Analýza

Komu vydělají Babišovy pokladny

08 / 11 / 2015

Poslanci schválili elektronické hlídání tržeb. Odstartuje nejdříve na konci roku v restauracích a hotelech. Andrej Babiš získal při prosazování a zavádění EET nečekané spojence. Třeba hazardní společnosti, kterým chce zvednout daně, nebo bývalého šéfa ČEZ Martina Romana, s nímž měl dříve spory. Právě oni totiž patří mezi podnikatele, kteří plánují prodávat inteligentní registrační pokladny a na EET vydělávat. 

Poslanci schválili elektronické hlídání tržeb. Odstartuje nejdříve na konci roku v restauracích a hotelech. Andrej Babiš získal při prosazování a zavádění EET nečekané spojence. Třeba hazardní společnosti, kterým chce zvednout daně, nebo bývalého šéfa ČEZ Martina Romana, s nímž měl dříve spory. Právě oni totiž patří mezi podnikatele, kteří plánují prodávat inteligentní registrační pokladny a na EET vydělávat. 

Poslanci schválili elektronické hlídání tržeb. Odstartuje nejdříve na konci roku v restauracích a hotelech. Andrej Babiš získal při prosazování a zavádění EET nečekané spojence. Třeba hazardní společnosti, kterým chce zvednout daně, nebo bývalého šéfa ČEZ Martina Romana, s nímž měl dříve spory. Právě oni totiž patří mezi podnikatele, kteří plánují prodávat inteligentní registrační pokladny a na EET vydělávat. 

Zatímco se Andrej Babiš s Miroslavem Kalouskem perou, ti třetí vzadu se na elektronickou evidenci tržeb (EET) pilně chystají. Zda se budou nakonec i smát, to se uvidí nejdříve za rok. V kaž­dém případě se na nový byznys s krabičkami a inteligentními pokladnami − které budou berním úředníkům on-line hlásit každou utracenou korunu − chystají nově vzniklé firmy, zavedené IT podniky a také ostřílení miliardáři cítící novou příležitost jako divočáci lanýže ukryté pod zemí.

Nebezpečí ztráty je poměrně velké: ani nyní není jasné, jak bude systém mířící zejména na menší daňové úniky vypadat a kdy přesně, respektive zda vůbec odstartuje. Ale riziku odpovídá i možná odměna. S počátečním vkladem v řádu desítek milionů si investoři kupují lístek do soutěže o lukrativní koláč, který může přesáhnout miliardu korun ročně. Takový je totiž realistický odhad, kolik ročně zaplatí podnikatelé za datové karty, pokladny a související služby spojené s on-line evidencí tržeb. Pokud zvítězí varianta – EET zavedou všichni bez výjimek − půjde podle odhadů ministerstva financí až o půl milionu zákazníků. Většinu z nich čeká minimálně upgrade na modernější pokladnu nebo si budou muset koupit aspoň připojení k internetu.

„Firem, které to umějí a budou to nabízet, bude stovka. Konkurence bude taková, že na tom nikdo miliardy nevydělá, ale přišlo nám to jako zajímavý nápad,“ říká Jan Veverka, partner v investiční skupině Touzimsky Kapital. Společně s bývalým šéfem ČEZ Martinem Romanem a bývalým ekonomickým poradcem vlády Michalem Mejstříkem koupili podíl v karlovarské společnosti Smart software: vlajkovou lodí této společnosti je vlastní pokladní systém, který umí on-line sledovat oběh objednávek, zboží, plateb i spropitného v pokladnách obchodů a restaurací. Společnost na svých webových stránkách uvádí, že urychluje obsluhu hostů v gastronomických zařízeních a minimalizuje možnosti úniku peněz. „My jsme investoři, nechceme vyrábět pokladny. Během dvou tří let můžeme získat kritickou masu klientů a může to být zajímavá nevěsta pro někoho velkého. Ale třeba nikdo nepřijde, budeme vydělávat deset patnáct milionů ročně a budeme mít z takové investice radost,“ říká Veverka, bývalý poradce šéfa Českých drah a člen ODS. K jeho projektu na konci loňského roku přistoupila skupina J&T.

Původní pětimilionová injekce do Smart software výměnou za poloviční podíl se ještě rozroste, aby společnost měla prostředky na očekávaný rychlý růst. „Hledali jsme investora, chystaná elektronická evidence tržeb byla jedním z důvodů,“ říká Hynek Pášma, jeden z původních společníků firmy Smart software. Dosud byly hlavní cílovou skupinou firmy obchody a řetězce s dvaceti až padesáti prodejními místy, nově zacílí i na večerky, občerstvení a malé prodejny, které si budou muset pořídit aspoň krabičku odesílající účtenky on-line do teprve chystaného systému finanční správy.

 

Chorvatské překvapení táhne

Podnikatelé plánující vydělávat na elektronické evidenci tržeb se inspirovali v Chorvatsku. „S nápadem pustit se do toho přišel poprvé Michal Mejstřík už někdy před dvěma lety. Byli jsme se podívat v Záhřebu, kde znal jednoho Němce, který v Chorvatsku do EET zainvestoval,“ říká Jan Veverka. „Martina Romana jsem musel přemlouvat, aby do toho s námi šel, protože sám na to nemá čas.“ Počítá s tím, že jejich pokladní byznys podpoří venkovní reklama „za cenu papíru a lepidla“, kterou v inzertně slabších měsících zařídí sesterská billboardová síť BigBoard. Ta naopak získá díky pokladnám cenné informace o existenci potenciálních zákazníků – může nabízet reklamu třeba restauracím sídlícím poblíž billboardů.

Chorvatsko, které je vzorem pro české ministerstvo financí, se vzorem i pro obchodníky stalo kvůli tamnímu vývoji: významnou část trhu s registračními pokladnami v Chorvatsku totiž získal díky rychlému startu outsider. Společnost Fiskal jedan hned v prvním roce ostrého provozu vyrostla z nuly v přepočtu na více než osmdesát milionů korun tržeb. „V prvním roce jsme získali téměř padesátiprocentní podíl na trhu. Kdyby se něco podobného podařilo v Česku, bylo by to skvělé,“ říká Klaus Hornitschek, německý investor, který podle chorvatského obchodního rejstříku drží ve Fiskal jedan šestinový podíl. V Česku si letos založil podobně znějící společnost Fiskal One Czech a začal s oslovováním potenciálních partnerů. Podle informací Reportéra lákal řadu českých společností, zda by se nechtěly spojit – mezi nimi byla například Vítkovice IT Solutions Jana Světlíka. Obdobně aktivní jsou jeho nyní již bývalí chorvatští partneři, kteří sázejí na karlovarského miliardáře Milutina Periče, spolumajitele skupiny Slot Game, který vydělal na hracích automatech a videoloterijních terminálech.

Pro hazardní společnosti je zavedení evidence tržeb příležitostí i hrozbou. Pokud zákon projde v současném znění, jako první by přišly řadu ke konci letošního roku bary, hospody a ubytování, tedy místa s hustým výskytem hracích automatů. U restauratérů přitom ministerstvo financí očekává zdaleka nejcitelnější zásah. Podle jeho odhadů skokově stoupnou přiznané tržby celého stravovacího a ubytovacího sektoru o 27 procent a část podniků postavených jen na krácení tržeb a odvodů zavře úplně. „Zatím jsme se dopady EET vůbec nezabývali, teď je pro nás hlavní nový loterijní zákon. Už teď jsme však jedno z nejsledovanějších a nejprověřovanějších odvětví, nemyslím si tedy, že nějaká další regulace by měla smysl,“ říká Petr Vrzáň, prezident SPELOS, sdružující část provozovatelů centrálních videoloterijních systémů.

Velké hazardní společnosti se nicméně již léta připravují na spuštění on-line sázení, platí vlastní vývoj a kvůli tisícům propojených terminálů mají už nyní rozvinuté počítačové sítě. Jednou ze společností, která přemýšlí o vlastním systému evidence tržeb, je Sazka patřící do skupiny KKCG Karla Komárka mladšího. K dispozici má několik tisíc inteligentních sázkových terminálů s vlastním datovým připojením, jež jsou často umístěné v trafikách bez chytrých pokladen. Trafiky a další obchodníci mají přijít na řadu v druhé vlně zavádění EET, která se bude týkat celého malo- a velkoobchodu. K tomu by mohlo dojít tři měsíce po restauracích. Sazka se nyní ke svým plánům nechce vyjadřovat.

Podle odhadů ministerstva financí získá státní pokladna na dodatečně vybraných daních z příjmů a DPH v prvních dvou vlnách (tedy nejdříve u restaurací a poté u obchodů) 12,5 miliardy ročně. Proti tomu půjdou na straně státu náklady na počítačové vybavení, údržbu a platy zhruba 400 nových kontrolorů. Podle údajů ministerstva by náklady státu neměly přesáhnout miliardu korun ani v prvním roce. Největší politická bitva se čekala ohledně toho, zda EET bude muset zavést třetí nejpočetnější skupina: zahrnuje všechny živnostníky a podnikatele stojící mimo restaurace a obchody. Ti mají od vlády slíbený roční odklad navíc, tedy až někam na konec roku 2017.

„Elektronická evidence je nutná a vítaná, pokud bude zavedena plošně a bez výjimek. On-line evidence je technologicky zcela bez problémů, vše ostatní jsou jen výmluvy. Pětadvacet let po revoluci by bylo už dobré začít podnikat korektně,“ říká Marta Nováková, majitelka IT firmy U & Sluno a zároveň prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, který sdružuje významné řetězce. Zatím jedinou velkou výjimku si přímo do zákona vymohli dopravci s odkazem na nedostatečné pokrytí republiky mobilním internetem, a tedy nemožností se spojit se servery daňové správy. Podle Marty Novákové k tomu není důvod a stejně by v zákoně měli zůstat i všichni ostatní, tedy například i řemeslníci, lékaři či advokáti. „Pokud nebude povinnost plošná, budeme se bránit. Šedá ekonomika není jen u hospodských a v obchodech, ale třeba ve stavebnictví je situace mnohem horší,“ říká. Soukromě však odhaduje, že se v letošním roce, kdy startuje politická sezona krajskými volbami, do rozšiřování systému nikomu z politiků moc chtít nebude.

 

Další odklad, větší konkurence

Podle původních plánů se mělo se zaváděním elektronické evidence tržeb začít už zkraje ledna 2016. Potom se start posunul na duben, posléze až na srpen a nyní na konec roku.

„My jsme vsadili na to, že to začne fungovat už od 1. ledna 2016, a to nevyšlo. Na startovní čáře by bylo jen pár společností a šance získat větší podíl na trhu daleko vyšší,“ říká Tomáš Hardt z investiční skupiny Redwood Capital, která stojí za projektem chytrých pokladen Dotykačka. „Podnikatelsky je to velká příležitost, protože na začátku bude rovná startovní čára a můžete se popasovat i s velkými hráči. Ten závod mohou běžet a vyhrát malí i velcí,“ uvádí. Podle něj bude vzhledem k odkladům na trhu těsno a pro velké IT firmy nebude dost atraktivní.

Podle konzervativních odhadů si bude hledat novou pokladnu asi třicet tisíc hospodských a ubytovatelů a po nich přes sto tisíc obchodníků. S ročním odstupem by měl následovat zbytek trhu, tedy zejména ostatní živnosti a podnikatelé přijímající jakékoliv platby. Těch by mělo být minimálně dvakrát tolik – přes čtvrt milionu. Teoreticky bude všem stačit jednoduché zařízení připojené k internetu, schopné odesílat a přijímat data, případně tisknout účtenky. Obchodníci s EET však sázejí na to, že se jim podaří část podnikatelů přesvědčit k nákupu chytrých pokladen sledujících on-line jejich tržby nebo stav zásob. Typicky půjde o tablet s operačním systémem android, který bude ukládat údaje na vzdáleném serveru. Majitel obchodu se potom bude moct oddávat návykové hře spočívající ve sledování prodejů v reálném čase a na dálku.

 
Infografika: Magazín Reportér

Aby bylo zavedení pokladen pro malé podnikatele, kterých se to týká v největším počtu, o něco stravitelnější, Babišovo ministerstvo financí nabídlo snížení DPH pro restaurace z 21 na 15 procent a pětitisícovou slevu na dani z příjmů. Podle obchodníků bude za tyto peníze ke koupi nejjednodušší zařízení, které přirovnávají ke kalkulačce se SIM kartou a malou tiskárnou, ale bez dalších periferií, jako jsou čtečky karet nebo čárových kódů. Zřejmě již zkraje roku se v některých řetězcích, obchodech s elektronikou a u operátorů objeví balíčky podobné těm, v jakých se dříve prodávaly sady levných mobilů s předplacenými kartami. Jen místo telefonu v nich budou tablety s pokladními aplikacemi.

 

Poplatek za data

Jistý mají zisk z evidence tržeb mobilní operátoři, kteří budou nabízet datové připojení, jež je pro fungování v režimu on-line nezbytné. O konkrétní nabídce a cenách zatím mlčeli.

Vodafone a T-Mobile se spojily s německým IT obrem Wincor Nixdorf, O2 ze skupiny PPF zřejmě vsadí na vlastní síly. Podle nejčastějších odhadů jim díky EET přibude dvě stě až tři sta tisíc nových datových zákazníků. Zásadní to pro ně nebude, ale v době trvale klesajících tržeb je to milé přilepšení.

U chytrých pokladen se bude vydělávat také na doplňkových službách, provozu a servisu. V měsíčním paušálu bude schovaný poplatek za data, vzdálené úložiště a podle výše poplatku v něm budou i další vylepšení jako sledování tržeb, skladové hospodářství nebo třeba věrnostní systém. „Měsíční poplatky budou v řádu stokorun. Ale na rozdíl od ministerstva financí si nemyslím, že se to dá provozovat za tři sta korun. Spíš očekávám, že paušál bude na dvojnásobku,“ odhaduje Hynek Pášma ze Smart software. Pokud by tento odhad vyšel, při dvou stech tisících platících zákazníků by to znamenalo roční tržby za celý trh okolo 1,5 miliardy.

Současný trh s pokladními systémy je titěrný proti tomu, jaké peníze se v něm mohou pohybovat po zavedení EET. Nadnárodní společnosti dnes mají obvykle po celém světě stejný systém, domácím řetězcům, lepším restauracím a hotelům pak prodávají inteligentní pokladny české rodinné firmy. „Průměrná pokladna v restauraci a v obchodě v Česku je žádná pokladna. Platí to zejména mimo Prahu a centra velkých měst,“ říká Lukáš Urban ze společnosti ASW Systems. Její systém Septim je rozšířený zejména ve větších restaurací v Praze. Podle Urbana cílí na „prémiový“ segment a větší podniky, čemuž odpovídá i velikost nejběžnější zakázky – 200 až 300 tisíc. „My určitě nebudeme zajímaví pro zákazníky, kteří si pokladnu budou kupovat z donucení. Ale i my testujeme alternativní produkt, který bude on-line, pro menší restaurace a obchody a který si majitel dokáže zprovoznit sám,“ uvádí.

Úvahy obchodníků s elektronickou evidencí tržeb přitom ovlivňuje zkušenost z minulosti. Před deseti lety prosazovala registrační pokladny (tehdy s fiskální pamětí a off-line, tedy nenapojené na žádný centrální server) vláda Jiřího Paroubka s ministrem financí Bohuslavem Sobotkou − ještě před volbami však začala plán rozmělňovat. Následující Topolánkova vláda pak povinnost nejprve odložila a nakonec zrušila. Obchodníci tehdy stihli udat tisíce pokladen, ale na skladech jim zůstaly další desetitisíce na klíč vyrobených přístrojů. Udělat stejnou chybu, tedy vsadit vlastní peníze jen na proklamace o tažení proti daňovým únikům, nyní nikdo nechce.

„Pro nás je EET dvojsečné. Je to příležitost, ale zároveň pro většinu majitelů restaurací je to téma jednoznačně negativní. My se jim s tímto problémem snažíme pomoct,“ říká Vojta Hodboď ze společnosti Storyous.com. Společnost vznikla už před třemi lety s myšlenkou propojit restauratéry a hosty přes mobilní aplikaci, která umožní například placení bez čekání na obsluhu. Poslední dva roky vyvíjí on-line pokladní systém založený na kombinaci tabletu a vzdáleného úložiště dat, do kterého nyní jen vloží řešení EET. Loni ve společnosti získala čtvrtinový podíl společnost Rockaway Capital SE, jež s kapitálem od Daniela Křetínského a Patrika Tkáče vytváří velkou internetovou skupinu. Storyous vidí svou šanci u zhruba třiceti tisíc malých a středních gastronomických podniků, do jiných oborů se zatím nechystá.

 

… a vietnamské obchody

Speciální cílovou skupinou budou desítky tisíc drobných podnikatelů původem z Vietnamu, kteří nejčastěji prodávají v tržnicích textil, provozují večerky, restaurace a nehtová studia. Investoři s tím počítají, vietnamština je často druhým jazykem na jejich webech. Byť to na jméno nikdo neřekne, právě snaha o zdanění této podnikatelské skupiny byla jedním z hybatelů myšlenky na zavedení nějaké formy povinné evidence tržeb.

„Až na několik křiklounů, které najdete v každé skupině, to nikdo z majitelů večerek jako nějaký osobní útok nevnímá,“ říká Ngoc Nguyen Bao, místopředseda nového Svazu podnikatelů v potravinářství v ČR, které sdružuje především vietnamské majitele večerek. „Spíš to vnímají jako další zátěž v podnikání, s kterou se budou muset vypořádat.“ Do Česka přišel už v roce 1990 jako student a dnes díky dobré znalosti češtiny, zákonů a různých vyhlášek pomáhá Vietnamcům s účetnictvím, daněmi a při jednání s úřady. Spolek nyní neformálně sdružuje několik tisíc obchodníků a do budoucna by jim měl pomáhat při vyjednávání s dodavateli. Podle jeho odhadu má většina obchodníků už teď k dispozici počítač a přístup k internetu. Komplikace čeká jen u těch obchodníků, kteří nově přesáhnou roční milionovou hranici tržeb pro registraci k DPH a vzniknou jim další povinnosti. Podle něj je pro Vietnamce typické, že povinnosti a případné problémy řeší až na poslední chvíli. Obvykle až když přijde kontrola a dostanou pokutu. Říká, že velká část problémů vzniká jen kvůli neznalosti, u starší generace pak kvůli stále existující jazykové bariéře.

„Když chcete uživit rodinu na třiceti metrech čtverečních obchodu, a to bez jakékoliv státní podpory, makáte od osmi ráno do deseti večer, sedm dní v týdnu. Že se chystá nějaká evidence tržeb, to začnou řešit, až přijde,“ říká Ngoc Nguyen Bao. •

Galerie (2) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat