Reportáž

Nový šéf FIFA: volba s přízrakem Valkýry

09 / 03 / 2016

Jedna noc v hotelu Baur au Lac na břehu Curyšského jezera stojí tisíc dolarů. Přepych, moc a peníze tady visí ve vzduchu. Hotel vlastní už 170 let stejná rodina, pobývali tu císař Vilém II., Marc Chagall či Elton John… Richard Wagner zde poprvé představil svou operu Valkýra, Alfred Nobel tady podle místní legendy vymyslel Cenu míru.

Tradice významných událostí v Baur au Lac pokračuje i v moderní době…

Loni v květnu sem vtrhla FBI a odvedla sedm vysokých funkcionářů FIFA. A v prosinci si zde zatýkání úspěšně zopakovala se dvěma viceprezidenty FIFA. Spustila tím úpadek mocné a bohaté organizace. Její pověst je nyní v troskách, deficit za loňský rok činí přes 100 milionů dolarů, klíčoví sponzoři se zlobí.

FIFA a FBI, jak se to rýmuje

Fotbaloví politici si ale nedají říct a při mimořádném volebním kongresu na konci února hotel zabydleli znovu. Muž nervózně pochodující kolem recepce opakuje do mobilu jména Blatter a Platini – s dovětkem „jejich lidi“. O hodinu později odvolací komise FIFA potvrzuje těmto suspendovaným šéfům světového a evropského fotbalu (Sepp Blatter byl prezidentem FIFA, Michel Platini šéfoval UEFA) funkcionářský distanc, byť snížený z osmi na šest let.

Baur au Lac je bezesporu nejstřeženější hotel v Curychu, a kdybych tady neměl předem domluvené schůzky, vynesl by mě svalovec z ochranky v zubech hned na prvním ze tří check-pointů. Pohybuje se tady i Declan Hill ze serveru Bleacherreport, který o pár dní později přiblíží kratochvíli přítomných delegátů kongresu: vypočítávali prominentní kolegy, kteří se v Baur au Lac tentokrát raději neobjevili – pro případ, že by sem FBI vtrhla do třetice.

Dravé šelmy za plotem

Na konečné curyšské tramvaje číslo šest cedulky hlásají: vlevo FIFA, vpravo ZOO. Na obou adresách sídlí velká zvířata, a tak mají oba areály i podobně zabezpečené ploty. Zatímco do ZOO si však můžete koupit lístek, v sídle Mezinárodní fotbalové federace to funguje jinak: strážce závory v obleku s kravatou a vysílačkou u ucha obměkčí až jméno Jiřího Dvořáka, uznávaného neurologa a šéfa Lékařského a výzkumného centra FIFA, který do Švýcarska emigroval v roce 1968 z tehdejšího Československa.

„Image teď máme hodně negativní, o tom nemusíme diskutovat,“ říká mi profesor Dvořák v obří hale moderní budovy obklopené zelení a dvěma fotbalovými hřišti. Reprezentuje odbornou část kolosu jménem FIFA, kterou tvoří 450 zaměstnanců. Tu politickou viní Čechošvýcar z toho, že kazí pověst celé organizace a tím i jeho práci. „Když někdo bere úplatky v takovém měřítku, jak to teď čteme o funkcionářích z Latinské Ameriky, nemůžeme to akceptovat. Je tudíž dobře, že se na to přišlo a probíhá čistka.“ Reformní proces v rámci FIFA nicméně není podle Dvořáka žádnou novinkou: začal prý už před pěti lety a spektakulární zásah ze Spojených států ho jen urychlil.

„Počkej!“ vykřikne najednou sedmašedesátiletý rodák z Hulína a vymrští se z křesla za snědým chlapíkem, který má nakročeno k východu z prosluněné haly. Následuje vřelý pozdrav, objetí, několik vět. „To byl Romário (slavný brazilský fotbalista, pozn. red.). Známe se dlouho, mám ho hrozně rád,“ říká momentálně nejvýše postavený Čech ve struktuře FIFA. Pak pokračujeme v hovoru o současnosti federace. „Mluví se o korupci, lidé jsou v kriminálech. Já tady ale vidím i pozitivní věci, přes fotbal se snažíme dávat společnosti něco zpátky – bojujeme proti dopingu, rasismu, za rovnoprávnost mezi muži a ženami,“ snaží se zdůraznit šéflékař světového fotbalu.

Dvořák je mimo jiné osobním doktorem Seppa Blattera, ex-šéfa FIFA, nyní vyšetřovaného švýcarskými úřady. „Staral jsem se o něj třicet let a budu v tom pokračovat,“ nedá dopustit na muže, který světovému fotbalu vládl od roku 1998 a je symbolem staré FIFA, již smetl rozsáhlý skandál úplatkářství a praní špinavých peněz. „Podle mě jsme na správné cestě. Ke schválení je připravený balík reforem a zvolíme nového prezidenta, který nás z toho vyvede,“ věřil Jiří Dvořák pár desítek hodin před klíčovým hlasováním.

Cinklé jaro reformuje svět

Otáčivé vstupní dveře Swisshotelu u nádraží Curych-Örlikon se zasekly a nikdo nemůže tam ani zpátky. Jak hroznýši v teráriu se za sklem kroutí kameramani, fotografové a mezi nimi Gianni Infantino. Náhradní kandidát za potrestaného Michela Platiniho a doposud generální sekretář UEFA si právě zkontroloval podporu „své“ Evropy a spěchá na schůzku volitelů z Oceánie.

Jen co se dveře uvolní, objevuje se v hotelovém lobby jediný hlasující Čech, předseda fotbalového svazu Miroslav Pelta: „Určitě je dobře, že dochází k očistě, vždyť hodně lidí z vedení FIFA je buď obviněno či vazebně stíháno. To vidím jako velký problém a je potřeba udělat za tím tlustou čáru a začít s čistým štítem,“ vrší funkcionář diplomatické fráze. Reformovat FIFA přijel z Česka muž, který je doma ve střetu zájmů – je předsedou Fotbalové asociace ČR a prvoligového klubu z Jablonce nad Nisou. „Cinklé jaro“ z české korupční aféry (tento termín zachytily odposlechy z roku 2004 právě z Peltových úst a on pak vysvětloval, že tím nemyslel podplacené jarní zápasy) si podle svých slov odpracoval.

Ani aktuálně zastupující prezident FIFA, Issa Hayatou z Kamerunu, který zahajuje volební kongres, není bez poskvrny. Ve vzduchu visí nedořešená odhalení BBC a Sunday Times, že bral úplatky za pomoc s nákupem televizních práv ke třem světovým šampionátům v devadesátých letech a stejně tak s přidělením mistrovství světa pro rok 2022 bohatému Kataru.

Bahrajnský mučitel neuspěl

„Ať vyhraje kdokoli, bude to znamenat restart,“ říká mi Pelta.

„I bahrajnský šejk Salman by pro vás byl přijatelným prezidentem?“ zajímá mne.

„Určitě, Salman i ostatní, co se nám představili, na to mají dostatek zkušeností i znalostí.“

„Ten člověk nás mučil, proto jsme přijeli do Curychu,“ říká mi jeden z demonstrantů, který se představuje jako Saber. A přidává se ke svým krajanům, kteří před sportovní halou na curyšském předměstí zahajují další vlnu skandování: „Nevolte Salmana! Rodina al-Chalífů páchá teror!“ křičí deset Bahrajnců. Foukají při tom do píšťalek, mávají červenými kartami a někteří drží transparent se snímky obětí vládního zásahu proti demonstrantům během Arabského jara před pěti lety. Jsou to drsné výjevy plné zkrvavených těl a znetvořených obličejů.

Saber mi ukazuje papír s dalšími fotkami. „Tihle lidi byli zatčení, mučili je a někteří pořád zůstávají ve vězení. Jen proto, že vyšli do ulic a podpořili demokratické reformy. Byl jsem tam taky, ale podařilo se mi uniknout a pak jsem utekl do Londýna. Žít dál v Bahrajnu by pro nás, co jsme tady, bylo nebezpečné.“

Uvnitř kongresové haly mezitím šejk Salman al-Chalífa, člen bahrajnské královské rodiny a hlavní favorit volby, dokončil svůj kandidátský projev. Uhlazený šedesátiletý elegán v šedém obleku promluvil o porozumění, toleranci, právech žen i šancích pro mladé. To všechno prý je klíčem k tomu, aby FIFA „zvládla reformy“ a „vypořádala se s krizí“. Když tlumočím šejkovy sliby jeho bývalému poddanému, jen se kysele zašklebí: „Rodina al-Chalífů nechala zabít přinejmenším 180 lidí. A on sám je spoluzodpovědný za mučení některých sportovců.“

Obviněný číslo 42

Pátek 26. února, čas 17:59. Gianni Infantino získává ve druhém kole, kdy už stačila prostá většina, 115 hlasů z 207. Ať žije nový král. Sálem zní potlesk a je cítit úleva těch, kteří by vítězství Bahrajnce považovali za zkratku k definitivní zkáze FIFA.

„Kultivovaný Evropan, právník, sympaťák, nejlepší možná volba,“ zněla nejčastější hodnocení. Ohromil svou řečí. Ta sice obvykle už nic nezmění, ale tentokrát vítězi hodně pomohla. Promlouval k sálu pěti jazyky, podle toho, ke kterým delegátům se zrovna obracel. „Působivé, podmanivé, jak z komunikační příručky!“ přidávají se některé komentáře. Podobné to ovšem bylo i v případě… Seppa Blattera. I on byl brilantním řečníkem a těch podobností je víc: lysá hlava, oba Švýcaři, rodný kanton Wallis.

Pětačtyřicetiletý Infantino hned první týden ve funkci – na konferenci v Cardiffu – deklaroval podporu rychlému zavedení videa do rozhodování sporných situací na hřišti. V jiných ohledech ale drží blatterovskou linii. Hlasy sbíral mámivým slibem pěti milionů dolarů po každé čtyři roky pro všech 209 národních asociací. A co šampionáty skandálním způsobem přidělené Rusku a Kataru? Mnozí aktéři této volby jsou vyšetřováni či odsouzeni, ale pořadatelé se o mistrovství světa v roce 2018, respektive 2022, bát nemusejí, vzkázal jasně Infantino.

„Zůstal jsem doma, na takovou frašku nemělo smysl jezdit,“ říká mi do telefonu novinář a spisovatel Andrew Jennings ze Skotska, vytrvalý kritik FIFA, jehož investigace ve věci korupčních skandálů využila jak BBC, tak FBI. Jinými slovy: pořád stejná parta, všichni prezidentští kandidáti byli více či méně spojeni se starou temnou FIFA, jak ji za těch čtyřicet let dobře známe. Jediným pokrokem snad je, že po schválení reformního balíčku si teď už nikdo nemůže uzurpovat funkci déle než dvanáct let, jak říká jedno z nově zavedených pravidel.

Infantino slibuje zářné zítřky („Musíme řídit FIFA víc jako fanoušci a míň jako politici!“), nicméně americké úřady pracují dál: u soudu v New Yorku se v úterý 8. března k uplácení přiznal obviněný č. 42, marketingový konzultant Miguel Trujillo.

Neúprosná bohyně

Hudba v lobby curyšského hotel Baur au Lac příjemně hraje, hosté se obměňují, všichni fotbaloví funkcionáři tentokrát podnik opustili z vlastní vůle a bez želízek.

Nad světovým fotbalem se ale dál vznáší přízrak Wagnerovy Valkýry, severské bohyně, jež neúprosně určuje, který z válečníků přežije a kdo naopak v boji padne.

Autor je reportér Českého rozhlasu

Galerie (3) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat