Adrenalin bez hranic

10. ledna 2016

Tomáš Šebek.

foto Marek Kučera.

Léčil lidi zraněné po zemětřesení na Haiti i zdecimované válkou v Afghánistánu. Při ostřelování nemocnice v Kundúzu umřeli jeho kamarádi, zatímco on tou dobou seděl doma v teplé posteli a zoufal nad svou bezmocí. Poklidný život nemá Tomáš Šebek ani v plánu, ani v povaze.

Scéna jako z Pulp Fiction, kde se Vincent a Lance chystají vrazit Mie adrenalinovou injekci do hrudi a vědí, že se musí trefit, jinak Mia zemře.

Tady, v afghánském Kundúzu, leží dvanáctiletý kluk, obě plíce prostřelené, ale dýchají, chlapec přesto umírá a nikdo neví proč. Doktor Tomáš Šebek jde okolo z oběda, dobře naladěný, jen tak od boku pronese: „To bude tamponáda srdeční!“ A míří dál. Načež za ním po chvíli vyběhne jeho kolegyně lékařka: „No jo, měl jsi pravdu, tak pojď, musíme to vyřešit!“

A strčí mu do ruky dvaceticentimetrovou jehlu.

Tamponádu čili stav, kdy se v osrdečníku hromadí krev a tlačí na srdeční sval, lze vyřešit tak, že dlouhou jehlou bodnete přímo do osrdečníku a krev odsajete. Až na drobnost, že je třeba netrefit samotné srdce, jde o výkon poměrně jednoduchý, problém byl, že doktor Šebek nikdy nic takového nedělal. Jenže v ruce už držel jehlu a jinou variantu nikdo nenabízel.

Ucítil onen známý nával stresu, zatajil dech – a trefil se tam, kam bylo potřeba. Po dvou minutách se chlapec probral.

Podpořte Reportér sdílením článku