Příběhy z pivního světa. Tři zahraniční craftové pivovary vařily český ležák s Budvarem

Hipsterská pivnice Dva kohouti v obecně hipsterské pražské čtvrti Karlín. Je odpoledne, poslední zářijové úterý, ale venku je stále teplo. Několik desítek lidí, kteří sedí na dřevěných lavicích nebo stojí a mají v ruce pivo, poslouchá globálního ambasadora českého Budvaru Radima Zvánovce. Vysoký muž s upraveným plnovousem oblečený v kraťasech a světlém tričku s čepicí stejné barvy a kšiltem otočeným dozadu hovoří o třech nezávislých „craftových“ pivovarech – jednom anglickém, jednom německém a jednom dánském.

Všechny tři pivovary jsou populární, rozrůstají se – a všechny vznikly až v 21. století. Přece se zapojily do akce „Na zdraví českému ležáku“ pořádané českým Budvarem, ačkoli kořeny této značky se naopak táhnou až do konce století devatenáctého. Zahraniční pivovary uvařily český ležák, a to ne nějakou malou dávku, ale pivo, která se normálně prodává. A jejich názvy ve dvou ze třech případů odkazují k českým kořenům.

Například pivovar Thornbridge sídlící v národním parku jihozápadně od anglického Manchesteru uvařil pivo Czech Mates: volně se dá přeložit jako čeští kámoši.

Pivovar BRLO založený v Berlíně – zakladatelé říkají, že název pochází ze staroslovanského jména města – nabízí ležák OK, Czech, tedy řekněme, OK, Čech.

A pivovar Mikkeller – který vybudoval učitel matematiky a fyziky, jenž kdysi začal vařit ve svém bytě v Kodaní – uvařil pivo s názvem #Yearofthelager, tedy Rok ležáku.