Prognóza

Volební prognóza: Babiš 23,7 %, do Sněmovny osm stran

16 / 10 / 2017

Jak mohou dopadnout volby do Poslanecké sněmovny? Redakce magazínu Reportér požádala analytika Jana Herzmanna o vypracování prognózy tak, aby zahrnula i poslední dostupné volební výzkumy a mohla přitom být zveřejněna ještě v zákonném termínu. Z výsledku vyplývá, že hnutí ANO zvítězí, ale s menším náskokem, než se dříve zdálo. Vyloučit nelze ani předčasné volby v příštím roce.

Jak mohou dopadnout volby do Poslanecké sněmovny? Redakce magazínu Reportér požádala analytika Jana Herzmanna o vypracování prognózy tak, aby zahrnula i poslední dostupné volební výzkumy a mohla přitom být zveřejněna ještě v zákonném termínu. Z výsledku vyplývá, že hnutí ANO zvítězí, ale s menším náskokem, než se dříve zdálo. Vyloučit nelze ani předčasné volby v příštím roce.

Pět dnů před parlamentními volbami si kladu pět základních otázek:

1. Kolik stran a hnutí bude mít v Poslanecké sněmovně zastoupení? 2. Udrží si tradiční strany většinu v Poslanecké sněmovně, nebo ji poprvé od vzniku samostatné České republiky získají alternativní, protestní uskupení? 3. Kdo a s jakým náskokem volby vyhraje? 4. Jaké většinové koalice bude možné na základě výsledků voleb zformovat? 5. Které osobnosti pošlou voliči svými hlasy do předčasného politického důchodu?

Některé odpovědi můžeme už nyní tušit z předvolebních průzkumů. Rozhodně se to ovšem netýká otázky páté. Celému fenoménu kroužkování se výzkumné agentury vyhýbají, nezjišťují ani to, zda se voliči chystají použít tohoto postupu stejně, více nebo méně než v roce 2013. 

Veřejnost by si přitom asi ráda udělala obrázek, jak pravděpodobné či naopak nepravděpodobné je například další působení Bohuslava Sobotky v Poslanecké sněmovně, zda se příznivci hnutí ANO v Praze chystají vynést do parlamentu Markétu Jourovou nebo zda tamtéž voliči KDU-ČSL zařídí, aby ve sněmovně mohli debatovat oba bratři Okamurové (protože Hayato, bratr Tomia, za lidovce kandiduje). 

O kroužcích se prostě z průzkumů nedozvíme pranic – i když, pravda, pro politickou budoucnost České republiky asi není taková informace nejdůležitější.

 

Vady zveřejňovaných čísel

Nabídka výzkumných agentur má ale i vážnější vady a není divu, že se v ní řada občanů – a bohužel i někteří novináři – ztrácí. Některé agentury nabízejí volební modely, tedy jakési odhady výsledků fiktivních voleb, které by se byly bývaly mohly konat v době sběru dat. Jde o celkem standardní záležitost, která je ovšem trochu riskantní: modely jsou vždy po volbách porovnávány se skutečností, i když agentury zdůrazňují, že nebyly předpovědí. 

Ovšem mluvíme-li o standardní záležitosti, musíme také podotknout, že není obvyklé, aby se volební modely lišily tak, jak to letos vidíme u nás. Nemám teď na mysli případy, kdy určité straně připisuje některá agentura hodnoty kolem šesti procent a jiná třeba i pod pět. Průzkumy, které v sobě snoubí statistiku a sociologii, prostě nemají schopnost rozhodnout onu politicky tak zásadní otázku: „Kdo bude přes pět?“ 

Podíváme-li se na všechny průzkumy, které se v poslední době objevily, s trochou nadhledu můžeme říci, že v Poslanecké sněmovně může zasednout šest až devět stran a hnutí. Zdá se vám to moc neurčité? Souhlasím, ale volební modely pro KDU-ČSL, STAN, a někdy i TOP 09 se od pětiprocentní hranice liší jen statisticky nevýznamně a je velmi riskantní soudit, komu se vstup do sněmovny podaří a komu ne. 

Máme-li však pro jasně nejsilnější hnutí, které už rozhodně nelze považovat za nového hráče, k dispozici hodnoty od 25,0 do 30,7 procenta, tedy s rozdílem téměř 6 procentních bodů, o jistotě výzkumníků to tak úplně nesvědčí. 

A ještě jeden problém musím připomenout. Strach z kritiky nepřesných volebních modelů vede k tomu, že některá media si raději nechávají zpracovat údaje o takzvaném voličském (nebo volebním) potenciálu. Ten uvádí, kolik by hypoteticky mohla ta která strana získat, kdyby jí „všechno vyšlo“. S trochou ironie můžeme říci, že tato čísla lze číst jako hodnoty, kterých ona strana určitě nedosáhne. 

Media i agentury ovšem mohou být v klidu, potenciál se přece se skutečnými výsledky voleb srovnávat nedá, kritika tedy nepřijde.

 

Úpadek tradičních stran

Jestliže tedy na první otázku průzkumy a modely žádnou spolehlivou odpověď nedávají, druhá se zdá být více než jasná. ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, ODS, a TOP 09, tedy tradiční politické strany (i když v případě TOP 09 s poměrně krátkou historií) získají pravděpodobně dohromady jen necelých 50 procent hlasů, druhou polovinu si rozdělí protestní strany a hnutí nebo malé subjekty, které nepřekročí onu magickou hranici. 

Tradiční strany si tedy převahu v Poslanecké sněmovně udrží. Ve srovnání s rokem 2013 jde ale o výrazný propad, tehdy „braly“ téměř 62 procent hlasů a dvě protestní uskupení zastoupená ve sněmovně – ANO a Úsvit – se musely dohromady spokojit s necelými 26 procenty. Teď mohou mít spolu s Piráty podstatně více než třetinu.

Asi nejvíc zaměstnává českou veřejnost otázka, kdo a s jakým náskokem vyhraje volby. Průzkumy zatím nenabízejí jinou variantu než vítězství ANO a nezdá se, že by se to mělo v posledních pár dnech změnit.

Ne, že by ANO bylo nezničitelné nebo mělo tak nepřekonatelnou kampaň, ale jeho vyzyvatelé na tom nejsou ani co do srozumitelnosti programů, ani co do nápaditosti volební komunikace o tolik lépe, aby dokázaly náskok ANO úplně vymazat. Je však těžké říci, jak bude rozdíl nakonec velký. Podle některých agentur by mohl činit 12, podle jiných dokonce až téměř 20 procentních bodů. A protože nikdo z pronásledovatelů zatím nijak zvlášť neposiluje, možná je na místě klást si otázku jinak: bude mít ANO dvakrát víc hlasů než druhá strana v pořadí? 

Mimochodem, zatím není tak úplně jisté, která strana bude druhá. Ještě nedávno tato pozice u všech agentur patřila ČSSD, od září už jsme na ní ale mohli nejednou vidět Filipovy komunisty.

 

Předčasné volby?

V této nepřehledné situaci jsme se ve spolupráci s redakcí Reportéru rozhodli k riskantnímu kroku. Nebudeme se dívat do zpětného zrcátka a říkat, jak by byly bývaly asi volby dopadly, kdyby se byly bývaly konaly před měsícem, před týdnem nebo včera. Namísto toho se pokusíme o volební prognózu. Nepůjde o žádnou statistiku v pravém slova smyslu, nepůjde o výpočet, ale o můj expertní odhad, založený na časových řadách různých agentur, na analýze sociálních sítí a v neposlední řadě na mé intuici. Nepochybuji, že se v některých případech tato prognóza nepotvrdí, a že pak za ni budu právem kritizován. Ale upřímně řečeno, někdo to zkusit musí. 

Tak tedy: zvítězí ANO se ziskem 23,7 procenta, druhá skončí KSČM s 12,4 procenta těsně před ČSSD s 11,9 procenta. Rozdíl mezi KSČM a ČSSD je ale malý, nakonec může být pořadí opačné. Na rovných 10,0 procenta by se podle mé prognózy měla propracovat SPD, která předstihne ODS s 8,6 procenta. I další odstup je minimální, Piráti by měli získat 8,2 procenta. Do Poslanecké sněmovny se podle mé prognózy dostanou ještě KDU-ČSL (5,7 procenta) a TOP 09 (5,6 procenta). Ostatní zůstanou „před branami“, celkem 13,9 procenta hlasů propadne.

Kdyby se tato prognóza naplnila, otevřel by se jen nepříliš široký prostor pro jednání o vládních koalicích. I když z celostátních výsledků není možné správně určit počty mandátů, zdá se, že hnutí ANO by se pohybovalo na hranici takového počtu křesel, že by k vytvoření většinové koalice potřebovalo dva silnější partnery. Bez ANO by v takovém případě mohla vládnout jen velmi široká koalice zahrnující buď levý, nebo pravý okraj parlamentní scény, což je patrně představa nerealistická. Záleželo by tedy především na tom, jak obratný by při vyjednávání byl Andrej Babiš a co by byl za podporu svého hnutí ochoten obětovat. 

Pokud by neuspěl, zřejmě by nás v květnu 2018 čekaly předčasné volby.

 

Autor je odborníkem na volební výzkumy, jejich výstupy pravidelně a systematicky zpracovává v projektu Český volič.
 

Galerie (1) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat