Šlachtův problém jménem Albi

Na světlo se dostávají další podrobnosti o policejním informátorovi elitního protimafiánského útvaru, který současně s informacemi z této policejní jednotky obchodoval. Albin Arifovič měl u sebe spisy a dokumenty ÚOOZ vedeného Robertem Šlachtou: týkaly se mimo jiné pražských politiků a byznysmenů. Mimořádně otevíráme článek z prosincového vydání Reportéra.

Nechci, abyste tady seděli, jděte pryč, řekl klidně – češtinou s měkkým jihoslovanským přízvukem – předčasně prošedivělý muž oblečený v černém. Dva hosté, co si právě přisedli k vedlejšímu stolu, neprotestovali a sebrali nenápadnou černou taštičku, kterou o pár vteřin dříve opatrně postavili na stůl. Nevím, co je prozradilo. Jestli to byly dvě objednané sodovky, zelené bundy Parker, nebo snaha opatrně naaranžovat taštičku na stole. Hosté bez odmlouvání poslechli a přesně podle manuálu policistů ze sledovacího oddělení – stáhnout se ve chvíli prozrazení – opustili restauraci.

Muž, jenž seděl naproti mně, se jen lehce usmál. „Nemám je rád,“ řekl. Ostatně bylo by podivné, kdyby měl muž přezdívaný Bojan, původem makedonský Albánec, policejní důstojníky v lásce. Je totiž hlavou jedné z nejmocnějších skupin české galerky. Jeho svět je světem drog, násilí, „ochrany a nebankovních půjček“.

Seděl jsem s ním před několika týdny v restauraci Kogo v pražské ulici Na příkopě. I dnes existují místa, kam chodí lidé z galerky – a kde se setkávají s lidmi mimo galerku včetně policistů; není to k vidění jen ve starých filmech.

Bojan úřaduje v Kogu téměř každý den, sedává v rohu. Proč mne přijal? Možná měl dobrou náladu, možná to bylo proto, že jsme se před lety, aniž jsem o tom věděl, potkali v uprchlickém táboře v Makedonii: já tam byl jako válečný novinář a on coby bojovník Kosovské osvobozenecké armády UCK. Mluvit jsem s ním potřeboval, sehrává totiž důležitou roli v příběhu, který jsem se snažil pochopit. Jeho ústřední postavou je Albin Arifovič. Tady v Kogu se s Bojanem setkával také.

„Albina znám, je to přeci policejní konfident,“ řekl mi Bojan a usmíval se u toho. Říkal to bez averze – s jistým pobavením v hlase. Mě zajímalo, proč se šéf albánské mafie potkává s policejním konfidentem. Navíc, když to o něm ví.