Polemika: Clarkson je hovado

Suspendování Jeremy Clarksona, oblíbené kontroverzní hvězdy pořadu Top Gear z produkce BBC, vyvolává emoce nejen ve Spojeném království, ale po celém světě. Na webových stránkách Reportéru se k němu vyjádřila Anastázie Harris ve svém článku Uštvaný Švejk, který představuje Clarksona jako posledního mohykána, který v západním světě “říká, co se ostatní bojí říct”. Dělat z Clarksona oběť “politické korektnosti” ale vůbec nedává smysl.

Jeremy Clarkson udělal z nudného pořadu o autech světový fenomén, který dnes sleduje přes 350 milionů lidí ve stovkách zemí. Jde o komerčně nejúspěšnější pořad BBC, který stanici ročně generuje dvacet milionů liber zisku, a kvůli kterému již přes milion lidí neváhalo podepsat petici ve prospěch zachování jeho angažmá a pokračování pořadu Top Gear v nezměněné sestavě.

Trochu střízlivěji řečeno, řeč je o moderátorovi úspěšné komerční show, ve které se recenzují auta. Tato show je světově populární také díky tomu, že kvalitu recenzovaných produktů Clarkson vtipně glosuje způsobem, který je ofenzivní, hrubý a mnohdy i hloupý. Právě kvůli tomuto balancování na hraně ziskovosti a korektnosti se pro značné množství fanoušků po celém světě stal známým.

Při svém posledním průšvihu Clarkson pěstí natrhl ret svému irskému produkčnímu, protože ho rozzlobilo, že mu přinesl sýrový talíř místo teplé večeře. Za tohle chování si zaslouží pojmenování hovado. A pokud současně pracuje pro BBC a pro již zmíněných 350 milionů lidí reprezentuje značku BBC, není se co divit, že to stanice řeší. Naopak, kdyby tohle Clarksonovi prošlo, bude to stát BBC mnohem víc než oněch 20 milionů liber zisku ročně.

Bezcenné kontroverze

Proto je zajímavé se podívat na argumenty těch, kteří pravděpodobný vyhazov Clarksona připisují “diktátu politické korektnosti”, jenž prý „paralyzuje svobodu slova”. Opravdu ale rasistické vtipy nebo homofobní tweety paralyzují svobodu slova? Clarkson si může říkat, co chce, záleží jen na jeho úvaze a v jeho případě i na komerčním kalkulu, k čemu se uchýlí. Ale nic, co by paralyzovalo svobodu slova, se tentokrát nestalo. Clarkson se choval jako hovado a nyní za to nese odpovědnost. V čem konkrétně by, jak píše autorka, “monarchii prospělo právo beztrestně někoho urazit”, je záhada.