Když se drbou opice

Podle čínského kalendáře začal před několika týdny rok opice. Ať tedy žije tento symbol energie, inteligence a tvořivosti! Opičí dvojička může připomenout i slavnostní zahájení 85. sezóny zoologické zahrady v Praze, které probíhá o velikonočním víkendu.

Na fotografii dnes tak populárního instagramového formátu ve tvaru čtverce se choulí dvě opičky. Podle cedulky jde o makaky, konkrétně o makaka jávského. V popisce se též dočteme starší latinské jméno tohoto živočišného druhu i širší místo odchytu: Sundské ostrovy.

Opice se probírají v srsti (tato očista má v opičích komunitách rituální, tedy zdravotně-sociální význam), nicméně zvířata nejsou živá, ale vycpaná – byť aranžmá se stromem a travinou poskytuje iluzi přírody. Exponát byl součástí mnoha podobných výjevů v Muzeu Františka Ferdinanda d`Este, které bylo ve své době největším soukromým vídeňským muzeem.

Podrobnou dokumentaci tohoto muzea provedl v roce 1904 – na formát skleněných negativů 18 x 24 cm, případně na menší stereoformát – český fotograf Rudolf Bruner-Dvořák, oblíbenec a osobní fotograf následníka trůnu. Cílem bylo umožnit prohlížení ve stereoprohlížečkách, které mohly být instalovány mimo muzeum a umožňovaly prohlídku na dálku.

Snímky z dnes již neexistujících expozic dokládají, že autorům nešlo o povrchní návštěvnickou atraktivitu, ale o vzdělávání na vědecké bázi a ukazování krás a rozmanitostí světa. Spojení různých typů sbírek – od přírodovědných přes umělecké po etnografické – bylo někdy velmi úzké: vedle nádherné čínské vázy třeba postával vycpaný plameňák.

Významnou část sběrů provedl osobně František Ferdinand d`Este při své plavbě kolem světa, kterou uskutečnil v letech 1892–93. Jeho loď – alespoň podle jeho vlastního svědectví – při zpáteční cestě připomínala „plovoucí zvěřinec“. Preparaci savců a ptáků prováděl Eduard Hodek junior, který při čtrnáctiměsíční plavbě působil současně jako fotograf.

Po výstavě v roce 1894 ve vídeňském Horním Belvederu byly sbírky přemístěny do paláce v Beatrixgasse číslo 25, který čítal celkem padesát sálů. Návštěvník tak mohl vnímat císařova synovce a následníka trůnu jinak než jako zběsilého lovce, jak ho o století později ukázal film Jára Cimrman ležící, spící.

---

Historik fotografie Pavel Scheufler se zaměřuje na díla pořízená před rokem 1918. Pro magazín Reportér připravuje seriál Tajemství historické fotografie. Vybírá a komentuje nejzajímavější kousky své kolekce, které zachycují mimořádné události i každodenní život.