Z onoho světa VI.

15. února 2015

Těžké téma, které čeká autora i čtenáře, zaslouží předem odlehčit. Ať k tomu poslouží anekdota, i když ne přímo k popukání. Jde o starou z počátků Sovětského svazu, kterou učinil beztrestnou až jeho konec…

Serjožkovi zemře otec a nad rakví všichni chválí jeho odvahu. – Co tatínek udělal? ptá se maminky. – On potkal jednou soudruha Lenina a řekl mu Dobrý den. – A v čem je ta odvaha…? – No soudruh moh přece tatínka zastřelit!

Ta truchlivá veselost vyplynula z paměti nad vánočním číslem týdeníku Respekt, který vybral hrdiny odcházejícího roku. Defilé zahájila studentka, jejíž čin byl líčen pod titulkem Sama proti všem:

Když byl prezident při veřejném projevu rušen hlasitými protesty odpůrců, vyzval je, aby mu své námitky řekli zblízka. „Nikdo z vysokoškoláků se v té napjaté atmosféře jít na pódium neodhodlal. A Monice Grigarczikové došlo, že teď, nebo nikdy. Prodrala se přes hradbu těl až pod pódium a vykřikla, že ona mluvit chce!“ Vytkla prezidentu, že neuznává lidská práva a užívá vulgarismy, načež ho vyzvala k rezignaci „za pískotu a smíchu prezidentových příznivců“. Ten se potom dle zprávy pochválil a odešel, zatímco lidé na ni křičeli, aby už mlčela.

Ten příběh přijde ještě míň k smíchu, když se uváží, že prezident by byl kritičku nejen nezastřelil, nedal zatknout či poslat do exilu, ale ani jí nezničil kariéru, dokonce ani nepohrozil prstem. Dívčinu odvahu sice ocení, kdo se někdy sám k podobnému vystoupení sbíral, třásla se mu kolena a při řeči selhával hlas, ale pokud zažil celou totalitu a ještě před ní i celou válku, žasne, co je teď považováno za hrdinství v zemi, která je podle své ústavy svobodná a demokratická.

Nicméně autor, který se sice hlásí k „pražské kavárně“, protože ve Slavii a v Mánesu napsal mnoho svých textů, ale má i četná spojení s lidmi jiných profesí, ví: ve „staré Evropě“ běžné jednání svobodných občanů se u nás v posledních letech skutečně hrdinstvím stává. Svobody si užívají hlavně silnější, aby svobodně utlačovali slabší, aniž tím zjevně poruší zákony. Neboť i nejlepší zákon má mnoho vykladačů, jak víme už z desatera přikázání.

Podpořte Reportér sdílením článku