Svůdkyně po flámu

29. března 2017

Děj se zdá být výmluvný: podivně (ne)oblečené ženy natahují ruku, muž obrací kapsy na znamení, že je švorc. Na zemi se válí vypitá láhev. Co má výjev znázorňovat a jak to celé dopadlo?

Vše na obrázku je pojato dynamicky, jako momentka – záznam skutečného děje. Vzhledem k tehdejší malé citlivosti fotomateriálů však musela zcela jistě celá trojice v pohybu poslušně na několik vteřin ustrnout.

Jde o náhodně sebraný pouliční kompars, který uvítal možnost přivýdělku? Jsou ony dvě poloobnažené dámy pracovnicemi veřejného domu? Dělal si fotograf naději, že mu prodej snímku pomůže v živobytí?

Autor každopádně mohl čelit problému kvůli ohrožení mravopočestnosti a zákazu šíření takhle nestydatého snímku. Nahotu pod lehkými šatičkami zakrývá jen trikot tělové barvy, u dámy v modrém pak je vidět takřka vše…

Po flámu, polovina stereofotografie, kolem roku 1875

Neznámý

Pohoršeným kritikům mohl fotograf ovšem vzkázat, že zamýšlel pranýřovat bující neřesti a prostopášnost! A že jeho snímek je vlastně výchovný: „Podívejte, takhle dopadne ten, kdo se zadá s prostitutkami…“ ¨

Kolorovaná stereofotografie šla zřejmě ve své době dobře na odbyt. A její poselství si každý mohl vykládal po svém. Jak známo, lidé nemají rádi, když se jim káže o morálce, mnohem raději se na nepřístojnosti dívají.

Je-li moralistní výjev podán pikantním způsobem, mnozí s potěšením po obrázku sáhnou. A při prohlížení ve stereoskopickém kukátku, kde je vše barevné a plastické, se oddají divokým fantaziím.

Právě s tím fotograf zjevně kalkuloval.

Historik fotografie Pavel Scheufler se zaměřuje na díla pořízená před rokem 1918. Pro magazín Reportér připravuje seriál Tajemství historické fotografie. Vybírá a komentuje nejzajímavější kousky své kolekce, které zachycují mimořádné události i každodenní život. Rozhovor s ním si můžete přečíst zde.

Podpořte Reportér sdílením článku