Za krize do luxusu

Na turisty vyhledávaný ostrov v Indickém oceánu, dva tisíce kilometrů jihovýchodně od břehu Afriky, se dostal ve dvaceti letech víceméně náhodou. V prvním roce na VŠE v Praze si jako řada jiných studentů přivydělával doučováním angličtiny a jeden z jeho „žáků“ ho vytáhl na sérii jednání na Mauricius, kde v té době stavěl hotel. „Ve druháku jsem byl už víc v cizině než ve škole. Byl to jeden z těch lidí a okamžiků, kteří vás přesměrují z nakreslené kariéry bankovního úředníka do podnikání,“ říká nyní třiatřicetiletý David Eder.

Zcela přímočará cesta to nebyla. K vlastní cestovce se dostal přes německou společnost zastupující několik hotelových řetězců a oklikou přes gramofonové závody v Loděnicích a snahu dotáhnout do konce aspoň kus školy. „Bylo mi čtyřiadvacet, měl jsem našetřené nějaké peníze a zjistil jsem, že mi víc vyhovuje být vlastním pánem,“ vypráví o motivaci založit cestovní kancelář Exclusive Tours v roce 2007. Z první kanceláře v pražském Domě odborových svazů začal prodávat luxusnější dovolené na Mauriciu. Byla to téměř one-man show s několika spolužáky-brigádníky, telefonem a webem s nabídkou zájezdů. O rok později, vypráví, stále netušil, zda z toho bude firma zralá na likvidaci, nebo zda vzniká životaschopný byznys.

Rychlý růst tržeb

V době, kdy se světem začaly šířit první příznaky finanční krize, propouštění a všudypřítomného šetření, vsadil na přesný opak. Větší luxus. „Původně jsme nabízeli všechno, tedy tří- čtyř- a pětihvězdičkové hotely po celém ostrově. Ale potřebovali jsme se odlišit, začali jsme prodávat jen ty nejlepší hotely a k pobytu jsme dávali třeba převozy privátním autem,“ vzpomíná Eder. Následně přidali do nabídky Seychely a Maledivy. Tím odstartoval přerod prodejce dražších zájezdů na tvůrce a organizátora cest vytvářených na míru. Myšleno je to doslova, žádný katalog zájezdů u Exclusive Tours již dlouho neexistuje. „Co je a co není možné zařídit, zjistíte až v okamžiku, kdy to zkusíte,“ říká k tomu lakonicky.

U cílové skupiny, což jsou především majitelé společností a manažeři, se zřejmě trefil do jejich potřeb a přání. Růst tržeb byl někdy až krkolomný. „V letech 2013, 2014 jsme vyrostli o šedesát procent. To byl masakr. Růst byl příliš rychlý, a to je ve službách problém. Z mého pohledu to bylo pro firmu nejtěžší období, nebyli jsme schopni pořádně trénovat lidi,“ říká. V letošním roce čeká růst tržeb z 200 na 250 milionů minimálně. Zisk se pohybuje blízko černé nuly, tedy v jednotkách milionů. I to je podle Davida Edera součástí dlouhodobého plánu – peníze zůstávají ve firmě. „V cestovním ruchu je běžné, že nějaký dodavatel selže. Třeba pošle nevyhovující auto na letiště. My tím klienta nezatěžujeme, někdy objednáme raději auta dvě. To druhé je na nás, je to marketingový náklad, ale klient je ve světě, kde se věci nekazí,“ vysvětluje s tím, že takový člověk často firmu dál doporučí.

Příští rok bude společnosti deset let, od roku 2013 je v ní menšinovým investorem Ondřej Tomek, jeden ze zakladatelů portálu Centrum.cz. David Eder připouští, že firma bude již zralá a ekonomicky bude dávat smysl spojit se s někým větším. „Někdo říká, že firma je jeho dítě. Já se na to tak nedívám. Věnoval jsem jí nějaký čas a úsilí. Pokud přijde někdo, kdo to adekvátně ohodnotí a zaručí další rozvoj, proč ne. Nikdy bych ale neprodával někomu, kdo by poslal společnost do kytek,“ přemítá. „Spojení s větší skupinou, která přinese hlubší vztahy s dodavateli, vyšší marže, takové spojení dává smysl. Ale taková situace zatím není,“ uzavírá David Eder.