Co nejlepšího jste si pořídili do tisíce korun?
9. dubna 2017
Reportér 4/2017 · Číslo 32
ZvětšitProfimedia.cz
Na anketní otázku odpovídají spisovatel, investor, herec a herečka.
ZvětšitPolobotky z blešáku
Před deseti lety jsem několik týdnů hrála divadlo v amsterdamském zasquatovaném přístavu a jednoho dne si na blešáku koupila za pět eur kožené polobotky s vysokou kaučukovou podrážkou, které od té doby nosím skoro kamkoli a pořád. Absolvovala jsem v nich například simulaci lidské existence na povrchu Marsu (vlastně v americké poušti) a i tam se v nich chodilo skvěle – pravděpodobně je uvidíte ve filmu Mars režiséra Benjamina Tučka, který snad už letos bude mít premiéru. Kdyby tyhle boty někdo ukradl, bude to hrůza, ale mně je nikdo neukradne, protože mám nohu malou jako málokdo.
ZvětšitAyahuasca v Amazonii
V jakém smyslu, když si prvních pár let života ani nepamatujeme? Příval radosti, který zažíváme jako děti, navíc v dospělosti máloco překoná — nejlepší poměr 1 000 Kč/emoce mi jistě kdysi přinesla nějaká toužebně očekávaná hračka. Jako první mi však naskočila jiná odpověď. Pokud zanedbám knihy, vybavila se mi ayahuascová ceremonie, kterou jsem si před mnoha lety „pořídil“ za 25 USD na své první cestě do amazonské džungle. Přelomový zážitek, který změnil můj vztah k realitě. Anebo jinak – lze vůbec slovo nejlepší spojit s peněžní transakcí? Ty nejlepší věci v životě jsou přece zadarmo.
ZvětšitCesta do Žabokrek
Hodnota tisícovky se za mého života měnila, takže nevím, kolik to tenkrát bylo, ale vím, že v mých osmnácti to byla nejlíp investovaná suma. Vydělal jsem ji na brigádě v Nové huti Klementa Gottwalda. Moje máti pronajímala pokoj pro návštěvníky veletrhu, a tak se u nás ubytovala matka s dcerou ze slovenských Žabokrek. A mě ty Žabokreky chytily. Aniž jsem se s někým domluvil, rozjel jsem se tam. Ale nesebral jsem odvahu vyhledat tu matku s dcerou, totiž tu dceru. A těžko někomu vysvětlím, proč to i tak byl obrovský zážitek.
ZvětšitLetenka za budoucí ženou
První letenka do Londýna za do té doby neznámou dívkou Verunkou stála sice o trochu víc, ale nelitoval bych, kdyby byla za sto tisíc. Když jsme později právě s Veru letěli na výlet do Osla, koupil jsem si tam chlebíček, který stál v přepočtu 956 korun. Pochopitelně jsem nikdy nejedl lepší chlebíček s krevetami, a navíc se potvrdilo, jak je ten známý vtip pravdivý: Jakýsi expat volá z Norska domů: Přijeď, kafe tu stojí stejně jako šlapka. Kámoš se ptá: To je tak levná šlapka? A uzemní ho odpověď: Ne, to je tak drahý kafe!
Podpořte Reportér sdílením článku
Autor velkých rozhovorů a reportáží s velmi dobrodružnou povahou.
