Následník na honu

„Momentní fotograf Jeho císařské a královské Výsosti Nejosvícenějšího pana arcivévody Františka Ferdinanda Rakouského z Este“. Tak zněl oficiální titul autora snímku z podzimního honu. Čím je záběr výjimečný?

František Ferdinand d`Este sedí v kočáru, mohutně pokuřuje a s kýmsi rozpráví. Totožnost dalších zobrazených mužů se nepodařilo zjistit – až na postavu zády ke kameře. Tou je Arnošt Emanuel hrabě Silva-Tarouca, se sídlem na zámku v Průhonicích. Ani lokace a datace nejsou jisté. Je možné, že fotografie z honu byla vytvořena ve středních Čechách, patrně u Konopiště nebo právě u zmíněných Průhonic.

Autor snímku Rudolf Bruner-Dvořák, jehož snímky jsme v tomto seriálu představili již několikrát, byl obdařený titulem, který zněl v plném znění vskutku vznosně: „Momentní fotograf Jeho císařské a královské Výsosti Nejosvícenějšího pana arcivévody Františka Ferdinanda Rakouského z Este“. A jako císařův osobní fotograf byl pochopitelně zván i na hony. Zde pořizoval momentky a ty pak šikovně nabízel dalším účastníkům…

Jeden exemplář jim zasílal jako dar a obdarovaní si poté za úplatu objednávali další snímky. Některé z odpovědí šlechtických či dvorských kanceláří byly lehce kuriózní. Například Jeho Veličenstvo saský král v listu ze 4. ledna 1906 s díkem přijalo jako dar fotografii z lovu v Roudnici nad Labem a poručilo poslat autorovi částku 30 krejcarů za „nutné výdaje” – zřejmě poštovné. Sekretariát arcivévody Friedricha v Prešperku zase tlumočil, že arcivévodkyně Isabella shledala cenu dvou zlatých za jeden snímek příliš vysokou a proto zasílá účet zpátky k „přepracování“. Občas si Veličenstvo či Jasnost snímky prohlédli a ocenili jejich ostrost a zdařilé provedení, ale vraceli je s díky zpátky. Ovšem častěji byly snímky „s potěšením přijaty“.

Tento záběr je zajímavý tím, že jde o zcela nearanžovaný záznam, čili žádné „Pozor, vyletí ptáček!“. Fotograf jen hbitě a pohotově zobrazil bavící se společnost, přičemž se mu podařilo vtisknout snímku situační kontrast: honorace usazena nedbale v kočáru, honební lid v pozadí. Honci na dlouhých tyčích nic nenesou, na hon se tedy pravděpodobně teprve chystají. Podobné kontrasty Bruner-Dvořák vyhledával s oblibou.

Role hraběte Silva-Tarouca není ze snímku zřejmá, ale z kompozičního hlediska je jeho přítomnost vítaná: dává celému vyobrazení prostor. Kdyby jeho postava v záběru chyběla, působilo by pouhé zachycení kočáru a lidí vedle něho ploše. Díky hraběti, i když je zády, má fotografie tři kompoziční plány a působí správně plasticky. Lze tedy ocenit, že fotograf i v momentce nadřadil kompoziční složku před významovou.

---

Historik fotografie Pavel Scheufler se zaměřuje na díla pořízená před rokem 1918. Pro magazín Reportér připravuje seriál Tajemství historické fotografie. Vybírá a komentuje nejzajímavější kousky své kolekce, které zachycují mimořádné události i každodenní život.