Bože, dopřej mi

V červnu roku ’90 balancoval na štaflích u Berlínské zdi a maloval nechutný polibek dvou komunistických pohlavárů. Ne, v tu chvíli rozhodně netušil, že vytváří nejdůležitější dílo svého života. Vlastně to netušil ještě několik následujících let. Dmitrij Vrubel. Svérázný ruský umělec s fascinujícím životním příběhem.

Když TO nevíte, klidně si ho spletete s obsluhou. Postává za barem, prošedivělý a trochu rozcuchaný, v košili, která by se dost dobře hodila do seriálu z havajské pláže. Když TO nevíte, objednáte si u něj kafe, a zatímco mašina na espreso vrčí a prská, prohlížíte si velký obraz na zdi za jeho zády: líbající se komunisté Erich Honecker (NDR) a Leonid Brežněv (SSSR). Jasně, to je přece Bratrský polibek, ikonický obraz z Berlínské zdi. Panebože, taková pusa… ohavnost!

Aha, jo, ten prošedivělý chlápek už je tu s kafem. Usmívá se a vás napadne, že ty zuby, no… možná by si je mohl nechat spravit. Ale vlastně − není právě tohle na Berlínu úplně nejlepší? Že je tu každému jedno, jak vypadáte?

Když TO nevíte, za chvíli zaplatíte a odejdete. Třeba k East Side Gallery, té části někdejší Berlínské zdi, která pořád stojí. Uděláte si fotku před Bratrským polibkem (budete nejspíš dvoustí pětadvacátí za posledních 24 hodin) a hned ji vystavíte na Facebooku.

Ale no tak! Vy TO přece víte! Proto jste sem koneckonců přišli! Ten chlápek za barem, rozcuchaný a navlečený do havajské košile, je Dmitrij Vladimirovič Vrubel. Muž, který Bratrský polibek před téměř 25 lety na Zeď namaloval.

Vítejte v jeho světě!

Exkurze