Fotografie a iluze

Dvouportrét se částečně tváří jako barevný, ale není to barevná fotografie. Je kolorovaná. V době jejího vzniku však již existovala technika, kterou někteří označují jako první proces fotografického zachycení barev. Jak to bylo doopravdy?

Před 200 lety se narodil Levi Hill, baptistický duchovní a daguerrotypista, tvůrce hillotypie, někdy též nazývané heliohromie. Své prvenství ve věci barevné fotografie dokazoval v publikaci s názvem The Magic Buff z roku 1850. Někteří ho zatracovali, jiní uznávali, mezi obdivovateli vynikal zejména daguerrotypista Samuel Morse, dnes známý spíše jako vynáleze telegrafu čili morseovky.

Expertem na fotografické techniky je vědec českého původu Dusan Stulik z Getty Conservation Institute v Los Angeles. Na dotaz k Hillovi nám sdělil: „Byl to dobrý fotograf a s daguerkami to uměl, dokázal získat dvě barvy –červenou a modrou. Toho se chytil a oznámil, že je na správné cestě a další barvy jsou jen otázkou času.“

Určité barvy na základě optické interferometrie tedy Hill zachytit dokázal, řada jeho daguerrotypických desek je nicméně dobarvena štětcem. „Zjistil jsem, že byla použita bílá antimonová běloba, modrá indigo, pruská modř, červené organické pigmenty, chromová žluť a tak dále,“ potvrzuje Dusan Stulik. Hill tedy svou metodou dokázal zachytit jen některé barvy, zatímco ty ostatní dodělával ručně…

Daguerrotypista českého původu Franz K. Strezek (zkomolenina jména Střeček), jehož fotografií tuto techniku ilustrujeme, nijak netajil, že ji zčásti koloroval. Ostatně ruční zásahy do autenticity fotografií provázejí celé dějiny fotografie. Dodejme ještě, že dvojice portrétů dala při prohlížení v kukátku prostorový, čili 3D vjem.

---

Historik fotografie Pavel Scheufler se zaměřuje na díla pořízená před rokem 1918. Pro magazín Reportér připravuje seriál Tajemství historické fotografie. Vybírá a komentuje nejzajímavější kousky své kolekce, které zachycují mimořádné události i každodenní život.