Záhada posledního sněhu

Psal se rok 1893 a výletníci putovali z Horní Branné do Jilemnice. Starší snímek, na kterém by byli zobrazeni lyžaři, není znám.

Příběh možná nejstarší známé fotografie českých lyžařů je však napínavý ještě z dalšího důvodu. Panují totiž pochyby, zda uvedené datum není fikce. Sníh na uvedených místech v tak pokročilém jarním období? „Vysoce nepravděpodobné,“ domnívá se například Jan Luštinec, ředitel Krkonošského muzea v Jilemnici. Dodává: „V Horní Branné se sníh v květnu objevuje jen zcela výjimečně a pokud už padá, zůstává ležet pouze na stromech či střechách – na prohřáté půdě okamžitě taje, rozhodně by se po něm nedalo lyžovat. Domnívám se, že jde o snímek z února, nejpozději z března.”

Proč by si ovšem fotograf vymýšlel? Obrázek pořídil na památku pro sebe a své přátele, nebyl rozhodně určen jako senzace do novin.

O rozluštění záhady jsme požádali Libora Elledera z Českého hydrometeorologického ústavu: „Rok 1893 se proslavil velkým únorovým ledochodem (pohyb ledových ker, pozn. red.) na Vltavě. Starý sníh v Podkrkonoší v té době určitě nebyl, rovněž v březnu a dubnu bylo teplo, záznamy ukazují až přes dvacet stupňů, panovalo spíše sucho. Šestého května a sedmého května se však náhle prudce ochladilo, i v Praze bylo naměřeno jen kolem pěti stupňů. K tomu po delší době silně pršelo, srážky dosáhly až jedenácti milimetrů. Soudím, že popisek u fotografie bude nejspíš v pořádku.”

Fotograf tedy nelhal. Rozhodl se zvěčnit na památku nezvyklou událost. A přesné datum uvedl, aby zdůraznil její výjimečnost.