovaný, přece však v mnoha kruzích populární Karel Schwarzenberg se zdá být na odchodu. Diskutuje se, zda ho může v čele TOP 09 nahradit Miroslav Kalousek, zda může získat důvěru „pražské kavárny“, nebo zda by měl přijít někdo jiný. Potíž je, že přesně neřekl, jak a kdy odejde.

Ne vždy milovaný, přece však v mnoha kruzích populární Karel Schwarzenberg se zdá být na odchodu. Diskutuje se, zda ho může v čele TOP 09 nahradit Miroslav Kalousek, zda může získat důvěru „pražské kavárny“, nebo zda by měl přijít někdo jiný. Potíž je, že přesně neřekl, jak a kdy odejde.

Ne vždy milovaný, přece však v mnoha kruzích populární Karel Schwarzenberg se zdá být na odchodu. Diskutuje se, zda ho může v čele TOP 09 nahradit Miroslav Kalousek, zda může získat důvěru „pražské kavárny“, nebo zda by měl přijít někdo jiný. Potíž je, že přesně neřekl, jak a kdy odejde.

Starší muž popotahuje z dýmky. Jistě − stále disponuje šarmem, jímž kdysi dokázal mobilizovat zástupy příznivců. Když však dnes s Karlem Schwarzenbergem mluvíte, jen těžko nevidět, že působí unaveným dojmem. Pokud se budou sněmovní volby konat v řádném termínu, v říjnu 2017, bude to jen dva měsíce předtím, než oslaví osmdesáté narozeniny: v tomto věku by vedl volební kampaň TOP 09, tedy pokud ještě bude jejím předsedou.

Už nyní se dá říci, že Schwarzenberg od posledních sněmovních voleb jako by zmizel.

Málokdy vystupuje v parlamentu nebo na stranických tiskových konferencích; není tolik vidět ani slyšet v médiích. A to je jako předseda nejsilnější pravicové strany jedním z logických lídrů opozice, který tepe vládu.

„Převládá názor – možná neprávem, ale to je z hlediska vývoje veřejného mínění málo podstatné – že pan Schwarzenberg už nemá další velké cíle, že jaksi dosluhuje. Proto se domnívám, že už potenciál pohnout českou politickou scénou ztrácí. Při jeho vystoupeních ve Sněmovně, jichž moc není, je vidět, že výkonnost přece jen klesá. Příznivci TOP 09 si uvědomují, že těžko může být donekonečna lídrem,“ řekl sociolog Jan Herzmann.

 

„Dědek starej“

Schwarzenberg v posledních týdnech naznačoval, že by mohl z čela TOP 09 odejít. „Prohra v prezidentské volbě pro mě měla jednu velkou výhodu – přestala mi veškerá ctižádost. Poněvadž už jsem dědek starej, nikam se už necpu. Což je výhoda, dívat se na všechno s odstupem,“ řekl mi v lednu, když jsem s ním pořizoval rozhovor pro Hospodářské noviny. (Termín „dědek“ používá, když mluví o sobě, často.)

„Po pravdě řečeno, už to vidím před sebou, že budu končit v nějaké dohledné době. Nemám chuť přesluhovat,“ pronesl v březnu v interview pro MF DNES. I jeho nejbližší kolegy ve straně vyjádření překvapilo a sám Schwarzenberg své úvahy o odchodu brzy mírnil – měl zápal plic, prý nebyl v nejlepší formě. Na otázku Svobodného fóra, zda se jeho „příznivci nemusí bát“, že by to „chtěl všechno zabalit“, odpověděl: „Ne tak, jak to stylizovala Mladá fronta DNES. Ten článek jsem neviděl, ale že chci odejít, je blbost.“ A dodal, že „nesmíme zapomenout“, komu deník patří, tedy že dezinterpretace jeho slov může souviset s jeho politickým oponentem Andrejem Babišem, ministrem financí a miliardářem, jenž noviny před dvěma lety koupil.

Ve skutečnosti však Schwarzenberg ani v diskutovaném rozhovoru pro MF DNES jasně neřekl, kdy a jak chce odejít. Zda se tak stane na sněmu TOP 09 letos na podzim, nebo po parlamentních volbách v roce 2017.

„Až uvidím, že je příhodný čas, že je nástupce připraven, že je i strana připravena jít s někým jiným do voleb… Někdy v příštích letech. Uvidíte. Novináři nebudou prvními, jimž to řeknu. Nejdříve to řeknu vlastní straně. Pochopte to,“ řekl.

Z takových vyjádření člověk není úplně moudrý. Jinými slovy – jak moc napevno Karel Schwarzenberg plánuje odejít z funkce předsedy TOP 09, nelze s jistotou říci.

 

Nějak to funguje

Pro pořádek řekněme, že o odchodu z politiky mluvil Schwarzenberg v minulosti už několikrát, ale vždy nakonec zůstal. A paradoxně – kdyby na sebe Schwarzenberg uplatnil stejná kritéria, jaká kdysi zavedl pro velvyslance, musel by odejít už dávno. Právě on kdysi jako ministr zahraničí rozhodl, že velvyslanci nemají být lidé nad 65 let věku. Byl to překvapivý požadavek člověka, který byl tehdy ještě starší, ale sám se pro výkon ministerské funkce samozřejmě cítil fit. Schwarzenberg byl dokonce přísnější než současný služební zákon, jenž hranici zvýšil pro všechny úředníky na sedmdesát let.

Jedním z důvodů, jímž Schwarzenberg vysvětloval své zůstávání, je současná politická situace: konkrétně Miloš Zeman a Andrej Babiš. „Dnes mi vadí, že prezidentský úřad, ta instituce, ztrácí na vážnosti. Poněvadž prezident v našem systému je krabička poslední záchrany. On je ta poslední autorita, když přijdou kritické situace… a když i toto zničíme, tak je to pro stát velmi, velmi špatný vývoj,“ varoval předseda TOP 09. „A Andrej Babiš bohužel dodržel, co slíbil. Opravdu se chová k republice, jako by to byl jeho podnik Česká republika, akciová společnost. To je zoufalé, prolomily se všechny pomyslné hráze. A lidem to nevadí.“

Další důvody jsou vnitrostranické, o faktoru „připravenosti strany“ ostatně mluvil i sám Schwarzenberg. Zásadní otázka přitom je, kdo by ho v čele TOP 09 nahradil; zda to může být Miroslav Kalousek a zda to straně neuškodí.

Dosavadní stav, kdy Schwarzenberg je symbolickým a oficiálním předsedou a Kalousek výkonným (či spíše skutečným) předsedou, se zdá mnoha straníkům uspokojivý. „Ono to zatím jakžtakž funguje. Karel je starší pán a každým rokem to může být horší, to nikdo nedokáže odhadnout. Ale on je pořád symbol a v této divoké době, kdy se v Evropě otevírají věci, o nichž jsme si mysleli, že už se otevírat nebudou, je jeho pozice spíše uklidňující,“ řekl místopředseda TOP 09 Leoš Heger. Miroslav Kalousek jako přirozený nástupce se podle něj stále zlepšuje, ale „pokud bude Karel zdravý a bude fungovat, tak zatím změna nespěchá“.

Podle zpráv zevnitř strany se jako jedna z variant nabízí, že kníže bude ještě na podzim na stranickém sněmu kandidovat na předsedu TOP 09, ale z postu odstoupí před krajskými volbami 2016 s tím, že nemá sílu objíždět v kampani regiony. A jestli mu to zdraví, hlavně bolavá kolena umožní, zůstane dál poslancem a nad svou stranou bude mít jakousi morální záštitu coby čestný předseda.

 

Kalousek s Havlem

Miroslava Kalouska otázky ohledně nástupnictví zlobí. Opakovaně odpovídá, že o okamžiku odchodu z čela strany rozhodne sám Karel Schwarzenberg: „Nemyslím si, že někdo z nás ho do toho rozhodnutí bude tlačit. Až se rozhodne, tak se bude volit nový předseda. Já zcela jistě kandidovat budu, ale strana může taky zvolit někoho jiného,“ řekl.

Z více informací vyplývá, že Schwarzenberg zůstává v čele TOP 09 solidárně také kvůli Kalouskovi. Přece jen společně zakládali novou stranu a on v tom nechce po těch letech nechat cholerického Kalouska samotného; tuší, že bez něj bude mnohem zranitelnější. Proto se také dnes Schwarzenberg snaží svého prvního místopředsedu uvést jako svého nástupce do kruhů nazývaných (odpůrci, ale nejen jimi) pravdoláskaři nebo „pražská kavárna“.

Uvádění Kalouska do tohoto tábora je však mírně komické: když totiž před více než pěti lety zakládali TOP 09, „kníže“ vtiskl veřejně Kalouskovi úplně jiný image, a sice „polepšeného pytláka, který je tím nejlepším hajným“. Dnes Miroslav Kalousek na přání Karla Schwarzenberga hovoří na téma lidských práv, aby ho liberálové z měst postupně vzali na milost. Na svém twitterovém účtu Kalousek připomíná mezinárodní den Tibetu, zapaluje svíčky za oběti komunismu nebo apeluje, abychom nepodlézali Putinovi. „Důvěra v Miroslava Kalouska pramení z podpory pravicové ekonomiky či z inklinování k cynickým lídrům. Tahle orientace je často mimoběžná, či dokonce protichůdná s havlovským étosem, postmaterialismem, orientací na lidská práva, s ekologií či transatlantickou orientací – to všechno dodával TOP 09 Schwarzenberg. Když se Kalousek snaží tuhle roli a rétoriku převzít, jde proti svému dosavadnímu image,“ řekl o šancích na proměnu sociolog Daniel Prokop z agentury Median.

Blok veřejnosti vůči Miroslavu Kalouskovi je opravdu velký. Kalouskovi podle CVVM loni v říjnu důvěřovalo jen jedenáct procent lidí, zatímco přes osmdesát procent mu nedůvěřovalo – a jen málokdo má na výrazného politika neutrální názor. Navíc je coby bývalý ministr financí symbolem nepopulárních opatření Nečasovy vlády z období krize a škrtů. Na druhé straně – Kalouskovi už se mnohokrát podařilo vstát z mrtvých a změnit svůj image. Je tedy opravdu vyloučeno, aby nakonec Kalouska oblečeného v tričku s Václavem Havlem vítali v symbolickém epicentru pravdy a lásky – v Mlýnské kavárně na pražské Kampě? „Myslím, že masově ho tato skupina ještě nepřijala, i když se to mění. Tito voliči mají velké dilema, jestli přijmout Miroslava Kalouska se všemi jeho silnými i slabými stránkami. Nebo Andreje Babiše, se všemi jeho silnými a slabými stránkami. Nebo se vrátit k ODS, kde velká část této skupiny byla někdy před deseti lety. Ti lidé si nesou toto politické dilema a nejsou pořád rozhodnuti, takže značná část z nich teď k volbám nechodí,“ popsal nálady Jan Herzmann.

 

Produkt situace

Ale ani Schwarzenbergovo zůstávání nezajišťuje TOP 09 volební úspěch. Možná marketingoví poradci pro Karla Schwarzenberga pro sněmovní volby 2017 opět něco vymyslí, jako se jim to povedlo v prezidentské volbě v lednu 2013, kdy z knížete udělali pankáče s fialovým čírem. Nebo – se slabším úspěchem −  jako na podzim 2013, kdy jej před sněmovními volbami převlékli za Jamese Bonda 009 jezdícího na motorce.

Ale jak známo, vtip nelze opakovat donekonečna.

Je jistě pravda, že Schwarzenberg překonal za svou politickou kariéru různé překážky. Mnozí možná zapomněli, že jeho první pokus o vstup do politiky – pomineme-li úřednickou funkci kancléře prezidenta Havla v prvních polistopadových letech – neskončil úspěchem. Ve Strakonicích v senátních volbách v roce 2002 kandidoval jako nestraník za Unii svobody−DEU a nepostoupil ani do druhého finálového kola. Teprve o dva roky později jej zvolili coby senátora kandidujícího za spojenectví Unie svobody, Demokratické unie a Občanské demokratické aliance: ale to se musel Schwarzenberg, který se do té doby staral o řízení rodinného podniku, přesunout do prostředí rezidenční bohaté Prahy 6.

Schwarzenbergovy největší politické úspěchy však nejsou spojeny jen s jeho odhodláním a vůlí, často šlo také o shodu okolností. Do značné míry z rozhodnutí jiných nežli vlastním úsilím se stal předsedou nové strany TOP 09 – a ta ve sněmovních volbách roku 2010 zabodovala mimo jiné i proto, že občanské demokraty oslabily aféry. „On byl produktem situace. Není lídrem, který se postaví do čela a lidé za ním kráčejí. Už jako Havlův kancléř počátkem devadesátých let byl glosátorem, pilným analytikem, využíval své sociální kontakty v zahraničí. Ale vidět moc nebyl, nemá to v sobě, aby někde vystupoval na náměstích a strhával davy,“ řekl sociolog Jan Herzmann.

Když se obliba vlády premiéra Nečase začala propadat vinou skandálů, koaličních rozmíšek a vleklé hospodářské recese, podařilo se Schwarzenbergovi v očích části veřejnosti z neblahé nálady vyklouznout. Vystupoval, jako by se ho aféry netýkaly, jako by nebyl důležitým členem vlády a předsedou jedné z koaličních stran; pouze vtipkoval a glosoval (což jeho příznivci považovali ze zvláštních důvodů za roztomilé). Tato popularita stačila na úspěch v prvním kole prezidentské volby v lednu 2013: jeho tým odvedl skvělou práci, když se podařilo dostat z volby ven Jana Fischera, který se zdál být dlouho favoritem. Miloše Zemana však už porazit nešlo.

Dědictví prezidentské volby vstupuje i do dnešních debat o změně v čele TOP 09. Oproti někdejším plánům se totiž nepovedlo udržet podporu dvou a čtvrt milionu voličů, kterou Schwarzenberg v prezidentské volbě dostal, respektive ji přetavit v hlasy pro TOP 09. Vzniklo sice Fórum Karla Schwarzenberga, které pořádá nejrůznější konference převážně k zahraniční tématům, ale nic víc. Zemanovo vítězství bylo pro část Schwarzenbergových voličů těžkou ranou, přesto houfně nepřešli k TOP 09. Ukázalo se, že v prezidentské volbě dali lidé hlasy „Karlovi“, případně hlasovali podle schématu „kníže lepší než Zeman“, nevolili však předsedu TOP 09. Ostatně ani nedávné protesty proti Miloši Zemanovi se nevedly ve jménu Karla Schwarzenberga.

TOP 09 tak v dalších volbách zaznamenala pokles voličské přízně. Nejhůře dopadla loni na radnicích, když nedokázala ani obhájit nejjednodušší možné vítězství ve své baště − Praze. Obecně navíc zůstává situace české pravice, mírně řečeno, komplikovaná. Průzkumy ukazují velmi slušnou spokojenost se Sobotkovým kabinetem. Lidé oceňují, že koalice ČSSD, hnutí ANO a lidovců se na rozdíl od předchozích vlád navenek zatím tolik nehádá a nezmítá jako ta Nečasova. Současné vládě nahrává ekonomický růst, zlepšují se všechny parametry hodnocení životní úrovně. V takovém ovzduší, kdy odeznívá blbá nálada, se TOP 09 ani občanským demokratům zatím nezdařilo najít silná témata, kterými by zaujali veřejnost a vymezili se vůči vládě. Rozmrzelý Kalousek chodí po sněmovních chodbách a stěžuje si, že ztratil své „hřiště“ − v médiích je jen jedním zástupcem ze čtyř opozičních stran, takže nedostává tolik prostoru a pozornosti, na niž byl zvyklý. Lze si tipnout, že pokud by TOP 09 skončila i po příštích volbách v opozici, Kalousek by už bloumání po parlamentu nevydržel a z politiky by raději úplně odešel.

Kníže sice říká, že strana není monarchie, Kalouska jako nástupce přímo nejmenuje a v TOP 09 prý vidí dva tři možné kandidáty. Ti ale mají reálnou šanci, jedině pokud by trůn odmítl sám Kalousek. Jde o někoho z generace mladších politiků, jako jsou plzeňský politolog Marek Ženíšek, bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer či europoslanec a odpadlík od ODS Jiří Pospíšil.

 

Pokušení

Ať už bude za dva a půl roku předsedou TOP 09 kdokoli, hodilo by se možná připomenout slova Schwarzenbergova zesnulého přítele, někdejšího prezidenta a dramatika Václava Havla.

„Ať je člověk sebemravnější, sebepokornější a sebeodolnější vůči pokušením moci, nedokáže se od ní úplně oprostit, jakmile ji jednou měl. Čím víc dokázal a čím výš vystoupl, tím silněji ho moc svírá. Po zbytek života už nebude definován tím, co dělá, ale tím, čím byl. Je odsouzen stát se bývalým kancléřem, bývalým tajemníkem a bývalým prezidentem,“ řekl Havel, když vysvětloval své dílo s příznačným názvem Odcházení. •

Autor je reportérem Hospodářských novin. Dlouhodobě sleduje domácí politiku.

Galerie (1) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat