Multi Miliardový Mozek

7. června 2015

Profesor Antonín Holý, nejslavnější český chemik (1936-2012).

foto David Port / Mafra / Profimedia.

Příběhů, které snesou světová měřítka a v nichž se vyskytuje český mozek, není mnoho. O to víc zaráží, že ten možná nejnapínavější a bezesporu nejvýnosnější dřímá takřka bez povšimnutí v nepříliš nápadné pražské budově s ještě nenápadnějším označením: ÚOCHB AV ČR. Díky patentům ze zdejších laboratoři přiteklo do země již 12 miliard korun, jen letos získá ústav tři miliardy.

Letošní mistrovství světa v hokeji se povedlo. Diváků bylo ohromné množství, padaly televizní rekordy, reklamní byznys jančil. Šampionát s marketingovým megalákadlem v podobě Jaromíra Jágra vydělal hokejovému svazu podle prvních předběžných výpočtů okolo stovky milionů korun.

O pár hodin později oznámila internetová společnost Seznam.cz, že se jí v roce 2014 podařilo vydělat přes jednu miliardu korun. Byl z toho poprask, takovým ziskem se nemůžou chlubit ani stavební a průmyslové kolosy s mnohem většími tržbami a armádou zaměstnanců. Nemluvě o tom, že proti Seznamu stojí gigantický Google.

Tato čísla však blednou ve srovnání s tím, co se podařilo veřejné výzkumné instituci jménem Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky. Na licenčních poplatcích za patenty, které vznikly ve zdejších laboratořích, inkasovali vědci jen loni přes dvě miliardy korun. A letos to budou tři miliardy.

Ještě další srovnání: Ústav organické chemie a biochemie je největším daňovým poplatníkem na území Prahy 6, nejbohatší městské části metropole. Donedávna to bylo Letiště Václava Havla, od roku 2013 však odvádí největší daň z příjmu právě dejvický ústav: zhruba 500 milionů ročně.

Jak se něco takového mohlo podařit?

Přečtěte si také

Zkrocené viry

Hlavní budova ústavu z roku 1929 stojí kousek od Vítězného náměstí, nazývaného podle jeho kruhového tvaru „Kulaťák“. Sídlo má monumentální architekturu a strohou fasádu. Nyní je obehnáno ohradou a lešením, část zaměstnanců se musela odstěhovat do provizorních kanceláří v okolí. Vystopovat, že se zde nachází jedno z nejúspěšnějších vědeckých pracovišť na světě, ale není složité: nová střecha, okapy, parapety, to všechno je z mědi. Cena je v takovém případě desetinásobná ve srovnání s materiálem, který se používá obvykle. „Ano, mohlo se to udělat ze zinku, nic by se nestalo. Ale vedení ústavu chtělo, aby vše vydrželo navěky,“ říká profesor, chemik a špičkový vědec Pavel Hobza, který je připraven odvyprávět, jaký zázrak se tu přihodil.

Předtím se ale ještě trochu porozhlédněme po zdejším areálu: kromě celkové rekonstrukce starších budov za dvě miliardy korun tu byl vloni za dalších 800 milionů otevřen supermoderní prosklený modul, oválná budova s třemi podzemními a pěti nadzemními patry. Patnáct metrů pod zemí jsou uloženy servery s tisícovkami procesorů, díky nimž zde mohou probíhat teoretické výpočty na poli kvantové chemie, molekulového modelování a dalších procesů a reakcí. Zjednodušeně řečeno: chemický výzkum bez chemikálií. Příznačná je adresa ústavu: Flemingovo náměstí. Vědci se shodují, že to, co se tu odehrálo, je srovnatelné s objevem penicilinu: skotský lékař Alexander Fleming zkrotil bakterie, tady vznikla zbraň proti virům.

Přečtěte si také

Proslavit ten příběh

Lze odhadnout, že jméno Antonín Holý zná každý desátý Čech. Co tento profesor, který zemřel před třemi lety, vynalezl, může vědět tak každý dvacátý z nás. Zabýval se syntetizováním látek působících proti virům, v jednu chvíli bylo jeho pracoviště hodně blízko objevu léku proti rakovině lymfatických uzlin. Nic z toho ale příliš nevysvětluje, proč dnes do ústavu proudí víc peněz za objevy (výnosy v poměru k nákladům) než do nejproslulejšího vědeckého pracoviště planety, známého pod zkratkou MIT (Massachusetts Institute of Technology).

„Je to největší a nejkrásnější příběh české vědy. Kdykoliv to vykládám studentům, uvědomím si, jak úžasná je jeho košatost. Najdeme v něm spoustu peripetií, zvratů, obrovských náhod. A fantastický závěr. Proto už delší dobu uvažujeme, jak to celé víc proslavit,“ říká profesor Hobza. V ústavu pracuje s krátkou přestávkou od roku 1986 a mohl takřka všechno pozorovat v přímém přenosu.

Aby bylo jasno: Ústav organické chemie a biochemie má na účtech takové sumy, že to ve vědeckých kruzích vyvolává nejen úžas a obdiv, ale i závist. Může si s nimi navíc nakládat po svém, nemusí se o ně s nikým dělit. Jako veřejná instituce sice z principu nesmí podnikat, třeba nakupovat akcie, ale do vlastního rozvoje může investovat podle vlastního uvážení, nemusí se nikomu zpovídat, zda si pořídí to či ono. Celkově tvoří tržní zisky ÚOCHB, jednoho z šesti desítek ústavů Akademie věd, 99 procent příjmů celé této vědecké organizace z komerčních zdrojů.

Podpořte Reportér sdílením článku