Manžel v zavinovačce

Žert? Zlomyslnost? Kdo je autorem na svou dobu nezvykle výstředního portrétu? A co si máme myslet o muži, který se takto nechal zvěčnit? Věděl vůbec, co se na něj chystá?

Oním kníratým mužem v zavinovačce je fotograf Edmund Tietz, autorkou snímku je jeho choť Karolina Gallatová. S fotomontáží si dala práci a věnovala ji manželovi jako nevšední dárek. Mohlo se tak stát například u příležitosti prvního výročí sňatku, který se konal roku 1878 v Chrudimi, kam se Tietz přestěhoval z rodného Danzigu, neboli Gdaňska.

V předdigitálním věku byla taková montáž poněkud zdlouhavější než dnes. Předpokládejme, že ji fotografka vytvořila ze dvou snímků – nejdříve musela upravit jejich velikost, pak vyretušovat spojení. Snímek dětské zavinovačky, do něhož umně umístila vyfotografovanou tvář svého chotě-nemluvněte, mohla mít připravený pro zákazníky z řad čerstvých rodičů. Výsledný negativ pak okopírovala na tenounký albuminový papír, který se musel podlepovat. Použila k tomu karton s označením rodinné firmy a jménem svého muže, což portrétu dává ještě bizarnější přídech.

Karolina Tietzová-Gallatová se již roku 1874 stala členkou Fotografické společnosti ve Vídni – z českých zemí pravděpodobně jako jediná žena. Kolem roku 1885 si manželská dvojice zřídila ve Vídni filiálku, později se sem oba přestěhovali natrvalo. Představují tak téměř ojedinělý případ úspěšné expanze fotografického podnikání z menšího českého města do centra monarchie. V zahradě č. 110 na Mariahilferstraße působil jejich ateliér do počátku 20. století, na některých vizitkách z té doby inzerují jen v češtině – to naznačuje orientaci na místní českou klientelu.

---

Historik fotografie Pavel Scheufler se zaměřuje na díla pořízená před rokem 1918. Pro magazín Reportér připravuje seriál Tajemství historické fotografie. Vybírá a komentuje nejzajímavější kousky své kolekce, které zachycují mimořádné události i každodenní život.