Obrazem

Nejjedovatější zvířata planety

29 / 09 / 2017

Štír smrtonoš, Odranec pravý, Taipan, Pralesnička, Takifugu... Podívejte se na deset nejjedovatějších zvířat na světě. A přečtěte si, jak si můžete zachránit život v případě napadení.

Štír smrtonoš, Odranec pravý, Taipan, Pralesnička, Takifugu... Podívejte se na deset nejjedovatějších zvířat na světě. A přečtěte si, jak si můžete zachránit život v případě napadení.

Čtyřhranka Fleckerova

Medůza známá také jako čtyřhranka smrtelná nebo „mořská vosa“ žije v pobřežních vodách od Austrálie až po Vietnam. Jed dospělého jedince (kardiotoxin) by stačil na usmrcení šedesáti dospělých lidí – útočí na srdce, nervový systém a kožní buňky. Čtyřhranku je poměrně snadné ve vodě přehlédnout, horní část jejího zvonu totiž nebývá větší než dvacet pět centimetrů. Dlouhá jsou ale její chapadla plná žahavých buněk, která mívají skoro tři metry a může jich být až šedesát. Při kontaktu chapadel s lidskou kůží se objeví otok tak bolestivý, že se člověk může dostat do šoku, ochrnout a utopit se. Doporučuje se postižená místa polít vinným octem, který neutralizuje účinky jedu a je dostupný na australských plážích.

Čtyřhranka Fleckerova neboli "mořská vosa" by svým jedem dokázala usmrtit šedesát lidí.

 

 

Chobotnice kroužkovaná

Obyvatelem australských pobřežních vod je i chobotnice kroužkovaná. Měří maximálně dvacet centimetrů a váží od deseti do sto gramů. V těle má ale takové množství jedu, že by mohla zabít dvacet šest dospělých lidí během několika minut. V klidu má tmavě hnědou nebo tmavě žlutou barvu, když se ale rozruší, objeví se na jejím těle kolem šedesáti modrých kruhů. Tato chobotnice má dvě jedové žlázy, ve kterých se pomocí bakterií tvoří jed tetrodotoxin. První žláza produkuje jed, kterým chobotnice kořist omráčí, jed z druhé žlázy je silnější a chobotnice jej používá v případě obrany. Ačkoliv je její kousnutí bezbolestné, způsobuje ochrnutí a člověk umírá již po třech minutách. Neexistuje protijed a jedinou záchranou je nepřetržité umělé dýchání a masáž srdce, dokud jed nevyprchá z těla – to může trvat až čtyřiadvacet hodin.

 

Chobotnice kroužkovaná je poměrně malý tvor - měří maximálně dvacet centimetrů, ale zabít by dokázala dvacet šest dospělých lidí.

 

 

Homolice

Mořští plži s výjimečně krásnými ulitami, to jsou homolice mramorovaná, síťkovaná a mapová. Pro lov jsou homolice vybaveny ostrou harpunou, kterou po kořisti vystřelí a vstříknou jí do těla jed conotoxin. Tím mohou tito malí draví plži (měří od čtyř do deseti centimetrů) zabít člověka – jed způsobí paralýzu svalů a obrnu bránice, smrt přichází do několika hodin. Jediná kapka jedu homolice by stačila k usmrcení dvaceti lidí, protijed neexistuje, jedinou naději představuje umělé dýchání. Homolice žijí v teplých mořích a oceánech tropického a subtropického pásma.

 

Tato krásná homolice síťkovaná má ostrou harpunu, kterou vstříkne do těla kořisti jed. Její jed by stačil k usmrcení dvaceti lidí.

 

 

Štír smrtonoš

Ačkoliv jsou štíří známí jako smrtelně jedovatí tvorové, kousnutí většiny z nich způsobí jen bolest. Výjimkou je přibližně deseticentimetrový štír smrtonoš, který žije v pouštích oblastech. Přestože se proti jeho jedu vyrábí sérum, má tento štír na svědomí každoročně mnoho lidských životů. Žije totiž na odlehlejších místech, kam se pomoc málokdy dostaví tak rychle, jak by bylo zapotřebí. Neurotoxiny, které smrtonoš vbodne do těla, způsobí nejprve bolest břišních svalů, škrábání v hrdle a poruchy řeči. Zasažený umírá na obrnu dýchacího centra.

 

Štír smrtonoš žije v pouštních oblastech a má nejúčinnější jed ze všech štírů na světě.

 

 

Odranec pravý

Jednou z nejjedovatějších ryb na světě je odranec pravý. Žije především v Indickém a Tichém oceánu, například v mělkých vodách Rudého moře nebo u severního pobřeží Austrálie. Místo šupin je tělo této ryby pokryté hrbolky připomínajícími kámen, proto se také nazývá „kamenná ryba“. Měří od dvaceti pěti do padesáti centimetrů a jedové žlázy má ukryté ve třinácti ostnech hřbetní ploutve. Člověk na odrance může šlápnout nedopatřením, neboť dokáže celý den zůstávat zahrabaný v písku – třeba i na rušnější pláži. Proti jedu této mořské ryby existuje protilátka, která musí být podána do několika hodin. Mimo to se jed rozkládá při teplotě nad 45 °C, doporučuje se proto ponořit postižené místo do horké vody.

 

Odranec pravý je prudce jedovatá ryba, která ročně zabije přes dvacet plavců, kteří na ni omylem šlápnou.

 

 

Palovčík brazilský

Podle Guinnesovy knihy rekordů z roku 2010 je nejjedovatějším pavoukem na světě palovčík brazilský. Jeho jed je přirovnáván k jedu chřestýše a pro člověka může být smrtelný. Palovčík brazilský žije v Jižní Americe a je přezdíván „banánový pavouk“, protože se často ukrývá v trsech banánů, ve kterých se může dostat daleko do světa.

 

Jed palovčíka brazilského je svou sílou přirovnáván k jedu chřestýše.

 

 

Taipan

Nejjedovatější z hadů čeledi korálovcovitých je taipan menší – dospělý člověk by zemřel do čtyřiceti pěti minut od uštknutí. Každý exemplář má takové množství jedu, že by stačilo k usmrcení stovky lidí nebo čtvrt milionu myší. Základní složkou je neurotoxin, která způsobí ochabnutí svalů i dýchací soustavy, takže se oběť udusí. Naštěstí existuje účinné a v Austrálii běžně dostupné sérum. Taipan může být dlouhý až dva metry a je velmi plachý. Živí se ale převážně krysami a myšmi, proto během lovu někdy zabloudí k farmám, stodolám a dalším lidským obydlím. Žije v severní části Austrálie, na ostrovech Nové Guineje a na ostrově Papua-Nová Guinea.

 

Taipan menší má takové množství jedu, že by stačilo k usmrcení stovky lidí nebo čtvrt milionu myší.

 

 

Pralesničky

Krásné barevné žabky z tropických pralesů Jižní a Střední Ameriky jsou nesmírně jedovaté, jed vylučují při ohrožení přímo z pokožky. Indiáni dříve namáčeli hroty svých šípů do jedu pralesniček, proto se jim přezdívá „šípové žáby“. Měří kolem pěti centimetrů a jedna porce jejich jedu by vystačila na smrt deseti lidí. Jedovaté jsou všechny druhy pralesniček, těmi nejjedovatějšími pak jsou pralesnička strašná a pralesnička dvoubarvá.

 

Krásné pralesničky vylučují jed přímo ze své pokožky, když se cítí být v ohrožení.

 

 

Takifugu

Takifugu je rod čtverzubců, známý také pod názvem fugu. Jed těchto ryb – tetrodotoxin – by vystačil na usmrcení třiceti lidí. V Japonsku je ryba fugu považována za delikatesu, připravovat ji v restauracích ale mohou jen kuchaři se speciální licencí. Na světě přesto každý rok zahyne několik lidí po požití této ryby – většinou jde o rybáře, kteří ji špatně upraví a otráví se. Tetrodotoxin způsobí postupné ochrnutí, které začíná na hlavě. Protijed neexistuje, jedinou záchranou je opět umělé dýchání.

 

Jed ryby fugu by vystačil na usmrcení třiceti lidí. V Japonsku je tato ryba pochoutkou, kterou ale smí připravovat jen kuchaři se speciální licencí.

 

 

Varan komodský

Komodský drak žijící na indonéských ostrovech je nejmohutnější ještěr a zároveň největší jedovatý tvor na světě. Jed má uložený ve žlázách v dolní čelisti. Dospělý jedinec se kromě zdechlin živí například divokými prasaty nebo buvoly, které usmrtí pouhým kousnutím. Varan dokáže najednou zkonzumovat potravu o hmotnosti osmdesáti procent své vlastní váhy. Tito ještěři jsou lidožraví, někdy dokonce vyhrabávají ostatky z mělkých hrobů a požírají je. Obyvatelé ostrova Komodo proto začali na hroby vrstvit kameny, aby varanům hodování na hřbitovech znemožnili.

 

Varan komodský je největším jedovatým tvorem na světě.
Galerie (10) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat