Anketa

Jaký je váš vztah k marihuaně?

18 / 02 / 2018

Jedna otázka a šest odpovědí k tématu, které přináší únorové vydání magazínu Reportér

Jedna otázka a šest odpovědí k tématu, které přináší únorové vydání magazínu Reportér

Láska na první pohled

Ondřej Hejma, rocker a publicista, 67 let

 

S Cannabis sativa ve všech tvarech a podobách mě seznámil můj přítel, dobrodruh a cestovatel Štěpán R. – byla to láska na první pohled.

Za komunistické hrůzovlády byl vhodných odrůd konopí velký nedostatek. Pomáhali jsme si domácím pěstitelstvím, přátelskou nefinanční směnou a přirozenou pohostinností.

Od příchodu svobody už nic nepěstuju, nekupuju ani nešířím. Stal jsem se raději rockovou hvězdou.

Za mého mládí byla marihuana (kromě přirozených rekreačních a múzických funkcí) považována za součást subkultury svobodomyslnosti, jakož i protestu proti útlaku všeho druhu.

Dnes, když už jsem dospělý a zodpovědný, si ani tak nekladu otázku, co pro mne může udělat marihuana, jako spíš co mohu já udělat pro ni.

 

Silnější než tvrdý drogy

Martin Řezník Pohl, rapper a režisér, 31 let

 

Hulil jsem zhruba do dvaceti, ale pak jsem na tom měl paranoidní stavy, tak jsem se na to vykašlal a dnes mě to spíš odpuzuje.

Kamarádi tehdy hulení pěstovali, případně jsme to kupovali od kámošů dealerů. I já to chvíli prodával.

Očekával jsem od toho dobrou party, snadnou socializaci, případně lepší zážitek z filmů.

Nedávno jsem se intoxikoval popíjením Baileys s THC a hnus, přišlo mi to daleko silnější než lecjaký tvrdý drogy. Celkově jsou na trhu mnohem silnější modely a extrakty než před patnácti lety, takže to už nepokouším.

 

 

Je to neškodná bylina

Ivan Bartoš, poslanec, předseda Pirátů, 37 let

 

Konopí jsem poprvé vyzkoušel na střední škole a příležitostné zážitky s užíváním jsem pak měl i při studiích vysokých škol. Léta ho ale (kromě mastí a kosmetiky na nemoc seboreu, kterou trpím) nevyužívám.

Kdysi jsem ho sháněl od lidí v okolí, kteří konopí pěstovali. Kdybych sháněl dnes, asi bych i přes současnou prohibiční drogovou politiku pěstoval sám, protože mi takový způsob získávání konopí přijde legitimní, jednoduchý a levný.

Jinak bych se musel vydat na černý trh, který podporuje kriminalitu a ohrožuje vedle obecného zdraví především mladistvé – a právě toto Piráti hodlají vhodnou úpravou legislativy brzy změnit.

Konopí je v podstatě neškodná přírodní látka vhodná pro relaxaci, zlepšení nálady nebo intenzivnější prožitky (a to nejen hudby).

I když dnes trávu nekouřím, je to vhodné a účinné léčivo na mé kožní problémy.

 

 

Dej mi klidnou noc!

Marek Taclík, herec, 44 let

 

Nepamatuju si, jaký byl první zhulený stav, ale asi mě nadchl, protože jsem hned v devatenácti při první návštěvě Amsterdamu nakoupil několik gramů pro vlastní potřebu. Část tohoto nákupu objevili na Rozvadově němečtí celníci (zlatej Schengen!).

Když jsem v Německu obdržel nálepku pašeráka a tříletou podmínku, napadlo mě trávu pěstovat – založili jsme tedy s bratrem v houští nedaleko Okoře pole. Ganja mě pak donutila i ke koupi vozu – když jsme po první sklizni vezli tři sta kytek ve dvou krosnách, zjistili jsme, že to obzvláště v metru budí pozdvižení.

Když lovci kachen a vlastních prdelí (tak zvaní myslivci) usoudili, že ve svém rajonu takové políčko nechtějí, s pěstováním jsme přestali.

Před třicítkou jsem od trávy očekával klidný den. Po třicítce od ní žádám klidnou noc.

 

 

Vždycky přišla sama

Nikola Mucha, písničkářka, 27 let

 

Mám dva starší bratry, tak všechno přišlo dřív, než mělo. První skleněnku jsem odpálila ve dvanácti a šok nastal brzy nato při degustaci „lampy“ (marihuany pěstované pod lampou), to bylo jak kvalitní LSD dnes. Večer jsem plakala, že už se z toho neprobudím a propadnu z matiky – bratr mě uklidňoval jako při střevní chřipce: „To přejde.“

Nikdy jsem marihuanu nesháněla, vždycky přišla sama, v tom tkví její kouzlo. Jen nedávno jsem provedla sociální průzkum. Napsala jsem na Facebook „Sháním hulení“, a teď nevím, co s tím. 

Díky marihuaně i jiným drogám zvládám lépe pochopit i uchopit čas a jeho plynutí; vyrovnat se s tím tempem.

Různá místa mají různý rytmus, takže doma v Brně téměř nehulím, ale na chalupě si to ráda povolím už od rána. Nespěchám. Zvládnu i postát. Nic mě netlačí, nic nemusím zvládat… Prostě jsem.

 

 

Vemte vítr Vietnamcům

Xavier Baumaxa, písničkář, 44 let

 

Zpočátku byla tráva zdrojem inspirace – psal jsem na ni texty, pod jejími účinky účinkoval. Postupem času mě to tak zmatlávalo, že jsem začal texty zapomínat, a když už jsem zapomínal i akordy, nastal čas přesedlat na jiné drogy.

Nikdy jsem neplatil, protože fanoušci na koncerty trávu nosili, v jednom období po mně házeli jointy a po koncertě mi dávali výslužku…

Kdysi jsem od trávy očekával, že mi posune myšlení, otevře obzory a stane se zdrojem inspirace; hulil jsem v souvislosti s tvůrčí činností. Jakmile se to začalo obracet proti mně, musel jsem přestat.

Kdyby vlády nebyly hloupé, mohly by ganju legalizovat, danit stejně jako tabák a vzít tak vítr z větráku vietnamským vlastníkům opuštěných objektů.

 

 

Reportáž ze švýcarské legální pěstírny si můžete přečíst zde, článek o zákonném obchodování s marihuanou v americkém Coloradu najdete zde.

Galerie (1) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat